NATO se rozšíří a transformuje

Pražský summit otevřel novou kapitolu v dějinách Severoatlantické aliance - její historicky čtvrté rozšíření se stalo skutečností. Aliance dnes rozdala pozvánky ke vstupu dalším sedmi zemím bývalého komunistického bloku. Jsou to Slovensko, Slovinsko, Bulharsko, Rumunsko, Estonsko, Lotyšsko a Litva. Rozšíření Aliance na začátku její vrcholné schůzky ohlásil generální tajemník George Robertson. NATO se dále dohodlo na vytvoření společných jednotek rychlého nasazení a podpořilo bezpodmínečné odzbrojení Iráku.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

jednací sál summitu | Foto: Stanislav Peška

Představitelé sedmi kandidátských zemí mohli začít jásat přesně pět minut před desátou hodinou dopoledne. Právě tehdy totiž generální tajemník George Robertson pronesl slova, která vstoupí do dějin: "Bulharsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko byly pozvány ke členství v Severoatlantické alianci". Rozhodnutí bylo přijato bez hlasování, což Robertson symbolicky stvrdil klepnutím novým kladívkem, darem od Václava Havla.

Přehrát

00:00 / 00:00

G. Robertson: Pozvání nových členů

Plnoprávnými členy Severoatlantické aliance se těchto sedm států zřejmě stane v roce 2004. Česká republika s jejich pozváním do NATO plně a bez výhrad souhlasí. Při zahájení pražského summitu to zdůraznil český prezident Václav Havel.

Václav Havel toto rozšíření podle svých slov považuje za velmi důležité nejen proto, že několika středně velkým či menším evropským zemím budou poskytnuty nové záruky jejich obrany a bezpečnosti, ani jen proto, že tyto země převezmou svůj díl spoluodpovědnosti za mír a svobodný život v celém velkém euroatlantickém civilizačním prostoru. Ještě důležitější je to, co toto rozšíření znamená nepřímo - je jasným znamením nejen pro všechny Evropany, ale pro celý svět, že definitivně skončila éra násilného dělení zemí do sfér vlivu, připomněl český prezident.

Také francouzský prezident Jacques Chirac má za to, že přizvání sedmi nových zemí je důkazem sjednocování dlouho uměle rozdělené Evropy. Jedná se o velké rozšíření a Francie je pro to, aby aliance zůstala otevřená dalším evropským zemím, poznamenal Chirac.

Britský premiér Tony Blair zdůraznil, že rozšíření zdůrazňuje význam NATO a posiluje stabilitu Evropy. Podle něj je to významný krok k lepší evropské bezpečnosti. "Lidé někdy relevanci aliance zpochybňují. Ale promluvte si s novými členy a oni vám řeknou, proč jim na tom záleží," podotkl k významu rozšíření.

Nejkratší projev měl zástupce nejmocnějšího člena - americký prezident George Bush. Sedm budoucích nových členů jen srdečně uvítal.

Berlín bude v prvních letech novým členům podle slov německého kancléře Gerharda Schrödra vydatně pomáhat. Ocenil, že rozšíření bylo otevřeně projednáno s Ruskem.

Asi největší radost mělo na summitu Slovensko, které se před pěti lety nevešlo do minulého rozšíření kvůli Mečiarovu režimu. Jeho premiér Mikuláš Dzurinda Radiožurnálu řekl, že NATO se sice od doby, kdy přijalo první tři postkomunistické země, změnilo, ale jeho základy zůstaly stejné. "Svět čelí novým hrozbám, Aliance je větší, než byla v době, kdy se tyto tři státy ucházely o členství. Uplynul čas a čas mění mnohé věci, ale to, co se nezměnilo, co je podstatné, na čem Aliance stojí, to zůstalo stejné: a to jsou principy, na kterých je Aliance organizovaná, a jsou to hodnoty."

Část summitu se pak konala za zavřenými dveřmi. Nejvyšší představitelé států NATO potvrdili svůj závazek podpořit úsilí OSN v otázce Iráku. Ve společném prohlášení důrazně vyzvali Bagdád, aby splnil podmínky rezoluce Rady bezpečnosti OSN ohledně zbraní hromadného ničení. Označili to za poslední možnost a varovali před vážnými následky v případě neuposlechnutí rezoluce.

Účastníci pražského summitu se také dohodli na rozsáhlé modernizaci uskupení. Nejpozději do dvou let budou vytvořeny společné síly rychlé reakce schopné zasáhnout podle potřeby kdekoli na světě, pokud bude napaden kterýkoli spojenec. Tuto jednotku bude tvořit 21.000 vojáků námořních, leteckých i pozemních sil.

Generální tajemník NATO George Robertson uvedl, že Aliance rozšířená o sedm nových členů musí využívat své prostředky racionálněji. "Máme příliš mnoho tanků a těžké kovové výstroje," řekl Robertson a dodal, že na údržbu takových zbraní je třeba příliš mnoho personálu, který by mohl plnit důležitější úkoly.

Proto dnes Severoatlantická rada v Praze odsouhlasila založení sil rychlé reakce. Ty by měly být schopné nasazení nejpozději v roce 2004, o dva roky později už by měly dosáhnout tzv. plné operační schopnosti, tedy být v neustálé pohotovosti a připraveny kdykoli vyrazit k zásahu kdekoli na zeměkouli.

Všichni prezidenti a premiéři členských zemí NATO se dnes podle George Robertsona zavázali, že transformují ozbrojené síly určené pro společné operace Aliance. Poskytnou také potřebná dopravní a tankovací letadla, přesné naváděné střely a prostředky protichemické ochrany.

Česká republika chce do společné jednotky zapojit výsadkový pluk, jednotku speciálních sil a roj bitevních vrtulníků Mi-24.

"Naším dnešním tématem byla transformace; zvětšili jsme Alianci a rozšířili její mise. Rozvinuli jsme její obranyschopnost a posílili jsme její partnerství. Toto není každodenní záležitost, ale vznik nové a modernizované Aliance, která bude schopná čelit výzvám nového století. Důvěryhodnost Aliance závisí zásadním způsobem na jejích vojenských schopnostech," shrnul výsledky pražského summitu generální tajemník Robertson.

Místo summitu - Kongresové centrum je neprodyšně uzavřeno a v hlavním městě panují nejpřísnější bezpečnostní opatření v historii. Policisté střeží i okolní ulice. Severojižní magistrála je uzavřena pro běžnou dopravu a stanicí Vyšehrad metro pouze projíždí.

Marek Janáč, Milan Kopp, Milan Fridrich, Jan Šmíd, Petr Honzejk, Lenka Šumová, Lenka Rákosová, Marika Táborská, Martin Hromádka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme