Generál Mičánek: V Česku přítomnost NATO není třeba. Smysl má vysílání našich vojáků na východ

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v pátek v rozhovoru pro Deník N řekla, že chce po Velikonocích na jednání s americkým ministrem obrany nadhodit téma vzniku americké vojenské základny v Česku. Podle děkana vojenské školy NATO Defense College v Římě Františka Mičánka není ale momentálně přítomnost amerických vojáků v Česku nutná, jak vysvětluje v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dny NATO na mošnovském letišti v Ostravě, 15. a 16.září 2018

Generál Mičánek si nemyslí, že Česko v současnosti potřebuje americkou základnu (Ilustrační foto) | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Ministryně obrany Jana Černochová bude ve Spojených státech jednat „o dohodě, která by právně zastřešila obrannou spolupráci obou zemí“. Jaké bude mít uzavření této dohody následky?
Těžko říct, protože nevím, o čem se konkrétně bude jednat. Klasicky jsou uzavírány dohody obranné spolupráce na úrovni vláda – vláda třeba o dodávkách výzbroje a techniky. Další možností k jednání paní ministryně ve Spojených státech a nutno podotknout, že velmi specifickou, by bylo otevření bilaterální diskuze o možné budoucí základně Spojených států na území Česka. Nicméně jak tomu dnes rozumím, paní ministryně Černochová byla zřejmě inspirována příspěvkem, který přednesl pan Vondra na kongresu ODS.

Rozhodnutí o takové základně ale rozhodně není na paní ministryni a v gesci ministerstva obrany. Je to věc vlády, parlamentu, včetně získání podpory široké veřejnosti. Zřízení takovéto základny představuje značnou byrokratickou a legislativní zátěž, vyžaduje zpracování kvalitní ekonomické rozvahy a dlouhá diplomatická jednání. Stačí si vzpomenout, jak probíhala jednání o umístění amerického radaru v Česku, nejprve jako součást amerického protiraketového deštníku a následně pod hlavičkou NATO. Začala v roce 2000, trvala až do roku 2009 a skončila neúspěšně.

František Mičánek, děkan vojenské školy NATO Defense College v Římě | Zdroj: archive of University of Defense in Brno

Například jednání o přítomnosti vojáků NATO na Slovensku proběhla kvůli eskalující situaci na Ukrajině určitě rychleji, než jednání o radaru. Bylo by tedy něco takového možné v Česku?
Samozřejmě by to bylo možné. I na Slovensku ale proběhlo poměrně náročné jednání parlamentu. Nejdřív byla myšlenka úplně odsouzena, a teprve až začala válka na Ukrajině a Slovensko se ocitlo blízko válce, se nálada změnila a došlo ke schválení deklarace. Nicméně tato deklarace je trochu o něčem jiném. Je o pobytu cizích vojsk na území Slovenska s cílem posílit východní křídlo Aliance. Stejně tak naše vláda a ostatní členské státy, které se na misi podílí, musely schválit vyslání vojsk do zahraničí. Vláda nicméně podle stávající právní úpravy může rozhodnout o vyslání pouze na omezenou dobu, na delší dobu už musí mít podporu parlamentu.

Byl by hřích nesnažit se o americkou základnu v Česku, formality stranou, vyzývá Žáček z ODS

Číst článek

Bezpečnost Česka není ohrožena

Měla by momentálně přítomnost vojáků NATO v Česku strategický smysl?
Osobně si nemyslím, že něco takového potřebujeme. Souhlasím spíš s názorem, že každý členský stát si musí v prvé řadě zabezpečit obranu sám, jak je psáno ve třetím článku Severoatlantické smlouvy. Teprve potom může spoléhat na pomoc partnerů. Už po roce 2014, kdy smíšené „battlegroupy“ (bojové skupiny, pozn. red.) na východním křídle Severoatlantické aliance začaly vznikat, šlo spíše o symbolické gesto ukazující jednotu a odhodlání států Aliance se společně bránit, než o relevantní odstrašující bojovou hodnotu. Skutečná tíže útoku agresora by i tak stále spočívala na národních silách napadeného státu. Případný útok na tyto jednotky by byl ale útokem na více států v Alianci a měl by tak nadnárodní charakter vedoucí k možnému otevření článku V. Washingtonské smlouvy.

Dnes v souvislosti s ruskou agresí je to ale už o něčem jiném. Válka je v přímém sousedství našich států. Předsunuté alianční jednotky byly výrazně posíleny o techniku i počty osob. Patrioty (protivzdušné systémy), které jsou na Slovensku a nahrazují systém S-300 darovaný Slovenskem Ukrajině, jsou schopny zabezpečit obranu vzdušného prostoru Slovenska, kdyby „náhodou“ nějaká raketa přes Ukrajinu Rusům zalétla až na území Slovenska. Patrioty mají ze stejného důvodu na svém území i Poláci.

Je podle vás bezpečnost Česka ohrožena?
Bezpečnost Česka je aktuálně nejvíce ohrožena v energetické oblasti, určitě ne vojensky. Rakety, které má Ruská federace, mají samozřejmě dosah do celé Evropy. Nehoda nebo technická porucha těchto technologicky komplikovaných prostředků se stát může, raketa může opustit plánovanou trajektorii nad územím Ukrajiny a zabloudit, ale určitě zde nebude úmysl ruské strany je záměrně použít proti území členských států NATO. Nemyslím si, že Česko, vzhledem ke své strategické vzdálenosti od ukrajinské fronty může očekávat ohrožení pozemními nebo leteckými prostředky. Nepotřebujeme tedy prozatím reagovat výstavbou dalších smíšených jednotek pod velením NATO v Česku. Spíš dává smysl vyslání našich vojáků na Slovensko a do Polska, protože to už jsou hranice s Ukrajinou. A samozřejmě intenzivní posilování našich národních obranných kapacit.

