NBÚ neprodloužil prověrku exřediteli vojenského zpravodajství
Národní bezpečnostní úřad zamítl žádost ministerstva obrany a bývalému šéfovi armádních výzvědných služeb Jiřímu Gieslovi neprodloužil prověrku na nejvyšší stupeň, tedy přísně tajné. Podle důvěryhodných zdrojů blízkých resortu obrany vadila úřadu jeho předlistopadová minulost, kdy pracoval jako špión vojenské rozvědky v Sýrii a Egyptě. Ministerstvo proto v létě žádost o Gieslovu prověrku stáhlo. Když ministerstvo obrany zjistilo, že by generálmajor Giesl prověrkou NBÚ neprošel, rozhodlo, že ho armáda prověří sama. Z tohoto důvodu se objevily náznaky, že by mohl být přijat zpět do tajných služeb, které mají podle zákona oprávnění své pracovníky prověřovat na nejvyšší stupeň utajení.
Tím by ale armáda obešla rozhodnutí bezpečnostního úřadu. Ministerstvo samo totiž může povolit svým lidem číst jen ty nejméně utajované informace, což by pro Giesla znamenalo zásadní zvrat v kariéře.
Předsedu sněmovní komise pro kontrolu vojenského zpravodajství Tomáše Kladívka by něco takového silně znepokojilo. "To je věc, která by se u nás neměla stávat, a dokladuje to, že v některých případech nestandardním způsobem postupují ti, kteří tu prověrku zadávají, to znamená v tomto případě zřejmě ministerstvo obrany," řekl Kladívko.
Mluvčí ministerstva obrany Andrej Čírtek odmítl odpovědět na dotaz Radiožurnálu, zda je Jiří Giesl vůbec zaměstnancem resortu. Další z členů poslanecké kontrolní komise lidovec Pavel Severa upozorňuje, že by ministerstvo nemělo v žádném případě rozběhnutou prověrku přerušovat.
"Je potřeba dokončit prověrku, říci verdikt a potom když bude k tomu připomínka té osoby, která nebude spokojená, tak řešit případná odvolání. Taková práva má každý, není možné v případě, že se schyluje k neprověření, pracovat na tom, aby prověření činila jiná služba," uvedl Severa.
Gieslovou prověrkou se bude zabývat sněmovní komise pro kontrolu bezpečnostního zpravodajství počátkem listopadu.
