Návrh na změnu pětiprocentní klauzule pro volbu do EP u Ústavního soudu neuspěl
Pro vstup do Evropského parlamentu potřebují české politické strany dál získat ve volbách nejméně pět procent hlasů. Rozhodl o tom Ústavní soud (ÚS). Návrh na zrušení pětiprocentní kauzule podal z podnětu Strany zelených a Pirátské strany Nejvyšší správní soud.
ÚS poukázal na to, že klauzule má význam, protože brání příliš velké fragmentaci politického spektra.
„Dnes je tam přes 160 politických stran, a ty malé, které jsou zastoupeny třeba jedním nebo dvěma poslanci, se účastní těch politických frakcí, které ovšem nemají reálnou váhu. A taky ta hlasovací disciplína těchto stran je mnohem nižší než u těch větších,“ uvedl soudce zpravodaj Jiří Zemánek.
Rozhodnutí ÚS ohledně pětiprocentní klauzule pro vstup do EP okomentoval právník Jan Wintr
Opatření je podle soudců „slučitelné s principy demokratického ústavního státu“ a je „opatřením přiměřeným, neodporujícím zásadě poměrného zastoupení“, jak se píše ve zprávě zveřejněné na webu Ústavního soudu.
Stížnost podal Nejvyšší správní soud z podnětu Strany zelených a Pirátské strany. Obě tyto partaje zůstaly při posledních volbách těsně pod pěti procenty, a mandáty tak nezískaly.
Mluvčí pirátů Ivan Bartoš nebyl s výkladem Ústavního soudu spokojený. „U Evropského parlamentu se žádná vláda nevolí, a naopak poslanci se tam sdružují do různých frakcí,“ namítl.
„My jsme historicky už podávali stížnost k volbám do Poslanecké sněmovny. V našem programu proti této hranici protestujeme, protože diskriminuje malé strany a velké procento hlasů lidí, kteří skutečně volí u těch uren, tak vlastně propadne,“ řekl Bartoš.
Předsedkyně Strany zelených Jana Drápalová rozhodnutí ústavních soudců respektuje, snahu o změnu pravidel pro volbu do Evropského parlamentu však ještě nevzdává.
Chce se obrátit na zákonodárce, kteří mohou pravidla volby změnit. Podobně se to stalo i v Německu, o čemž se ostatně zmínil i Ústavní soud.
„Jak tady bylo řečeno, tak pro volby do Evropského parlamentu jsou v jednotlivých zemích limity upraveny různě, a například v Německu ta hranice zrušena byla, takže doufám, že ta šance nějaká je,“ poznamenala Drápalová.
Asi jen těžko najdou zelení případně podporu pro svůj návrh u předsedy vlády.
„Já se dlouhodobě domnívám, že pětiprocentní hranice má svůj smysl, protože znamená určitou koncentraci vůle občanů mezi omezené množství politických stran, tak aby vůbec bylo možné vytvářet nějakou společnou vůli, ať už na úrovni parlamentu českého, nebo parlamentu evropského,“ řekl Českému rozhlasu premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Právník: Pro Němce není EP plnohodnotný parlament
Také odborník na ústavní právo Jan Wintr vidí klauzuli jako smysluplnou. „Slouží k tomu, aby parlament kromě té svojí základní funkce zrcadlit názory ve společnosti zároveň byl schopen plnit i tu druhou funkci, to znamená dospívat k nějakým většinovým rozhodnutím,“ poznamenal Wintr.
„Konkrétní složení té české jednadvacítky (počet českých poslanců v Evropském parlamentu, pozn. red.) asi nemá bezprostřední vliv na fungování celého parlamentu, ale kdyby zrušily tu pětiprocentní klauzuli nebo takováto opatření všechny státy, které mají poslance v Evropském parlamentu, tak by mohl být Evropský parlament už roztříštěn do té míry, že už by byl zcela neakceschopný,“ uvedl Wintr.
Zrušení klauzule v Německu vysvětluje jiným přístupem země a jejích ústavních soudců k roli a významu Evropského parlamentu.
„Němci dlouhodobě neuznávají Evropský parlament jako plnohodnotný parlament. Německý ústavní soud souhlasí s tím, že pětiprocentní klauzule bude ve volbách do Spolkového sněmu, který považuje za klíčový pro kvalitu německé demokracie, ale zastává zdrženlivý vztah k tomu chápat Evropskou unii a Evropský parlament jako něco, co se blíží federaci nebo jako plnohodnotný parlament,“ dodal Wintr.
