Národní galerie je podfinancovaná. Je iluzorní si myslet, že se zaplatí sama, tvrdí ředitel Fajt

Národní galerie se stala terčem kritiky ze strany některých kurátorů výstav. Vadí jim neprofesionální jednání, nedostatek personálu nebo chaos při spolupráci. Ředitel Národní galerie Jiří Fajt uspořádal veřejnou diskuzi, kde nedostatky uznal. Podle kritiků se ale k ničemu konkrétnímu nezavázal.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jiří Fajt | Zdroj: Fotobanka Profimedia

„Žádnou kritiku neodmítám, ale je třeba říci, že zaznívá z nezávislé scény, které se Národní galerie velkoryse otevřela a umožnila konání výstav,“ říká ředitel Národní galerie Jiří Fajt.

Zdůrazňuje také, že kromě toho má velmi pozitivní ohlasy na velké výstavy. „Národní galerie byla založena k tomu, aby oslovovala co možná nejširší veřejnost. Za poslední tři roky jsme víc jak ztrojnásobili návštěvnost. Měli jsme výstavu Gerharda Richtera, Aj Wej-weje nebo o Karlu IV., která byla třetí nejúspěšnější výstavou svého druhu na světě,“ uvádí.

Podle kurátorky výstavy Biafra ducha Terezy Stejskalové ale „výsledek spolupráce s Národní galerií je únava, frustrace a pocit, že mě někdo vysál.“ Na náročnou instalaci galerie přidělila jediného člověka a den před vernisáží prý nebyly projekce nainstalovány.

„Je naprosto obvyklé, že na každý projekt dáváme jednoho ‚styčného důstojníka‘, pokud došlo k pochybení, tak jsem ho řešil. Musíme se postarat, aby v průběhu výstavy vše fungovalo, ale pokud zklame konkrétní člověk, tak to nelze generalizovat a zveličovat,“ oponuje Fajt. 

Kapacita je naplněna 

Podle něj je velmi pravděpodobné, že podobných menších výstav bude v budoucnu méně. „Pod tíhou kritiky budeme nadále zvažovat, které projekty dáme do dramaturgie instituce. Chci se vyhnout tomu, abych se znovu setkával s frustrací kolegů, kterým jsme dali prostor,“ dodává. 

Výstavu Biafra ducha jinak považuje za zajímavý doplněk k tématu loňského roku, kterými byli uprchlíci. „Ale ta výstava byla zdarma, nás stála 700 tisíc korun a přišlo na ni 900 návštěvníků. Z tohoto pohledu jsou to pro nás doplňkové výstavy a do budoucna se musíme ptát, jestli na to kapacitně máme,“ přibližuje. 

Galerie je podfinancovaná

Návštěvnost zároveň považuje pouze za jedno z kritérií pro posouzení úrovně galerie, které nelze přeceňovat. V roce 2017 podle Fajta do Národní galerie zavítalo přes 690 tisíc lidí, o rok dříve to bylo dokonce o 30 tisíc více, a to díky Slovanské epopeji. „Návštěvnická kapacita stále není vyčerpána, v horizontu několika let se můžeme dostat i na dvojnásobek,“ věří Fajt.

Za dlouhodobý problém ale považuje financování. Roční příspěvek od státu je ve výši 250 milionů korun, což je podobné jako v roce 1990. „Galerie je neuvěřitelně podfinancovaná. Loni jsme dostali mimořádnou dotaci 50 milionů korun a rád bych, aby o ně byl státní příspěvek navýšen,“ deklaruje.

Státní příspěvek pokrývá mandatorní výdaje, výstavní program je financován částkou 100 milionů korun, a to čistě z vlastních příjmů galerie, tedy ze vstupného, sponzorských darů a komerčních pronájmů prostor. „Je naprosto iluzorní si myslet, že by se kulturní instituce dokázaly ufinancovat samy. My hospodaříme se státním majetkem – budovami a zejména uměleckými sbírkami – za který má stát zodpovědnost,“ uzavírá Fajt.

Michael Rozsypal, Michael Erhart Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme