Sáhne si Agrofert do balíku 190 miliard z Unie? Plán obnovy schválil Babiš, střet zájmů se musí vyloučit

Už téměř rok není šéf hnutí ANO a kandidát na prezidenta Andrej Babiš ve vládě, úřady rozdělující unijní dotace ale stále řeší jeho střet zájmů. Tentokrát je ve hře 190 miliard z Unie na obnovu pocovidové ekonomiky, na které by si teoreticky nemusel Agrofert sáhnout. Důvod? Článek 61 evropského finančního nařízení. Ten řeší riziko střetu zájmů a jeho působnost je dle odborníků velmi široká. Prověřovat se tak bude muset žádost od žádosti.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Soud v kauze Čapí hnízdo. Andrej Babiš

Andrej Babiš (ANO) schvaloval Národní plán obnovy. Na dotaz, zda by nebylo proti pravidlům, kdyby z něj čerpal Agrofert, nereagoval | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Úspora vody v podnicích, dotace na opětovné využití odpadů a druhotných surovin ve výrobě, příspěvek na pořízení a instalaci fotovoltaických systémů a bateriových úložišť nebo podpora pro poskytovatele internetu na vybudování vysokokapacitního připojení.

Síkela požádal Brusel o 26 miliard z plánu obnovy. Komise teď prověří střet zájmů i evidenci majitelů

Číst článek

To je soupis několika programů, které už české úřady v rámci Národního plánu vypsaly a do nichž se mohou tuzemské firmy přihlásit. Rozdělovat se mezi podniky budou už nyní miliardy korun. Do konce roku 2026 pak může Česko na podporu pocovidové ekonomiky vyčerpat na 190 miliard korun.

Na konci listopadu podal ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) žádost o uvolnění prvních 26 miliard. Že je z Bruselu dostane, není jisté. Evropská komise jejich čerpání podmínila splněním řady požadavků.

S tím se ale otevírá otázka, se kterou se budou muset české úřady rozdělující dotace vypořádat, pokud jim na stole přistanou žádosti dceřinek Agrofertu. Nehrozí střet zájmů? A je možné dotace koncernu, který má expremiér Andrej Babiš uložený ve svěřenských fondech, přiklepnout?

Jak moc toxický?

„Andrej Babiš byl předsedou vlády, která o návrhu Národního plánu obnovy jednala a následně ho schvalovala. Andrej Babiš tak ve střetu zájmů s Národním plánem obnovy je, což je myslím srozumitelné i malému dítěti,“ uvedl pro iROZHLAS.cz Marek Zelenka ze spolku Oživení, které problematiku střetu zájmů, třeba i na komunální úrovni, dlouhodobě řeší.

‚Doporučení byla plně a náležitě provedena.‘ Evropská komise uzavřela audit Babišova střetu zájmů

Číst článek

Otázka, kterou budou muset v následujících měsících české úřady podle něj řešit, zní jinak: „Otázka ale je, zda bude jeho střet zájmů natolik toxický, že nezbude než Agrofert vyloučit z Národního plánu obnovy úplně.“

Server iROZHLAS.cz se na toto zeptal Babiše. Ten ale na zaslané dotazy nereagoval. Tiskový mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský jen uvedl, že tento dotaz nemá být směřován na podnik. „Ustanovení se vztahuje na ‚účastníky finančních operací…. podílející se na plnění rozpočtu…‘. To však žádná ze společností koncernu není a ani být nemůže. Dané ustanovení stanoví povinnosti úředníkům a nikoliv soukromým subjektům,“ uvedl pouze.

Připomeňme si, že Babišův střet zájmů konstatovala Evropská komise, která kvůli tomu v Česku provedla na počátku rok 2019 audit. Došla k závěru, že Babiš porušoval v době vládního angažmá tuzemskou i unijní legislativu ke střetu zájmů a Agrofert v té době neměl nárok na evropské dotace. Výsledek je konečný a nic se na něm nezmění. Více si můžete přečíst ZDE.

Jenže i po konci fungování Babišova kabinetu úředníci na ministerstvech stále důsledky jeho střetu řeší, jak server iROZHLAS.cz zjistil a podrobně popsal v minulých týdnech. Nejsou si jistí, jak přistupovat k dotacím Agrofertu, které byly podané ještě během Babišovy vlády, schválit se ale mají až nyní.

V březnu se kvůli tomu dokonce sešel tucet úředníků z různých resortů na ministerstvu pro místní rozvoj, kde se otázka střetu zájmů řešila. A skloňoval se tehdy právě i Národní plán obnovy. Resort financí pak také posílal dopis do Bruselu s dotazem, jak dál postupovat. Více si o tom můžete přečíst ZDE.

Strašákem českých úředníků už není český zákon ke střetu zájmů, ale evropská legislativa, která je mnohem obecnější a má mnohem širší působnost než ta česká.

Článek 61

Důvodem, proč se stále ještě udělování dotací řeší, a to i když Babiš už není ve vládě, je evropská legislativa. Konkrétně článek 61 evropského finančního nařízení. V něm je zjednodušeně napsáno, že každý, kdo se podílí přímo i nepřímo na plnění unijního rozpočtu – a pod ten patří i dotační politika – včetně jeho přípravy, se zdrží jednání, které by mohla vést ke střetu zájmů.

