Jeden z největších barokních areálů ve střední Evropě se po osmdesáti letech dočkal zásadní opravy. Obnova pražského Klementina, ve kterém má své hlavní sídlo Národní knihovna, začala na jaře a má trvat pět let. Během této doby se návštěvníci knihovny musejí připravit na to, že procházejí stavbou a také na to, že se k mnoha knihám hned tak nedostanou.

6:00 9. července 2010 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Střechu a také větší část vnitřní fasády zakrývá plachta a lešení, mezi turisty se mísí dělníci v oranžových vestách a výklad průvodce ruší zvuk výtahů i sbíječek. Ale nejenom na to se v nejbližších pěti letech musejí návštěvníci Klementina připravit.

„Jsme na stavbě. Je tady zvýšená prašnost a hlučnost,“ popisuje ředitel úseku Akvizic a služeb Hanuš Hemola. Zároveň upozorňuje na to, že kvůli rekonstrukci jsou už teď nedostupné stovky nejžádanějších knih: „Dá se říct, že to je tak přírůstek posledních pěti šesti let jak domácí literatury, tak některé částečně i zahraniční literatury, což nás mrzí, ale s čím se bohužel nedalo nic dělat.“

Stovky svazků byly v Národní knihovně takto nedostupné naposledy před dvaceti lety, kdy se zaplnily sklady Klementina a neexistoval depozitář v Hostivaři. Ten funguje od roku 1996 a další dva k němu přibudou.

„Teď je to opravdu situace, která se dá přirovnat k tomu, že rekonstruujete byt nebo dům a může te používat některé prostory nebo věci omezeně,“ popisuje průběh oprav Hemola.

Místa na knihy nepřibude

Nejvzácnější rukopisy tipu Kodexu vyšehradského či Pasionálu abatyše Kunhuty se budou stěhovat až v závěru rekonstrukce, ty jsou uloženy ve speciálních trezorech, a jejich umístění je tajné. I když ale bude Klementinum za dvě miliardy opraveno, v Národní knihovně nebude víc místa pro další knihy, podle statiků i památkářů je barokní stavba už tak dost zatěžována.

„Je to smůla, že knihovna nebude mít účelovou budovu tak, jak předpokládala jako je to u většiny ostatních knihoven. Realita je ale bohužel taková a s tím se nedá nic dělat. Klementinum se, myslím, nijak dramaticky nezmění. Mělo by se očistit od různých vestaveb a přístaveb,“ vysvětlil Hemola.

Ředitel úseku Akvizic a služeb by navíc přivítal, kdyby vznikla další nová budova pro Národní knihovnu, kde by návštěvníci měli mít veškerý komfort. Podle něj je Klementinum stále historickou stavbou, do které nejde včlenit moderní zázemí pro čtenáře 21.století už kvůli památkové hodnotě Klementina:

„Klementinum bylo budováno jako klášter a jako vysokoškolská kolej. bylo sice rekonstruováno pro potřeby knihovny, ale nikdy nenabídne to, co očekáváme od knihovny 21. století.“

Michaela Vetešková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít