Nadbytečný, řekl právník Budvaru o registru smluv. Senátorům napsal zdarma návrh na jeho zrušení

Návrh tří desítek senátorů, kteří u Ústavního soudu žádají zrušení registru smluv, sepsal právník Budvaru. Advokát Lukáš Lorenc z kanceláře Čermák a spol., která národní pivovar dlouhodobě zastupuje, ho pro členy horní komory napsal zdarma. „Považuji ten zákon za naprosto nadbytečný,“ říká k návrhu, do kterého se podle něj promítly i připomínky Budvaru. Ten od počátku proti zákonu o zveřejňování kontraktů státu brojí.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pivo Budějovický Budvar

Pivo Budějovický Budvar | Zdroj: Profimedia

Registr smluv? Největší útok na veřejný sektor od kuponové privatizace, říká senátor Martínek a chce ho zrušit

Číst článek

Návrh na zrušení zákona o registru smluv podaly tři desítky senátorů k Ústavnímu soudu minulý týden. Pod čtyřicetistránkovým návrhem, jehož celé znění zveřejnil soud na webových stránkách ZDE, je podepsán advokát Lukáš Lorenc. Ten spolu s advokátní kanceláří Čermák a spol., kde působí, dlouhodobě zastupuje jednoho z nejhlasitějších kritiků tohoto zákona – národní pivovar Budvar.

„Hledali jsme firmu, která má velké zkušenosti s dopady tohoto zákona. To oni (Advokátní kancelář Čermák a spol.; pozn. red.) mají, protože Budvar proti tomu protestoval od počátku,“ popsal senátor a jeden z navrhovatelů Radko Martínek (ČSSD), proč padla volba právě na Lorence.

Senátor Radko Martínek (ČSSD). | Foto: Štěpán Kotrba

Zároveň uvedl, že Lorenc zpracoval návrh na zrušení registru smluv pro senátory zdarma. „Neplatil to Senát. Příznivci, respektive advokátní kancelář nám to poskytla bezplatně,“ řekl ještě a doplnil: „Důvod je jednoduchý. S návrhem zákona nesouhlasí a dlouho proti němu bojovali. Je docela logické, že když se snažíme tento zákon posoudit Ústavním soudem, tak proč by s tím nemohli spolupracovat.“

Senátor Martínek také už dříve v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz popsal, že registr smluv považuje za „největší útok na veřejný sektor od kuponové privatizace“. Celý článek najdete ZDE.

Výjimečné případy

Podle zákona o registru smluv musí stát, kraje i větší obce včetně jejich organizací a podniků zveřejňovat smlouvy nad padesát tisíc korun. Zákon na kontrolu nakládání s veřejnými prostředky zároveň od letošního července počítá se sankcí: každá nezveřejněná smlouva není platná.

Nezdravé propojení

„Tato bezplatná právní služba ukazuje nezdravé propojení mezi firmami státu, jejich dodavateli a politiky, kteří by měli firmy hlídat a řídit ve prospěch občanů,“ myslí si Oldřich Kužílek, poradce pro Otevřenou společnost a současně odborný garant platformy Rekonstrukce státu (kandidoval za STAN). Podle něj se senátoři opírají o analýzu firmy Deloitte. Ta podle jeho slov dodává poradenství řadě státních společností jako ČEZ nebo České dráhy. „Žádná nezávislá studie o katastrofálních dopadech zveřejňování smluv na stát neexistuje a asi ji ani politici nechtějí, protože zkušenosti jsou zatím pozitivní,“ uzavřel.

Kritici, mezi které patří i státní podnik Budvar, od počátku tvrdí, že registr znevýhodňuje veřejný sektor v tržním prostředí. Navíc je podle Lorence veřejná kontrola dostatečná už podle stávající legislativy, a proto požaduje rovnou zrušit normu jako celek.

Advokát Lorenc pro server iROZHLAS.cz také popsal, že senátor Martínek se na něj zhruba v květnu obrátil právě kvůli dlouhodobé spolupráci s Budějovickým Budvarem. Návrhy zdarma pak kancelář podle jeho slov zpracovává pouze ve výjimečných případech.

