Velitel mise NATO na Slovensku: Jde hlavně o odstrašení, ale musíme být připraveni i k obraně
Čeští vojáci vyrazili na Slovensko, kde povedou novou mnohonárodní misi NATO. Kvůli válce na Ukrajině a ruské agresi posílí východní hranici aliance. Celou misi povede český plukovník Tomáš Unzeitig. „Tato mise je zejména za účelem odstrašení. V případě přiblížení nepřátelských vojsk k východní hranici Slovenska budou v první linii vždy vojska hostitelské země, samozřejmě s podporou našeho úkolového uskupení,“ řekl v pondělí Radiožurnálu.
Čeští vojáci odjíždějí na novou misi na Slovensko. Co to je konkrétně za misi?
Název té mise je ve zkratce eVA – enhanced vigillance activity. Takže je to mise, která má zvyšovat obezřetnost směrem k východu, kdyby se tam něco dělo. Samozřejmě musí být připravená nejenom na odstrašení přítomnosti nějakého silového prvku, ale taky k případné obraně. Proto jednotky, které tam vyrážejí, jsou plně vybavené zásobami k vedení bojové činnosti.
Ženisté či brigáda rychlého nasazení. Černochová nečeká problémy se schválením mise na Slovensku
Číst článek
V současné době začínáme jako Česká republika. V následujících měsících ale bude probíhat integrace zahraničních prvků do této mise tak, aby se doplnily chybějící – nebo vylepšily stávající – schopnosti ozbrojených sil Slovenské republiky. Tak, aby nikoho nenapadlo vstoupit na území NATO a narušit jeho teritoriální integritu a zájmy.
Jaké vojáky tam Česko posílá?
V této úvodní fázi se zejména jedná o schopnosti výsadkového pluku z Chrudimi. V dalších fázích probíhá ještě plánovací proces, ale bavíme se tady spíš o mechanizovaném vojsku a jeho schopnostech.
A vyrážíte dnes?
Ano, vyrážíme již dnes. Bojová část mého úkolového uskupení vyrazila v osm hodin ráno z Chrudimi. Ta, řekněme, integrační část – pro mezinárodní pole působení – dnes v 10.30 směrem na Slovensko.
Je schválený mandát na 650 vojáků, tolik jich už nyní odjíždí na Slovensko?
V takovémto počtu na začátek nevyrážíme, protože se jedná právě o počáteční část, abychom zabezpečili přítomnost. V této části pojedou spíš lehké zbraně a lehká technika, ale připravuje se ještě v nadcházejících měsících i nasazení těžších zbraní a jiných vozidel. Ta samozřejmě budou vyžadovat i větší počet personálu.
Na misi se chtějí podílet i Polsko, Německo nebo Nizozemsko. Kolik a jaké vojáky vyšlou tyto země?
Nerad bych spekuloval za tyto země. V tomto týdnu probíhá jednání v Bratislavě za přítomnosti představitelů NATO, ČR a Slovenska. Koordinují se přesně ty schopnosti, které budou požadovány od jednotlivých zemí.
Samozřejmě se nebude jednat pouze o bojové schopnosti, ale všechny tyto státy budou přispívat i odborníky do velitelství štábu. Ať už se jedná o logistiku, právo, finance, vojenskou operativu či zpravodajské prvky. Tak, abychom dokázali být interoperabilní a synchronizovaní jako jeden komplexní celek – ať už při cvičeních, nebo případné ochraně slovenských hranic.
Slovensko vyhlíží systém protiletecké obrany Patriot. Do země už dorazily jednotky ze zemí NATO
Číst článek
Vy budete celé misi velet. Je to pro vás nová zkušenost?
Ano, takováto mise je pro mě první, nicméně zkušenosti ze zahraničí mám již z předchozích let. Třikrát jsem byl nasazen v operacích RS/Rozhodná podpora (Resolute Support) a ISAF/Mezinárodní bezpečnostní podpůrné síly (International Security Assistance Force) na území Afghánistánu, a to v letech 2007, 2009 a 2013.
Tři roky jsem pracoval na velitelství NATO pro pozemní operace v tureckém Izmiru, konkrétně jsem měl na starosti plánování pozemních operací NATO.
Po návratu do Česka jsem vykonával funkce u společného operačního centra jako náčelník oddělení řízení zahraničních operací Armády České republiky, a potom jako náčelník plánování zahraničních operací AČR. Takže zkušenosti v tomto směru bych řekl, že mám. Nicméně je to pořád výzva, protože je to poprvé, kdy ČR nejenže velí zahraniční misi, ale taky ji celou připravuje a vystavuje.
V čem vidíte největší výzvu, případně kde čekáte nejvíc problémů?
Tu největší výzvu zatím vidím v definici těch požadovaných schopností od jednotlivých dalších zemí, které přispívají. Schopnosti musí být naprosto v souladu s tím, co bude požadovat Slovenská republika, a taky s tím, co potom dokážeme provozovat. Tedy to, co bude mít na území Slovenska logistickou podporu, a samozřejmě vytipování oblastí pro vedení výcviku, nácviku, a taky případné obrany slovenských hranic.
Zmiňoval jste, že na Slovensko teď odjíždí jen část vojáků. Kdy bude mise kompletní?
Je to předmětem jednání, která v tomto týdnu probíhají v Bratislavě. Myslím, že to bude v následujících měsících – můj vlastní odhad je, že by to nemělo být později než letos v září. Samozřejmě nejprve budou nastavené počáteční operační schopnosti – ve vojenské terminologii IOC's (Initial Operations Capabilities). Ty by měly být již v letních měsících, tady se můžeme bavit třeba o červnu. Plné operační schopnosti – FOC's (Full Operations Capabilities) – by měly být nastavené ne později než v září tohoto roku.
‚Pro naši vlastní bezpečnost.‘ Scholz ohlásil rozsáhlé investice do armády a odsoudil válku na Ukrajině
Číst článek
Česká republika bude misi velet po celou dobu?
V současné době máme mandát schválený ústavními představiteli této země do poloviny příštího roku. Jestli Česká republika setrvá v roli vedoucí země, či nikoliv, nechám na jejich rozhodnutí.
Víte už přesně, kolika vojákům budete velet, nebo se i toto bude teprve domlouvat v Bratislavě?
Musíme to brát tak, že například mechanizovaná rota v pojetí ČR může znamenat řádově mezi 100, 200 vojáky, možná i víc. V pojetí jiných zemí se ty počty můžou značně lišit. Proto jednání v tomto týdnu by mělo zejména říct, kolik vojáků se bude na této misi celkově podílet. To musí být v souladu se schopnostmi slovenské armády postarat se o všechny vojáky. Samozřejmě existují taky případné varianty – stany, kontejnerová městečka a další logistika, která by se vezla ze zásob těch zemí, které budou přispívat.
Je to mnohonárodní uskupení. Znamená to, že i velet bude více zemí než jen Česko?
Já jsem velitel kontingentu a můj zástupce – protože se jedná o misi NATO, není to žádná bilaterální smlouvu mezi ČR a Slovenskem nebo nějaká naše ad hoc záležitost – bude německý voják v hodnosti plukovníka.
Samozřejmě že i štáby, velení a celá ta koordinace bude v režimu NATO – nikoliv že Česká republika řekne a všichni se musejí přizpůsobit. Bude to vše založeno na vyjednávání a na respektu zákonných norem všech přispívajících zemí.
Pokud bude válka na Ukrajině dál eskalovat a Rusko postupovat směrem na západ, budete v první linii?
Tato mise je zejména za účelem odstrašení. V případě přiblížení nepřátelských vojsk k východní hranici Slovenska budou v první linii vždy vojska hostitelské země. Samozřejmě s podporou našeho úkolového uskupení.
Museli se kvůli tomu vojáci nějak speciálně cvičit?
Mám o vojácích ČR velice vysoké mínění. Myslím si, že jsou cvičeni dlouhodobě, trvale a žádný speciální výcvik teď nepotřebují.
Mise Slovensko. Armáda posílá stovky vojáků na východní linii NATO
Číst článek
To, co je potřeba, je řádně sestavit ten kontingent po vojenských schopnostech – jako puzzle. Aby tam byly bojové prvky, aby tam byly zpravodajské prvky a taky prvky například elektronického boje nebo nějaké další. Vše musí jít ruku v ruce právě s logistikou a s požadavky hostitelské země, protože jsme pořád hosté na území Slovenské republiky.
Budete i vy na jednáních v Bratislavě o konečně podobě mise?
Na toto jednání byl vyslán tým z Generálního štábu Armády České republiky. Já se s jejich průběžnými výsledky a závěry pojedu seznámit v následujících dnech.
Reaguje už nějak Moskva na to tuto nově vznikající misi na Slovensku? Přece jen, přibližujete se k hranicím Ruska a to bývá na takové kroky citlivé.
Nemyslím si, že to, že naše mise se teď staví na Slovensku, by bylo nějaké velké přibližování se ruskému území. NATO už má dlouhodobě obdobné programy v pobaltských republikách nebo v Polsku, a pobaltské republiky mají přímou hranici s Ruskem.
Takže nemyslím si, že bychom se dnes nějak významně přibližovali. A žádných indicií z ruské strany si nejsem vědom. Zkušenosti z těchto obdobných misí má Česko už od roku 2018, kdy značnou měrou přispíváme právě do Litvy a do Lotyšska.