Premiér Fiala v červnu zastoupí prezidenta Zemana na summitu NATO, oznámil po společné schůzce

Číst článek

Myslíte si, že v rámci intenzivnější spolupráce NATO se do budoucna plánují podobné kroky?
Může to tak být, ale hodně bude záviset na případné eskalaci na Ukrajině. Podle toho, jak se situace vyvíjí, si ale nemyslím, že konflikt bude dále eskalovat. Ruské cíle jsou dnes výrazně limitované v porovnání s těmi, které byly na začátku (obsadit Ukrajinu, provést denacifikaci a demilitarizaci) a spíše se hledá nějaký statut, který půjde označit jako vítězství Ruska a dosažení cílů jeho „speciální operace“. Teď už se bavíme možná o anexi Donbasu, Luhanské oblasti a jižní části kolem Mariupolu. To je v podstatě všechno, co ještě v krátké době může Rusko dokázat. Sankce v oblasti ekonomiky, obchodu a především v oblasti IT technologií neumožní Rusku efektivně opravovat a vyrábět moderní bojové systémy a zbraně, protože většina z nich obsahuje, byť jen v malé míře, západní komponenty, pro které není na ruském trhu náhrada.

Otevření Pandořiny skříňky

Není možné, že paní ministryně svým nečekaným vyjádřením o americké základně v Česku napáchala více škody než užitku?
Nemyslím si to. Spíš otevřela Pandořinu skříňku s citlivými tématy týkající se dlouhodobé strategie zabezpečení obrany České republiky. A jelikož se jedná o citlivé, mediálně zajímavé téma, začíná se o tom více mluvit na veřejných fórech a politici i odborníci budou mít potřebu se k tomu vyjádřit. Ale zpět k vlastní základně: Česko si může základnu na vlastním území přát, ale pokud Spojené státy nebudou chtít, jelikož nebudou vidět v takovém počinu politicko-vojenský smysl, žádnou základnu tu neotevřou.

Je také třeba si uvědomit, že takováto základna je obrovský prostor, který musí mít přistávací dráhu s nezbytnou infrastrukturou, spoustu ubytovacích kapacit, výcvikový prostor, opravárenské a stravovací kapacity a tak dále. To je několik desítek kilometrů čtverečních plochy, která by se musela na území Česka najít. I kdyby Američané chtěli, nejsem si jistý, že bychom byli schopní rychle tak velký prostor najít, vyřešit majetkoprávní vztahy, získat podporu veřejnosti a spolufinancovat výstavbu.

USA slíbily Ukrajině vojenskou pomoc za 800 milionů dolarů. Moskva hrozí odplatou za ‚sabotáže‘

Číst článek

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že by pro přítomnost Spojených států v Česku mohly připadat v úvahu základny v Přerově či Mošnově. Existují tedy konkrétní místa v Česku, která by připadala v úvahu?
Tyto dvě lokality smysl dávají, mají to, co by základna potřebovala. Mají přistávací dráhy, jsou (nebo byla) tam letiště. Jsou na východě republiky, tedy blízko k potenciálnímu konfliktu. Nicméně uvést je do stavu, kdy by je mohla dlouhodobě a plnohodnotně využívat cizí vojska by vyžadovalo obrovské investice do těchto lokalit. Jen pro ilustraci: v roce 2000 se plánovalo vybudování základen i pro Armádu České republiky v rámci její transformace na profesionální charakter. Výstavba jedné takové základny se kalkulovala na cca 10 miliard korun. Dnes bychom s přihlédnutím na vývoj cen stavebních materiálů, služeb a pozemků museli kalkulovat násobně vyšší částku.

Jsou v současnosti nějaké konkrétní kroky, které by Česko mohlo podstoupit pro zvýšení vojenské bezpečnosti?
Především je třeba stále opakovat, že bezpečnost státu nezávisí jen na ministerstvu obrany. Za bezpečnost odpovídá celá vláda, každé ministerstvo má svůj díl a musí si toho být vědomo. To platí i pro nás, občany. Předpokládám, že společnost už teď daleko lépe chápe, že obrana neleží jen na profesionální armádě a pokud by se jednalo o umístění základny na území Česka, neopakoval by se příběh radaru z počátku tisíciletí.

Velmi rychle je ale třeba otevřít otázku záloh pro profesionální armádu, místa a úlohy teritoriálních sil, organizace doplňování sil a prostředků za krize a války nebo fungování válečného hospodářství. Třicetitisícová profesionální armáda je sice výborná věc, ale na podobný konflikt, který teď probíhá na Ukrajině, by to určitě nebylo dost. A stále si sebou nese vnitřní dluh z minulých desetiletí včetně nedokončených akvizičních projektů. Ukrajinské ozbrojené síly jsou dnes schopny vzdorovat ruské agresi jen proto, že většinu výše uvedených problémových oblastí po roce 2014 vyřešily.

Alžběta Indrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme