Zelenější, ale pořád ne dost zelený. Unie může český plán obnovy znovu vrátit
Na začátku června poslala česká vláda do Bruselu Národní plán obnovy, na který by měla v dalších pěti letech od unie získat 172 miliard korun. Nejméně 37 procent financí musí podle unijních pravidel směřovat na omezení uhlíkových emisí nebo klimatickou adaptaci. Asociace pro mezinárodní otázky spočítala podíl takových projektů na 25 procent a naznačuje, že komise plán nemusí schválit.
Zateplení budov, energeticky úsporné renovace budov, výměna nevyhovujících kotlů na uhlí za plynové. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), které za Národní plán obnovy (NPO) zodpovídá, zhodnotilo tento balíček projektů jako stoprocentně klimaticky šetrný. Do 37procentního klimatického limitu stanoveného unií tedy započítalo celých deset miliard, které na něj plán vyčleňuje.
Asociace pro mezinárodní otázky
AMO je česká nevládní organizace, která se zabývá vzděláváním a výzkumem v oblasti mezinárodních vztahů a českou i evropskou zahraniční a bezpečnostní politikou. Organizuje Pražský studentský summit, realizuje mezinárodní projekty podporující demokratizaci ve východní Evropě a severní Africe a jeho výzkumné centrum se profiluje jako zahraničně-politický think-tank.
Podle analytiků Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) je takový postup nesprávný a Evropská komise může kvůli tomuto i jiným místům plán odmítnout. Nešlo by o první podobnou komplikaci: poprvé ministerstvo po unijním tlaku plán zásadně měnilo letos v dubnu.
„Vláda do této části schovala i podporu plynových kotlů,“ upozorňuje Jan Svoboda z AMO. „Navržená opatření přitom nesmí porušovat cíl, kterým je snižování uhlíkových emisí, což samozřejmě není v souladu se spalováním fosilního plynu. Projekt tak nejspíš porušuje princip významně nepoškozovat. Jestli tomu tak je, rozhodne Evropská komise.“
„Navíc se v tomto případě jedná spíš o účetní trik než o navýšení objemu peněz do klimatických projektů,“ doplňuje ho kolega Tomáš Jungwirth. „Ve skutečnosti se pouze u programu Nová zelená úsporám změní zdroj financování. Dosud to byly emisní povolenky, nově to mají být peníze z Národního plánu obnovy. Miliardy z povolenek se tak uvolní a místo klimatických opatření z nich vláda bude moci zalepit díry v rozpočtu.“
U řady dalších projektů podle obou analytiků chybí konkrétní cíle a záruky, že peníze skutečně půjdou na zelená opatření. Například kapitola na revitalizaci brownfieldů, která v předchozí verzi plánu chyběla, podle nich postrádá záruky, že budou podpořeny „zelené“ projekty.
Analytici AMO přitom vycházejí z metodiky celoevropské iniciativy Green Recovery Tracker vedené londýnským think-tankem E3G, která se podle nich blíží metodice Evropské komise.
Hodnocení MPO a analytiků AMO se rozchází u 25 projektů za 65 miliard korun, tedy u třetiny celého balíku. U dalších 12 klimatických projektů za 34 miliard se shodnou. Zbytek plánu se klimatických opatření netýká.
Komplikace nečekáme
Vizualizace vychází z dokumentů odeslaných koncem května Evropské komisi jako finální verze NPO. Ministerstvo mezitím po dalších jednáních zveřejnilo upravenou verzi definitivního plánu.
„Ve srovnání s verzí, kterou schválila vláda, prošel finální plán technickými úpravami, jednou z nich bylo očištění alokované částky o DPH na 191 miliard korun,“ upozorňuje tisková mluvčí ministerstva průmyslu Štěpánka Filipová. „Z toho se přibližně 180 miliard bude financovat z Nástroje pro oživení a odolnost (unijní nástroj pro financování NPO – pozn. red.) a zbylá část z národních zdrojů.“
Klimatický limit se podle Filipové vztahuje pouze na část financovanou z evropských peněz.
„Z alokace přibližně 180 miliard korun z unie je 76 miliard, tedy přes 42 procent, vyčleněno na zelenou transformaci,“ pokračuje mluvčí. „I když ještě může dojít k částečným úpravám, předpokládáme, že český plán splní potřebných 37 procent zelených aktivit.“
Dosavadní jednání s Evropskou komisí podle Filipové nastavila i kompromis pro zmíněné projekty.
Národní plán obnovy přehledně: 91 miliard na železnici a zelené stavby, 28 miliard na digitalizaci
Číst článek
„Česko se například muselo zavázat, že částka na plynové kotle nepřevýší 20 procent alokace v rámci investice na energetickou úsporu budov. U modernizace rozvodů tepla následně dojde k modernizaci zdrojů tepla z Modernizačního fondu.“
„Nyní MPO čeká na formální reakci, kdy si Evropská komise může vyžádat doplňující údaje k nákladům nebo požádat o další záruky pro plnění klimatických cílů. Žádné zásadní připomínky, které by ohrozily přijetí NPO, však v tuto chvíli neočekáváme,“ doplňuje tisková mluvčí.
Na druhý pokus bez dálnic
Následující tabulky ukazují všechny projekty s klimatickým dopadem. První uvádí projekty, kde se AMO a MPO neshodnou, druhá ty bezrozporné. Kompletní seznam všech projektů včetně těch, které se klimatu netýkají, najdete ve starším článku.
Klimatické projekty s odlišným hodnocením
Klimatické projekty se shodným hodnocením
Iniciativa Green Recovery Tracker, pro kterou vznikla analýza AMO, detailně zkoumá klimatický rozměr plánů obnovy unijních zemí. Zatím zveřejnila plány 17 zemí včetně Česka.
„Metodologie nástroje Green Recovery Tracker se blíží postupu Evropské komise,“ vysvětluje Svoboda, proč podle jeho mínění komise může mít s českým plánem v současné podobě problém. „Významně se rozcházíme jen v přístupu k adaptačním opatřením, která naše metodologie do klimatického balíku nepočítá, zatímco ta unijní ano.“
„Tento rozdíl ale může vysvětlit jen pár procentních bodů odchylky v ‚zelenosti‘ plánu, protože na adaptační opatření česká vláda tolik peněz nevyhrazuje. Naše hodnocení se přitom od toho vládního liší o 16 procentních bodů, takže problém určitě není v lehce odlišném způsobu počítání investic,“ doplňuje.
Rozpor v hodnocení se objevil už u předchozí verze plánu obnovy, kterou vláda po unijní kritice stáhla. Podle vládních čísel se plán oproti starší verzi posunul z 37 na 41 klimatických procent, podle AMO z 22 na 25 procent.
„Green Recovery Tracker má trochu jinou perspektivu, zachycuje menší míru detailu a je také přísnější než Evropská komise,“ doplňuje Anna Kárníková z Hnutí Duha. „Byť řadu investic také vidíme kriticky, z hlediska naplnění 37 klimatických procent je plán poměrně blízko, zejména kvůli nově dodaným investicím do krajiny a energetických úspor.“
„U klimatického hodnocení jde v této fázi také o politickou hru: například 8,5 miliardy ministerstva zemědělství na zalesňování komise hodnotila jako zelený projekt jen ze 40 procent, protože samo o sobě nevede ke zvýšení odolnosti lesů a jejich schopnosti zadržovat uhlík,“ vysvětluje.
„Cestou, jak hodnocení navýšit, bylo přidat k investicím systémové změny. Ministerstvo zemědělství proto do plánu doplnilo slib, že kromě investic provede změny zákonů a vyhlášek. Teď bude klíčové, jakým způsobem komise tento krok vyhodnotí: pokud argumentaci ministerstva nepřijme, plán rázem přijde o 3,4 zelené miliardy. Podobných míst je v plánu více, po oficiálním odevzdání se nicméně prostor pro odborné dohady mezi unií a českými ministerstvy podstatně zmenšil,“ dodává Kárníková.
Největší rozdíl mezi oběma verzemi plánu se týká dopravní infrastruktury: předchozí verze počítala s desítkami miliard na stavbu silnic a dálnic. Ve starší verzi plánu mělo do pilíře fyzická infrastruktura a zelená tranzice včetně silnic přitéct 118 miliard korun, v přepracovaném plánu je to 91 miliard.
Jedním z důvodů, proč v českém plánu obnovy chybí více klimatických opatření, je jeho napojení na Vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu. Klíčový strategický dokument v energetice dosud nepracuje s evropskou ambicí snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů oproti roku 1990 o 55 procent. Počítá se starším závazkem na snížení o 40 procent.
Chybí vize
Česko není jedinou zemí, která se potýká s unijním limitem na podíl klimatických projektů. Podobný problém mají podle webu Green Recovery Tracker národní plány přibližně poloviny států se zveřejněnou analýzou. Bez problémů je naopak Finsko nebo Německo.
„Myslím, že ambice Evropské komise jsou splnitelné,“ reaguje na takové množství národních plánů pod zeleným limitem Tomáš Jungwirth z AMO. „Státy ale musí pochopit, že tentokrát nebudou čerpat evropské peníze na pokračování dosavadní praxe, nýbrž především na projekty, které mohou přinést kvalitativní změnu a nasměrovat jejich ekonomiky k udržitelnějšímu fungování.“
„Řada států ostatně ukazuje, že to jde. Jejich plány obnovy jsou soudržné, jasně zacílené dokumenty. Na rozdíl od toho českého, který je mozaikou opatření připravených různými resorty, bez zastřešující ambice a myšlenky,“ kritizuje přístup českých úřadů.
„Plán je problematický od samého počátku kvůli absenci diskuse s veřejností. Od zveřejnění první verze v říjnu 2020 se nerozběhla veřejná debata a nezapojili se další hráči. Zelené komponenty plánu nejsou propojeny ani navzájem, ani spojeny společnou strategií,“ tvrdí analytik.
Evropská komise má teď na posouzení plánu dva měsíce. Očekává se, že první země dostanou oficiální zhodnocení v polovině června, Česko se zřejmě verdikt dozví ve druhé vlně o měsíc později. Pokud se s plánem nespokojí, budou jednání pokračovat.
