Jiří Šedivý o Česku v NATO: Nejsme zelenáči, v Afghánistánu jsme byli vždy viditelní a kvalitní
Česko se spolu s Maďarskem a Polskem stalo v roce 1999 první zemí bývalého východního bloku, která vstoupila do Severoatlantické aliance (NATO). „Alianční velvyslanec“ Jiří Šedivý v Interview Plus řekl, že se za dobu její existence rapidně změnil jak její charakter, tak i poslání, a že tlak USA je jen bič na hříšníky.
„Když jsme vstupovali, mělo NATO 16 členů a teď nás záhy bude už 30. Tedy po vstupu Makedonie někdy kolem června 2019,“ odpovídá bezpečnostní odborník a v současnosti velvyslanec České republiky při NATO Jiří Šedivý na otázku, jak se aliance změnila.
Po vstupu nového amerického prezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu se čím dál hlasitěji mluví o jeho požadavku na zvýšení výdajů na obranu u většiny členských zemí včetně Česka. „Slyšíme to od USA už 20 let… Je pravda, že Američané drží nějakých 60−70 procent nákladů. NATO by bez USA neexistovalo, a je tak legitimní požadovat férovější podíl ze strany Evropanů,“ míní Šedivý.
NATO vs. Trump
Je ale namístě tlak, který Trump dál vyvíjí? Teď, když už ti, kteří „neplnili“, slíbili zvýšit rozpočty na obranu? „Vidím to jako bič… jako manažerský tlak na spojence, aby plnili, k čemu se zavázali. Přitom je ale důležité, aby se tyto prostředky investovaly do schopností, které budou relevantní ne za pět, ale i za 10 nebo 15 let. Teď se navíc mnohem víc hovoří o nových technologiích, tedy v invencích 21., a ne 19. století,“ říká velvyslanec v NATO.
„Donedávna všichni říkali: potřebujeme silný leadership (vůdcovství). Teď ho máme, i když je poněkud brutální. Ale v konečném důsledku je to pro alianci jen dobře,“ myslí si diplomat.
Změnil se charakter i poslání
Když se ohlédne a podívá do minulosti NATO, tak se léty změnil jak charakter, tak poslání. Severoatlantická aliance byla při svém vzniku (4. dubna 1949) nastavena jako masivní, těžká, nemobilní obrana hlavně Evropy proti zemím Varšavské smlouvy. „Když pak na začátku 90. let propukaly konflikty, zejména na Balkáně, měnila aliance i své působení hlavně v zahraničních misích,“ dodává.
Poslání NATO se podle velvyslance změnilo na jaře 2014 s ruskou anexí Krymu. Od toho okamžiku se „postupně vrací k principu kolektivní obrany. Ale pořád na tom nejsme stejně jako v době studené války,“ upřesňuje.
Když v roce 2009, při 10. výročí vstupu Česka do aliance, mluvil tehdejší prezident Václav Havel, tak řekl, že bez NATO bychom později sotva mohli být členskou zemí Evropské unie. Protože kdyby postkomunistické země nebyly součástí kolektivní obrany, tak by se jim unie obtížněji otvírala. Sama o sobě totiž mnoho bezpečnostních záruk nedává.
Členství v NATO je existenčním zájmem Česka, řekl při oslavách výročí vstupu do aliance Babiš
Číst článek
S Havlovým tvrzením Šedivý stoprocentně souhlasí. „NATO vzniklo jako obraný štít poválečné rekonstrukce Evropy, která po desetiletích vyústila ve vznik Unie. Obě organizace jsou dvě strany jedné mince – demokratické, sjednocené Evropy. Taky dva pilíře Západu, kdy navíc aliance propojuje Evropu se severní Amerikou.“
Už nejsme zelenáči
Velvyslanec České republiky při NATO pak nemá pocit, že bychom byli po 20 letech vnímáni jako nová členská země. „Za těch deset let, co tady působím, nemám pocit, že bychom měli být vnímáni jako nějací zelenáči nebo jako že ještě nejsme dospělí.“ Důvod pak vidí v naší účasti v nejrůznějších operacích ještě před vstupem. „Třeba v Afghánistánu jsme byli vždy velmi viditelní a kvalitní a teď jsme sedmým největším přispěvatelem do afghánské výcvikové mise vůbec,“ říká.
Máme prý velmi dobře nastavený systém obranného plánování, tedy rozvoje vojenských schopností. „Občas to ale zaniká v nejrůznějších kauzách kolem vojenských nákupů, ale moderní prostředky součinné s tím, co má NATO, ty máme. Máme skvělé vojáky, profesionály a velmi dobrou diplomacii.“
Česko prý bylo zatím nejviditelnější v debatách o protiraketové obraně a taky se „o nás už ví, že když něco slíbíme, tak to taky vždy splníme,“ dodává velvyslanec při NATO Jiří Šedivý.
