Členství v NATO je existenčním zájmem Česka, řekl při oslavách výročí vstupu do aliance Babiš
Členství v Severoatlantické alianci je v existenčním zájmu Česka, země této velikosti se sama neubrání. Na konferenci ke 20. výročí českého vstupu do NATO to v úterý na Pražském hradě řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Vyzval také alianci, aby se ještě víc než nyní zaměřila na boj proti mezinárodnímu terorismu, který považuje za hlavní hrozbu.
„Historie 20. století nám ukázala, že země naší velikosti se sama neubrání. Proto je naším existenčním zájmem být členem tohoto obranného spolku,“ řekl Babiš. Být členem NATO podle něj také znamená, že jsme spolehlivým partnerem, který ctí zásady svobody a demokracie a za kterého jsou partneři připraveni se zasadit.
Za hlavní hrozbu pro členské země NATO označil premiér terorismus. „Osobně bych si přál, aby aliance hrála v boji proti terorismu ještě větší roli než dnes. Podle mého názoru je hrozba mezinárodního terorismu minimálně stejně vážná jako hrozba od nedemokratických režimů, které zamrzly v logice studené války. NATO by mělo být mnohem aktivnější v potírání teroristických organizací, které ohrožují naši bezpečnost a náš způsob života,“ řekl Babiš. Za chybu označil, že NATO nebylo aktivnější v boji proti takzvanému Islámskému státu v Sýrii a v Iráku.
Podobně, tedy že NATO je pro Česko zárukou bezpečí, se vyjádřil také předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS). Zároveň odmítl úvahy o zřízení evropské armády. „My žádné miniNATO nepotřebujeme,“ zdůraznil.
Zachránil svému polskému spolubojovníkovi život, nyní se po deseti letech potkali při oslavách NATO
Číst článek
„To, že Evropská unie prohrála bitvu o Británii, ať to nakonec s brexitem dopadne jakkoli, je smutný příběh. NATO si něco podobného nemůže dovolit. Velká Británie musí zůstat pevnou součástí NATO,“ varoval Kubera.
Předseda Senátu také zmínil slova prezidenta Miloše Zemana, který řekl, že hlavním přínosem členství v NATO je pro Česko pocit bezpečí. Podle Kubery je NATO pro Česko zárukou bezpečí, a to je zásadní rozdíl. „Pocit bezpečí jsme měli i v roce 1938, než přišel Mnichov a než přišla okupace tehdejšího Československa, jejíž výročí si v pátek připomeneme,“ dodal.
Předseda dolní parlamentní komory Radek Vondráček (ANO) poukázal nejen na výši investic do armády, ale hlavně na potřebnost promyšlených akvizic. Připomenul přitom tradice a ambice českého zbrojního průmyslu a nutnost prohlubování výzkumu v tomto oboru. Za základ spolupráce v alianci pokládá autentickou solidaritu, kterou by Česko mělo ukázat.
Zatímco premiér Babiš považuje za největší problém terorismus, pro ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) je hlavní výzvou vztah k Rusku. „Není naší volbou, že Rusko se namísto spolupráce a respektu k mezinárodním právním a politickým normám rozhodlo k agresivnímu chování vůči svým sousedům a konfrontačnímu postoji vůči alianci samotné,“ řekl.
Je hrozně divná doba. Lidé si neváží toho, co Havel pro Česko dělal, říká Madeleine Albrightová
Číst článek
Návrat ke spolupráci NATO s Moskvou je podle něj možný. „Nechceme Rusko izolovat a v aliančním zájmu není ani eskalace, stejně jako nové závody ve zbrojení nebo nová studená válka,“ dodal Petříček s tím, že Moskva musí nejprve respektovat mezinárodní právo. Další výzvou zůstává pod ministra zahraničí terorismus.
Šéf diplomacie také dodal, že díky členství v alianci nejbezpečnější ve své historii. Stejně tak mluvil i ministra vnitra a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Na konferenci na Pražském hradě zmínil, že bezpečnostní hrozby současnosti jsou složitější, rafinovanější a nemají hranice.
„Žádný stát si s nimi sám neporadí, proto musíme spolupracovat, proto je naše členství v alianci tak důležité,“ konstatoval a upozornil, že jako součást aliance Česká republika společně rozhoduje a nikdo jí nic nediktuje.
Podle ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO) bylo členství v NATO tím, co českou vnější bezpečnost posílilo. „My sami ale musíme pracovat na tom, aby toto členství posílilo i alianci,“ poznamenal.
Kroky k posilování obrany jsou podle Metnara bohužel nezbytností. „Bezpečnostní prostředí se zejména za posledních pět let zhoršilo. Posledním významným krokem v tomto směru je vypovězení smlouvy o likvidaci raket středního doletu poté, co ruská strana tuto smlouvu dlouho porušovala,“ řekl.
K otázce evropské armády se u příležitosti oslav 20. výročí se vyjádřil také bývalý ministr zahraničí a obrany Alexandr Vondra.
„Plnohodnotná evropská armáda je chimérou, pokud o ní budeme příliš mluvit, podkopáváme si větev,“ řekl Vondra s tím, že pak přijde americký politik a řekne „nás už nepotřebujete“.
Zdůraznil přitom, že Česko NATO potřebuje víc než kdy dřív, a to kvůli výzvám „muslimského radikalismu“, „asertivního Ruska“ a „vzestupu Číny“.
