Návštěva čerta učí děti zvládat stres. Strašení se ale nesmí přehánět, radí psycholog
Tisíce dětí v České republice navštíví dnes skupinky Mikulášů, čertů a andělů. Hodné dostanou za básničku nebo písničku dárek, zlobivé pak brambory nebo uhlí. Tradice se váže ke svatému Mikuláši, který byl ve třetím století biskupem na území dnešního Turecka. Podle odborníků by se strašení dětí nemělo přehánět.
„Jestliže rodič čerta a Mikuláše zve do svého domova s láskou a rodičovskou odpovědností, tak nemůže vůbec nic zkazit,“ řekl psycholog Radek Ptáček.
Rodiče by si ale předtím podle něj měli s dětmi promluvit a vysvětlit jim, o co se jedná.
Svatý Mikuláš nechodil vždy s čertem. Proč ho doprovází, vysvětlil v ranním interview historik Jaroslav Šebek
„Primárně je to o komunikaci, uvědomit si, že nevychováváme strachem, ale pozitivními emocemi. I to, že přivedeme čerta domů, když to dítěti náležitě vysvětlíme, může vést k tomu, že ho učíme zvládat náročné nebo stresové situace,“ dodal.
Svatý Mikuláš není fiktivní postava s falešnými vousy a zlatou berlou v ruce. Podle legendy obdaroval tři dcery zadluženého otce, kterým hrozilo, že se z nich stanou prostitutky.
„Zjistil, že jeden chudý otec má tři dcery. Aby je vůbec mohl provdat, musí mít věno a uvažuje, že je prodá do nevěstinců, aby ho získaly. Svatý Mikuláš chtěl rodinu tohoto hříchu uchránit a věno jim dal. Z toho plynou mikulášské dárky,“ připomíná římskokatolický kněz Jan Houkal.
Svatý Mikuláš se narodil v řeckém Patrasu (dnešní oblast jižního Turecka) přibližně roku 280. Pocházel z bohaté rodiny, ale celý majetek rozdal chudým. Byl biskupem v turecké Myře. Za vlády císaře Diokleciána, kdy byli pronásledováni křesťané, byl vězněn a poslán do vyhnanství. Na svobodu se dostal až roku 313, kdy křesťanství povolil císař Konstantin. Biskup Mikuláš zemřel patrně 6. prosince mezi lety 345 a 352. Je patronem Ruska a Lotrinska a také dětí, panen a obchodníků.
„Obecně je chápán jako ten, který pomáhá lidem. Je ten nejdůležitější,“ vysvětluje historik Jaroslav Šebek. Mikulášský kult se do českých zemí rozšířil už někdy v 10. století.
Ze zvyku dávat za okna různé dárky se postupně vyvinul průvod, který chodí za dětmi domů v předvečer svátku Mikuláše. Ještě v 18. století měl mikulášská nadílka spíš masopustní ráz.
Aspekt zlého, který má spravedlivě posoudit, zda si lidé Mikulášův dárek nebo pomoc zaslouží, se objevil až v moderní době.
Čerti mají svou přítomností přimět děti, aby mluvily pravdu. Zároveň fungují jako strašák. Pokud by děti nepřislíbily, že se polepší, pohrozí, že je odnesou do pekla. V některých krajích se ke dvojici představující dobro a zlo přidává také postava anděla.
„Trošku navozuje adventní atmosféru. Nemusí tam nutně být. Zvyky se přizpůsobují krajům. Jsou místa, kde chodí pouze Mikuláš a čert,“ upřesňuje historik.
Mikulášská nadílka podle Šebka není ryze českou specialitou.
Propracované průvody chodí i jinde po Evropě. Spatřit je můžete třeba v sousedním v Rakousku: „Sám jsem zažil akce třeba ve Vídni. Velice dobře maskovaní jsou třeba čerti.“
