Násilí, drogy i mobily. 'Výrazně roste' počet vězňů, kteří za mřížemi páchají trestnou činnost
Loni „výrazně narostl" počet stíhaných vězňů. Tedy lidí, kteří jsou aktuálně za mřížemi a k trestné činnosti nemají až takový prostor. Mezi nejčastější odhalené prohřešky patří kromě mobilních telefonů také drogy a výjimkou není ani násilí mezi vězni. Kromě zvyšujícího se počtu odsouzených obecně za to také dle vězeňské služby může i tvrdší postup státních zástupců.
„Oproti roku 2015 došlo v roce 2016 k výraznému nárůstu počtu zahájených úkonů trestního řízení proti vězněným osobám," stojí ve zprávě o vnitřní bezpečnosti za loňský rok. Tuto nenápadnou větu ilustruje ministerstvo vnitra pak už jen statistikou, tedy řečí čísel.
Provázanost organizovaného zločinu a politiky dosahuje 'obřích rozměrů', stojí ve zprávě vnitra
Číst článek
V roce 2015 zahájila policie „úkony trestního řízení" ve 411 případech, a to proti 458 vězněným osobám. V soudní ohrádce, do které je přímo z vězení dopravila eskorta, si další pravomocný rozsudek vyslechlo celkem čtyřicet z nich.
O poznání horší jsou pak statistiky za loňský rok. „V roce 2016 zahájily policejní orgány úkony trestního řízení v 623 případech proti 756 pachatelům, pravomocně odsouzeno bylo nejméně 70 osob," stojí ve zprávě ministerstva vnitra. Čísla se týkají osob ve vazbě, výkonu trestu i zabezpečovací detence.
Klausova amnestie
Uvolnění míst ve vězeních způsobila amnestie z roku 2013, kterou při příležitosti konce v úřadu vyhlásil tehdejší prezident Václav Klaus. O rok dříve si v českých věznicích odpykávalo trest celkem 23 tisíc osob, amnestie přímo z věznice propustila přibližně 6,5 tisíce vězňů. Poté nicméně jejich počet začal opět stoupat, v roce 2014 byl na necelých osmnácti tisících. O rok později už bylo za mřížemi zhruba dvacet tisíc lidí.
'Žalobci přitvrdili'
Podle vězeňské služby je hlavním faktorem nárůst vězněných osob oproti předchozímu období. Jak ukazují statistiky generálního ředitelství, v loňském roce vzrostl počet vězňů o 2500 osob na bezmála 22,5 tisíce vězňů (viz box Klausova amnestie).
„Skladba vězněných osob, jejich morální a charakterové vlastnosti, návyky, závislosti, předchozí kriminální minulost, impulsivní jednání," popisuje mluvčí vězeňské služby Petra Kučerová důvody, proč se lidé vrací do vězení.
Podle mluvčí ale za vyšší počet prohřešků vězňů může i tvrdší přístup státních zástupců. „Zpřísnil se přístup v hodnocení hranice, kdy lze jednotlivé jednání vězněné osoby již považovat za trestné. Značná část prověřování je přesto ukončena předáním věci ke kázeňskému potrestání," popsala ještě mluvčí.
Unie státních zástupců coby stavovská organizace ale tento trend nepotvrdila, důvody zvýšeného počtu trestů pro vězně je prý těžké popsat. „Nemáme přístup k jednotlivým trestním spisům. Naplnění znaků skutkové podstaty trestného činu, stejně jako jeho společenská škodlivost, se posuzuje vždy případ od případu," napsal pro server iROZHLAS.cz mluvčí unie Ondřej Šťastný.
Nejčastěji tak jsou vězni prověřováni kvůli takzvanému maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání. V tomto případě se jedná o situace, kdy je u vězňů nalezen mobilní telefon nebo omamné a psychotropní látky. Tresty pak následují i za odchody z pracoviště nebo když se vězeň nevrátí z přerušení výkonu trestu.
Nejvíce vězňů je také prověřováno i kvůli výrobě a nakládání s drogami a v případě násilí mezi vězni pak pro ublížení na zdraví.
„S vězněnými osobami pracují odborní zaměstnanci oddělení výkonu vazby nebo trestu, ať už vychovatelé, psycholog či speciální pedagog, kteří každé vězněné osobě stanovují k plnění program zacházení, v rámci kterého se vězněné osoby zúčastňují různých aktivit se základním cílem snížit jejich další recidivu," dodala mluvčí Kučerová.
„„Využitelnost kapacity vězeňských zařízení (na 4m2 ubytovací plochy) je 108 procent. S tím souvisí i nedostatečný počet zaměstnanců přicházejících do přímého styku s vězněnými osobami. V roce 2016 byly zlepšovány podmínky ve vazebních věznicích a odděleních výkonu vazby, stavebně technické podmínky pro ubytování obviněných a vnitřní vybavení cel.““
ze zprávy ministerstva vnitra
Bezpečnost ve vězení
Podle zprávy ministerstva vnitra dále platí, že české věznice se potýkají s nedostatkem kapacitních míst i personálu. Kvůli nedostatku financí dochází ke „zhoršování stavebně technických podmínek pro ubytování odsouzených". Konkrétně pak chybí zhruba 2300 míst nejen ve věznicích, ale i pro zabezpečovací detence.
„Zvyšující se nárůst vězněných osob, nedostatek ubytovacích kapacit a nedostatečný počet vězeňského personálu může do budoucna velice negativně ovlivnit úroveň vnitřní bezpečnosti ve věznicích a vazebních věznicích," konstatuje ještě zpráva ministerstva vnitra.