Národní plán obnovy přitom připravovali Babišovi ministři a podílel se na něm i sám Babiš. „Jsem rád, že se nám téměř před rokem podařilo najít shodu na balíčku oživení,“ uvedl Babiš v červnu loňského roku, když Brusel český plán obnovy schválil a když do Prahy zavítala šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová, aby české představy o využití peněz s premiérem prodiskutovala.

Není jasno

Bude tedy moci Agrofert, který patří do Babišových svěřenských fondů, peníze určené na obnovu čerpat? Ministerstvo průmyslu, které je za Národní plán odpovědné a které zároveň bude velkou část ze 190 miliard rozdělovat, konkrétní odpověď nedalo.

„Toto závisí na poskytovatelích dotace. Obecně porušení čl. 61 je zakázáno a je i vyloučeno v metodických pokynech vydaných národním koordinátorem,“ uvedl jen velmi neurčitě pro iROZHLAS.cz David Hluštík z tiskového odboru ministerstva průmyslu a obchodu.

Náměstek pro eurofondy Marian Piecha dodal, že řešit se bude muset možný střet u každé žádosti zvlášť. „Není na to jednoduchá odpověď, je třeba přijmout individuální přístup projekt od projektu,“ uvedl. S dalšími dotazy ale odkázal na tiskové oddělení.

Budova Agrofertu v Praze 4. | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Sdílná nebyla ani Evropská komise, která pravidla nastavuje. „Komise netoleruje podvody týkající se finančních prostředků EU, a proto trvá na jasném závazku všech členských států zabránit podvodům,“ uvedl pouze mluvčí Tommaso Alberini.

Nejmenovaný zdroj z Evropské komise ale serveru iROZHLAS.cz sdělil, že posoudit se bude muset situace žádost od žádosti: „V rámci těchto celkových požadavků je třeba jakékoli konkrétní případy potenciálního střetu zájmů posuzovat případ od případu v souladu s vnitrostátním právem a právem EU.“

Stopka nemusí být

Server iROZHLAS.cz stejný dotaz položil také ministerstvu financí. To totiž spravuje a koncepčně a metodicky řídí toky finančních prostředků z Unie. To nejdříve odkázalo na tzv. Delivery Unity, která je hlavní subjektem zodpovědným za implementaci prostředků z Národního plánu obnovy v Česku a nastavuje pravidla pro jeho čerpání. Tedy právě na ministerstvo průmyslu vedené Síkelou, které odpověď nedalo.

Babišův střet má být vyřešený, úředníci ale dál nevědí, co s dotacemi. Mohl spolurozhodovat, psali do Bruselu

Číst článek

Poté ale dodalo, že by článek 61 nemusel nutně znamenat pro Agrofert stopku. „Ministerstvo financí má obecně za to, že poskytnutí dotace z Národního plánu obnovy společnosti bývalého člena vlády po skončení mandátu bývalé vlády nemusí být automaticky považováno za porušení čl. 61 tzv. finančního nařízení,“ vysvětlil Šimon Blecha z tiskového odboru.

Poskytovatelé dotací si podle něj musí být jistí, že nedošlo ke zneužití postavení člena vlády v průběhu výkonu mandátu. „Například formou ovlivnění řízení o poskytnutí dotace, nastavení výzvy, oblasti podpory a podobně,“ podotkl.

Ministerstvo zemědělství, přes které půjdou dotace na ochranu přírody a adaptaci na klimatickou změnu, zase uvedlo, že dotace není možné bez vyloučení rizika střetu zájmů udělit. „Kontinuálně také probíhají kontroly administrovaných žádostí mimo jiné vylučující střet zájmů,“ sdělil serveru iROZHLAS.cz mluvčí Vojtěch Bílý. 

Uvedl, že Agrofert zatím žádnou dotaci od resortu z Národního plánu obnovy nedostal: „Dosud nebyla identifikovaná žádná žádost podaná koncernem Agrofert, která by byla zahrnuta do financování z Národního plánu obnovy.“

Jak už bylo řečeno, čerpání peněz z Národního plánu obnovy je podmíněno splněním řady požadavků Evropské komise. Ta si přitom právě u Česka jako u jediné země z Unie vymínila vyřešení prevence střetu zájmů. A ačkoliv Babišovo jméno tehdy v tomto ohledu nepadlo, právě jeho porušování unijní a tuzemské legislativy ke střetu se od roku 2019 až do letošního roku, kdy byl audit oficiálně ukončen, intenzivně řešilo.

Na druhou stranu Evropská komise musela Národní plán schválit a už v rámci tohoto procesu nastavení systému hodnotila. „Členské státy musely vysvětlit, jaká příslušná opatření byla zavedena. Komise posuzovala, zda tyto kontrolní systémy poskytují dostatečné záruky. Pokud je kontrolní systém shledán nedostatečným, plán nemůže být schválen,“ vysvětlil pro iROZHLAS.cz zdroj z Komise.

Tereza Čemusová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme