Za nejasných okolností se dostal do střetu s římským císařem Jindřichem I. a nakonec byl zavražděn vlastním bratrem Boleslavem ve Staré Boleslavi. Mnohé údaje o životě knížete Václava nám však dnes zůstávají utajeny, protože četné legendy jsou většinou velmi málo hodnověrné.

Už koncem 10. století Václava považovali za svatého nejen v Čechách, ale i v Německu a v 11. století i Polsku a Rusku. Od 2. poloviny 11. století se sv. Václav stal ústřední osobností státního kultu a ochráncem českého státu před nepřítelem. Zároveň se stal symbolem zemského práva a v neposlední řadě i patronem prostého lidu. Svatý Václav zůstal dodnes národním světcem a také jedním ze základních symbolů státnosti.

Název státního svátku ale Václavovo jméno neobsahuje. Den české státnosti je totiž kompromisem, protože při projednávání zákona o svátcích se před několika lety strhl ve Sněmovně "boj o Václava". V nebývale ostré hádce o jeho roli v dějinách tehdy levice návrh na nový svátek odmítala s argumenty o proněmeckém zneužívání svatováclavské tradice za nacistické okupace Čech a Moravy.

Součástí oslav jsou pouti na místech spjatých se svatováclavskou tradicí. Kardinál Miloslav Vlk sloužil ve Staré Boleslavi v přímém rozhlasovém a televizním přenosu poutní mši.

Národní svatováclavská pouť pořádá město Brandýs na Labem-Stará Boleslav společně s českými biskupy a pražským arcibiskupstvím. Pouť je příkladem dobré spolupráce církve a obecního zastupitelstva, potvrdil Radiožurnálu mluvčí biskupů Martin Horálek: "Skutečně ta spolupráce je snad v nejužší možné míře. Je to takový hezký příklad, jak lze spojovat náboženskou poutní tradici s moderním sekulárním světem. A je vidět, že oba tyto světy mohou velmi plodně žít vedle sebe."

Ve Svatováclavské kapli pražské katedrály má pak odpoledne premiér Jiří Paroubek k uctění památky knížete Václava položit kytici.

Milan Kopp, Eva Hůlková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít