Návrh odejmout mandát definitivně odsouzenému poslanci jde do vlády

Pravomocné nepodmíněné odsouzení poslance nebo senátora pro úmyslný trestný čin by nově mělo být důvodem pro zánik mandátu. Novelu ústavy sepsala předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová z ODS a dnes ji posoudí vláda.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Miroslava Němcová

Miroslava Němcová | Foto: Jan Sklenář

O problému se začalo mluvit v souvislosti s úplatkářskou aférou ve Věcech veřejných. Teď hrozí soud také poslanci Davidu Rathovi, který byl dříve členem ČSSD.

Podle Němcové nebude se změnou problém. Složitější to ale bude v případech, kdy je poslanec ve vazbě nebo je jeho odsouzení ještě nepravomocné.

„Najít tu přesnou rovinu, aby nebylo zneužito, že se pod nějakou záminkou ocitl ve vazbě, přišel o mandát, a potom se zjistilo, že to bylo opravdu nějaké závažné pochybení policie, orgánů činných v trestním řízení nebo nějaká intrika politické opozice. To je na složitější debatu. A to je před námi,“ řekla Němcová Radiožurnálu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Miroslava Němcová, předsedkyně poslanecké sněmovny, místopředsedkyně ODS a autorka ústavní novely, byla hostem Ranní interview Radiožurnálu

Miroslava Němcová v Ranním interview Radiožurnálu vysvětlila, že návrh má dvě podoby. Jedna počítá s automatickým zánikem mandátu poslance po pravomocném odsouzení k nepodmíněnému trestu odnětí svobody.

Druhý návrh pak spočívá ve dvou krocích. Prvním krokem by bylo odsouzení k nepodmíněnému trestu odnětí svobody a druhým krokem pak byl souhlas poslanecké sněmovny nebo senátu s odnětím mandátu.

„Navrhuji, že by tam bylo hlasování, kde by bylo vyšší ústavní kvórum – tedy 120 ze 200, aby byly odstraněny všechny možné pochybnosti o tom, jestli skutečně ten mandát má, nebo nemá zaniknout,“ vysvětluje princip schvalování odnětí mandátu v obou komorách parlamentu Miroslava Němcová a dodává, že oba návrhy budou ještě předmětem diskuse.

Podle odborníka na ústavní právo z právnické fakulty Univerzity Karlovy Jana Wintra ale není tato změna Ústavy potřebná. Člen parlamentu odsouzený do vězení svou práci stejně dělat nemůže.

„Já jsem spíš obecně proti ad hoc změnám ústavy na základě nějakého aktuálního problému. Myslím, že žádný praktický problém to nevytváří. Poslanec stejně nemůže vykonávat mandát při výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody. Ale pokud to budou chtít do ústavy napsat, tak to také nevyvolává žádné problémy,“ dodává Wintr.

Z „basy" se sice pracovat nedá, ale výhody plynou dále

Miroslava Němcová sice s Janem Wintrem souhlasí v předpokladu, že buď je člověk ve vězení, a nebo může být ve sněmovně.

„Ale ve chvíli, kdy bychom tuto úpravu nepřijali, tak je určitě pravdivá ta možnost, že poslanec bude ve vězení, věznice ho nepropustí na jednání, a tím pádem je zde překážka k výkonu mandátu. Ale není zde překážka k tomu, aby byl placen z peněz daňových poplatníků on, jeho asistent a všechny náhrady,“ vysvětluje Miroslava Němcová, proč je podle ní úprava nezbytná.

Návrh na změnu ústavy Miroslavy Němcové počítá s okamžitou platností po schválení.

„Pokud se do té doby nerozpustíme, nezanikne-li tato sněmovna, tak by se týkal už téhle,“ dodává Miroslava Němcová.

Jaroslav Skalický, Lucie Husárová 1, Věra Pfeifferová, Lucie Maňourová, Marína Dvořáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme