Vizualizace: Kristína Zákopčanová

Národní plán obnovy přehledně: 91 miliard na železnici a zelené stavby, 28 miliard na digitalizaci

Jan Boček a Kristína Zákopčanová |

Čtěte dále

Do roku 2026 bude Česko čerpat téměř 200 miliard korun z evropského fondu pro obnovu a modernizaci ekonomiky. Vláda žádá EU o schválení 123 projektů. Co všechno se v jejich seznamu skrývá a jak můžou proměnit českou infrastrukturu, veřejnou správu a podnikatelské prostředí?

Devět měsíců se na českých ministerstvech rodil Národní plán obnovy: dokument, který popisuje, jak se v Česku rozdělí 199,8 miliardy korun z Evropské unie. Po jednání s Evropskou komisí v polovině května je vláda přesvědčena, že jde o finální verzi, kterou unie posvětí. Navzdory námitkám ekologů, že povinných 37 procent peněz pro klimatické projekty český plán splňuje jen naoko, a řadě dalších kritických analýz.

Cílem balíku je nastartovat pandemií poškozené ekonomiky členských zemí. Unie chce podpořit hlavně projekty zaměřené na snižování produkce skleníkových plynů a na adaptaci na klimatické změny. Ty musejí v jednotlivých členských státech získat zmíněných 37 procent evropských peněz. Další prioritou je digitální ekonomika s kvótou 20 procent celkové částky.

Datoví novináři serveru iROZHLAS.cz prošli ve spolupráci s Asociací pro mezinárodní otázky ve veřejně dostupných zdrojích všech 123 českých projektů, rozdělených do šesti tematických pilířů. Strukturu všech šesti kapitol přibližují vizualizace, ve kterých zvýraznili nejdražší projekty. Grafy doplňuje podrobný seznam projektů včetně vysvětlení, co se pod jejich často obecnými či kryptickými názvy skrývá.

Počty zde uváděných projektů se mohou od oficiálních zdrojů lišit. Důvodů je několik: část veřejných dokumentů obsahuje projekty s nulovým příspěvkem z evropského fondu, jiné nikoliv. Různé dokumenty také projekty spojují či rozdělují podle jiných pravidel. Třetím důvodem je fakt, že vládní dokumenty si na mnoha místech vzájemně odporují; typicky se mezi jednotlivými materiály liší počet žadatelů o dotace, kteří mají být z projektu podpořeni.

Částka, alokovaná pro celý balík – 199,8 miliardy – i částky pro každý pilíř se nicméně napříč dokumenty i v naší analýze shodují.

Národní plán obnovy nemá fungovat jako jednorázová injekce do ekonomiky, projekty poběží do roku 2026, nejvíc peněz obdrží napřesrok.

Pilíře plánu obnovy

U každého pilíře najdete vizualizaci se zvýrazněnými největšími projektytabulku s podrobnějším popisem všech projektů včetně požadované částky, zodpovědné instituce a příspěvku ke klimatické/digitální kvótě.

Tabulky jsou seřazeny podle alokované částky. Pomlčka ve sloupci s garantem znamená, že z veřejných dokumentů nebylo zřejmé, která instituce je za projekt zodpovědná.

Některé projekty se také mohou skládat z více částí s různým příspěvkem ke klimatické nebo digitální kvótě, v takovém případě oddělujeme příspěvky lomítkem, například 40/100. V ojedinělých případech, spojených obvykle se stavbou železniční infrastruktury, dokumenty klimatický příspěvek neuvádějí. Také u nich najdete pomlčku.

U menších displejů zobrazíte skryté sloupce ikonou se zeleným plus.