„Kdy máme za to, že jde o obecně významnou skutečnost nebo obecně významný případ. Považuji ten zákon (o registru smluv) za naprosto nadbytečný, a proto jsme se rozhodli zpracovat to pro senátory zdarma,“ vysvětlil. Podobně, tedy bez nároku na honorář sepsal například i ústavní stížnost v případu firmy Ekolo.cz, která dostala pokutu za zveřejnění snímku zloděje na svých stránkách.

„Určitě jsme s nimi (s Budějovickým Budvarem; pozn. red.) konzultovali i jejich připomínky k zákonu o registru smluv. To ano.“

advokát Lukáš Lorenc

Zároveň uvedl, že do návrhu se promítly i připomínky národního pivovaru, se kterým dlouhodobě spolupracuje. „K našemu návrhu se nikdo jiný nevyjadřoval a nikdo jiný k tomu připomínky neměl než buď pan senátor Martínek, nebo nějaká skupina senátorů, která je s ním spojená, nebo Budějovický Budvar,“ popsal Lorenc, který se pro národní podnik stará například o ochranné známky.

Budvar ústy mluvčího Petra Samce nicméně uvedl, že na ústavní stížnosti podané senátory se nepodílel. Loni a počátkem letošního roku si podle něj podnik nechal zpracovat právní analýzu toho, co může proti registru smluv podniknout, a to včetně ústavní stížnosti.

„V důsledku aktivního projednávání poslaneckých novel zákona o registru smluv pro nás přestala být ústavní stížnost aktuální a činnost v tomto směru jsme zastavili. Na Ústavní stížnosti podané senátory jsme se nepodíleli,“ napsal ještě mluvčí Samec.

„Horečná aktivita“

Senátoři v návrhu k Ústavnímu soudu argumentují mimo jiné tím, že registr smluv „nebývalým způsobem ohrožuje veřejné vlastnictví“ a také že „neúměrně zvyšuje byrokratickou zátěž“. Veřejnému sektoru mohou podle nich vzniknout miliardové škody.

Zveřejnit smlouvu je něco jako poslat email s přílohou, říká Jan Farský | Foto: Luboš Vedral | Zdroj: Radiožurnál

Iniciátor zákona a poslanec Jan Farský (STAN) vidí v ústavním návrhu senátorů další snahu Budvaru, jak registr smluv napadnout.

„Při přípravě zákona o registru smluv byla zvažována i pozice Budvaru, a proto byla do zákona vložena větší ochrana obchodního tajemství, než jakou dává zákon o svobodném přístupu k informacím,“ napsal Farský s tím, že i poté Budvar podnikal kroky, kterými si chtěl zajistit výjimku. „A opět to nestačí, opět útočí, teď už na celý registr smluv,“ dodal.

Občan nemá být v roli prosebníka. Stát musí zveřejnit, jak hospodaří s jeho penězi

Číst článek

V rozhovoru pro Radiožurnál minulý týden uvedl, že pět let žádal protestující firmy o smlouvu, jejíž zveřejnění by společnost poškodilo, žádnou takovou prý ale nikdy nedostal.

„Celé jednání Budvaru, který se tak zoufale snaží tajit smlouvy, jen vyvolává pochybnosti nad jeho hospodařením, nad jeho efektivitou, nad jeho kvalitou. Vždyť co tak zásadního má ke skrývání? Co se snaží národní podnik schovat před veřejností? Ta horečná aktivita působí až podezřele,“ doplnil Farský. „Argumentace návrhu senátorů nic nového, co by už nebylo v posledních pěti letech opakovaně vyvráceno, nepřináší,“ uzavřel.

Bezpečnostní informační služba k registru smluv

Ve výroční zprávě za rok 2015, kdy v listopadu tohoto roku Poslanecká sněmovna schválila zákon o registru smluv, Bezpečnostní informační služba píše, že zákon „je je jedním ze zásadních legislativních opatření, která by mohla přispět k efektivnějšímu hospodaření s majetkem státu a obcí a ke snížení míry dalších nežádoucích jevů přispívajících k dysfunkci veřejné správy. Zákon je pozitivním krokem v boji proti modernímu organizovanému zločinu“. Také o rok dříve BIS o registru hovořila v souvislosti s mechanismy na efektivní nakládání s veřejnými prostředky.„Účinný legislativní mechanismus v tomto ohledu představuje zákon o registru smluv a zákon o rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu,“ stojí ve zprávě z roku za rok 2014.

Hana Mazancová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme