Návrh KSČM na referendum o radaru v Brdech vláda nepodpořila

Komunisté chtějí speciální referendum k otázce umístění americké radarové základny v České republice. Vláda k jejich návrhu podle očekávání zaujala nesouhlasné stanovisko - o závažných otázkách národní bezpečnosti má podle ní rozhodovat kabinet a parlament, nikoli občané ve všelidovém hlasování. Příliš šancí na schválení návrh nemá ani v Poslanecké sněmovně. Pod předlohou jsou kromě poslanců KSČM podepsaní i dva sociální demokraté - Zdeněk Jičínský a Hana Šedivá.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

diskuse členů vlády | Zdroj: ČTK

K vypsání lidového hlasování o umístění americké radarové stanice v Česku by podle předkladatelů návrhu mělo stačit, pokud by si to přálo 80 poslanců, krajské zastupitelstvo, anebo pokud by byla předložena petice s 200.000 podpisů. Minimální účast při referendu návrh nestanovuje, rozhodnout má nadpoloviční většina lidí, kteří se hlasování zúčastní.

V Poslanecké sněmovně má předloha jen malou šanci na úspěch. Vzhledem k tomu, že jde o změnu Ústavy, ke schválení potřebuje 120 hlasů poslanců. A sama ODS má sílu zákon o referendu ve sněmovně zablokovat.

Šéf komunistů Vojtěch Filip vysvětlil hlavní důvody, proč chce referendum k radarové základně prosadit. "Za prvé, že je to zásadní otázka pro občany České republiky, jestli tady mít, nebo nemít cizí vojenskou základnu, a za druhé, žádná z politických stran, která prošla do Poslanecké sněmovny, na nic takového ve svém volebním programu nereagovala. A myslím si, že když politické strany nepředkládaly názor v rámci své předvolební kampaně, tak nemají právo o tom bez občanů rozhodnout."

Záměr rozhodovat o důležitých otázkách bezpečnosti státu v referendu nepodporuje ministryně obrany Vlasta Parkanová z KDU-ČSL. Po mluvčím svého úřadu Andreji Čírtkovi vzkázala, že se jedná o témata, která vyžadují expertní posouzení. "Aby mohli politici rozhodnout a aby občané mohli mít definitivní názor, je třeba mít k dispozici všechny potřebné informace. Tyto informace lze získat až v průběhu několikaměsíčního jednání s americkou stranou."

Stejný názor mají podle vicepremiéra Alexandra Vondry i občanští demokraté. "K bezpečnostním otázkám není dobré referenda pořádat, my jsme to říkali v době, kdy jsme vstupovali do NATO, a říkáme to i nyní; je tam velký prostor pro demagogii. Naopak mnohé ty věci mohou být komunikovány jenom částečně, protože se na to samozřejmě váže i celá řada věcí, které jsou důvěrné."

radar RAT-31 DL | Foto: Khalil Baalbaki

Naopak třetí koaliční strana - Zelení - se podle svého místopředsedy Ondřeje Lišky myšlence referenda k umístění americké základny na našem území nebrání. Nejprve by ale parlament měl přijmout zákon o referendu obecném.

"Bylo-li myslitelné v době našeho přístupu do NATO, že by například o tomto bylo vyhlášeno referendum, proč by nebylo myslitelné například v otázce protiraketové obrany, která je z tohoto hlediska ještě marginálnější. Pojďme nejdříve ve sněmovně schválit zákon o obecném referendu, na základě kterého budou občané moci sami určit kdy, v jaké chvíli a v jaké otázce bude referendum možno vyhlásit," uvedl Liška

Jednoznačně referendum vedle komunistů podporují i sociální demokraté, jak potvrdil jejich předseda Jiří Paroubek. Stanovisko nejsilnější opoziční strany je podle něj neměnné. "To znamená, pokud se nezmění stanovisko Spojených států, tak nejsme pro umístění radarové základny na území republiky. Podle průzkumů veřejného mínění to nechce 70 procent občanů a já jsem přesvědčen, že to procento bude dokonce ještě stoupat, a myslím, že by současná vláda měla dbát na to, co chtějí občané."

O umístění radarové části protiraketové základny u nás požádaly Spojené státy Českou republiku oficiálně na konci ledna. Vláda na jednání s Američany nejspíš kývne.

Marika Táborská, Lucie Husárová 1 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme