Nároky Königsmarkové jsou promlčené, porodní asistentka miliony za újmu nedostane
Soud ve čtvrtek opět zamítl část žaloby porodní asistentky Ivany Königsmarkové z Unie porodních asistentek týkající se náhrady 5 000 000 korun za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním. Nárok je podle verdiktu Obvodního soudu pro Prahu 2 promlčený. Naopak jí přiznal 720 000 korun za ušlý zisk od listopadu 2011 do prosince 2013.
Rozsudek není pravomocný, zástupkyně Königsmarkové avizovala, že se proti němu odvolá k pražskému městskému soudu.
Porodní asistentka čelila obvinění kvůli domácímu porodu, při kterém v roce 2009 zemřelo dítě. Obžaloba tvrdila, že se žena dostatečně neinformovala o předchozích porodech rodičky a poté přehlížela problémy, jež matka měla, a neposlala ji do nemocnice. Když se dítě začalo dusit, neprovedla podle obžaloby řádnou resuscitaci.
Nejdřív vina, pak osvobození
Soudy nejprve Königsmarkovou pravomocně potrestaly podmínkou a zákazem činnosti, po zásahu ústavních soudců byla před třemi lety zproštěna viny. V prosinci 2014 Nejvyšší soud zamítl dovolání nejvyššího státního zástupce proti osvobození.
Stát nemusí porodní asistentce Ivaně Königsmarkové platit odškodné 5 milionů
Číst článek
Soudkyně Šárka Henzlová trvá na tom, že je nárok na nemajetkovou újmu promlčený. Stejně rozhodla i loni na podzim, rozsudek ale zrušil odvolací pražský městský soud, který nařídil, aby se soudkyně nárokem znovu zabývala a posoudila soulad námitky promlčení s dobrými mravy. O majetkové újmě rozhodoval soud poprvé.
„Žalobě bylo vyhověno v případě škody, která prokazatelně vznikla a která byla v přímé souvislosti s nesprávným úředním postupem (trestním stíháním),“ řekla ve čtvrtek Henzlová. Náhradu ušlého zisku uznala podle znaleckého posudku, který si soud nechal k případu zpracovat.
Odvoláme se
Zástupkyně porodní asistentky Adéla Hořejší novinářům po skončení jednání řekla, že se proti rozsudku odvolá. Nesouhlasí s dobou, za kterou byl Königsmarkové ušlý zisk přiznán, požadavek na nemajetkovou újmu podle ní navíc promlčený není.
Šestiměsíční promlčecí doba podle Hořejší neběžela po dobu, kdy po pravomocném osvobození rozhodoval Nejvyšší soud o dovolání podaném nejvyšším státním zástupcem v neprospěch obžalované. Podle soudkyně se ale počátek lhůty počítá od pravomocného rozhodnutí, tedy od dubna 2014. Nejvyšší soud o dovolání rozhodl na konci roku, žalobu Königsmarková podala v květnu 2015.
Právníci Königsmarkové v minulosti upozorňovali na případ bývalého ministra dopravy Víta Bárty, u kterého soudci rozhodli, že lhůta neběžela a on tak svou žalobu kvůli zadostiučinění za svou korupční kauzu podal včas.