Odklízení kůrovcového dřeva by požár v Českém Švýcarsku nezastavilo. Podle vědců by byl rozsáhlejší
Odklizení kůrovcového dřeva v národním parku České Švýcarsko by podle vědecké analýzy loňský rozsáhlý požár nezastavilo. Oheň by naopak zřejmě zasáhl ještě větší plochu a šířil by se rychleji. Otázkou tak je, nakolik by se pak vůbec podařilo dostat požár pod kontrolu, píše se ve studii, kterou v pátek zveřejnilo ministerstvo životního prostředí.
Starostové některých měst a obcí v Českém Švýcarsku loni uvedli, že rozsah požáru zvýšilo dřevo poničené kůrovcem, které v parku zůstalo, a že to i zkomplikovalo hašení. Správa parku ale namítala, že v lese by i bez kůrovcového dřeva byla hrabanka, která dobře hoří.
Při požáru ve Hřensku regulovala dopravu a připravovala jídlo. ‚Každý byl důležitý,‘ říká hasička
Číst článek
Nejrozsáhlejší lesní požár v Česku vypukl loni 24. července. Rozšířil se na 1060 hektarů a na jeho uhašení, které trvalo 20 dní, se podílelo 6000 hasičů se 400 kusy techniky. Policie požár vyšetřuje jako obecné ohrožení.
Analýzu požáru provedla skupina expertů z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky (CzechGlobe), Ústavu pro výzkum lesních ekosystémů (IFER), České geologické služby, Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví a Botanického ústavu Akademie věd České republiky.
Prováděli i simulace postupu požáru za různých okolností pomocí americké technologie FlaMap. Jediným realistickým alternativním scénářem bylo podle vědců právě odstranění kůrovcových souší, vyklizení dřeva a vznik holin s trávou a křovinami.
Jenže i na holinách by byl podle výsledků studie požár silný.
Klíčová role hasičů
„Hoření by na holinách probíhalo s podstatně vyšší rychlostí a intenzitou a je otázkou, nakolik by se podařilo takový požár vůbec dostat pod kontrolu. Požár by se pravděpodobně i rozšířil na větší plochu, než tomu skutečně bylo,“ píše se ve studii. „Pravděpodobně by ale trval kratší dobu,“ doplnili vědci.
Lidé už vyčerpali zhruba třetinu peněz z podpory turistického ruchu v Českém Švýcarsku
Číst článek
Také zkoumání následků požáru v Českém Švýcarsku ukázalo, že holiny požár nezpomalily.
„Z terénní analýzy typu a způsobu hoření je patrné, že holiny byly překvapivě silně zasaženy požárem, a to i přes jejich ‚vyčištění‘, tedy přes absenci stojících a ležících kmenů i potěžebních zbytků v podobě větví a podobně,“ uvedli experti.
Oheň při letním požáru v parku podle nich dokázal překonat všechny typy lesa, včetně živého borového lesa, skalek nebo i podmáčených míst. Přirozené bariéry v podobě typu terénu a porostu hrály v boji s ohněm jen druhotnou roli.
„Na některých místech prochází okraj požářiště odumřelými smrkovými porosty bez zjevného rozdílu mezi silně shořelou a nezasaženou částí lesa. Lze předpokládat, že na těchto místech byla role hasičů v zamezení šíření požáru klíčová,“ popsali situaci vědci.
Ponaučení do budoucna
Primární příčinou rychlého a zpočátku nezvladatelného šíření požáru byly podle analýzy mimořádně příznivé klimatické podmínky, hlavně vysoká rychlost větru, velké sucho a také vysoká teplota vzduchu v prvních třech dnech požáru.
Petr Kříž bude novým ředitelem národního parku České Švýcarsko, Jurečka ho jmenuje ve středu
Číst článek
Sucho panovalo na území parku podle studie nepřetržitě od května 2018 a v srpnu 2022 bylo v oblasti Českého Švýcarska nejintenzivnější za posledních 60 let.
„Rozhodně do budoucna nedokážeme předejít vzniku dalších požárů, ale musíme se ponaučit a mít jasně připravené postupy, které zajistí uhašení požáru v jeho zárodku,“ sdělil v pátek ke studii ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL) na webu ministerstva.
Studie bude podle úřadu podkladem pro rozhodování o preventivních opatřeních v lesích národních parků. Ministerstvo nyní koordinuje správy národních parků při práci na aktualizaci předpisů protipožární prevence v lesích.
