Nečas nabídl rektorům jednání o reformě vysokých škol
Reformy vysokých škol jsou podle premiéra Petra Nečase nutné. Předseda vlády to řekl na dnešním zasedání České konference rektorů v Praze. Změny připravované ministrem školství Josefem Dobešem ale odmítá většina akademické obce a studenti proti nim plánují protesty.
Premiér dnes rektorům nabídl další jednání nad podobou reforem.
„Zavřeme se klidně na několik dní a budeme jednat o konkrétní podobě tak dlouho, až se dohodneme. Až to bude věc, na které se nějakým elementárním způsobem buďto shodneme, anebo to pro vás bude věc, kdy řeknete: Dobře, my bychom si to asi představovali v těchto a těchto věcech jinak, ale můžeme s tím žít, když to řeknu zjednodušeně.“
Rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl takovou nabídku uvítal. „Dneska jsme v situaci, kdy i pan premiér aktivně přišel s tím, že je potřeba ještě nad tím jednat. A ty věci, které my tam vidíme jako potenciální problémy, rizika, hrozby, nedodělání, je potřeba ještě dovyjednat.“
Rektor Masarykovy univerzity v Brně Mikuláš Bek se vyjadřuje k návrhu premiéra Nečase
Premiér Nečas na konferenci podpořil například zpoplatnění studia a systém studentských půjček. Změny ve vysokém školství a vědě jsou podle něj nutné, aby Česká republika zůstala konkurenceschopná. Do systému se musí podle něj zapojit víc soukromých prostředků.
Česká konference rektorů ale každopádně vládě doporučuje nepřijímat věcné záměry zákonů navržené ministrem školství. „Znovu jsme požádali vládu a pana premiéra i pana ministra, aby obě normy, kterým ministerstvo říká reformní, stáhl z vlády a bylo možné je dopracovat,“ uvádí Ivo Mathé, místopředseda České konference rektorů pro legislativní otázky.
„Dnešní způsob, jak se vysoká škola řídí, je poměrně komplikovaný. Nová legislativa zavádí jiná pravidla, ale my máme určité výhrady k tomu, aby byly vysoké školy řízeny jako společenství lidí, kteří usilují o společný cíl a chtějí nějakým způsobem zachovat svůj status. My bychom byli velmi neradi, kdyby se do těchto věcí dostaly třeba politické vlivy a podobně,“ upozorňuje rektor Vysoké školy ekonomické v Praze Richard Hindls.
Rektor Vysoké školy ekonomické v Praze Richard Hindls se k návrhu vyjádřil ve Stalo se dnes
Rektorům se také nelíbí výhled financování vysokého školství v letech 2013 až 2014, který prý ohrožuje dostupnost a kvalitu vysokoškolského vzdělávání.
Dlouhodobě by podle nich mohl ohrozit i existenci veřejných univerzit. Do roku 2014 totiž mají jejich příjmy ze státního rozpočtu klesnout ze současných 19 na necelých 15 miliard korun. Kabinet by měl návrhy reforem projednávat v březnu.
Reforma se přibližuje představě akademiků
Podle Mathého jsou všichni rektoři názoru, že vysokoškolské vzdělávání v České republice potřebuje reformu poměrně značnou.
„Česká konference rektorů je dokonce autorem materiálu, který se jmenuje Idea reformy terciárního vzdělávání. Možná na té se spíš měly stavět legislativní normy,“ myslí si.
Změny určitě potřebujeme, souhlasí rektor Masarykovy univerzity v Brně Mikuláš Bek, otázkou prý ale je, jaký bude jejich charakter.
Hostem večerních Ozvěn dne na Radiožurnálu byl Ivo Mathé, místopředseda České konference rektorů pro legislativní otázky
„Je potřeba konstatovat, že ta poslední verze zákona, která je teď na stole, představuje určitý posun směrem, po kterém třeba Česká konference rektorů volala. Není to samozřejmě zatím zdaleka dostačující, ale je tam patrný výrazný posun. Pokud by se v dalších jednáních podařilo mířit stále tímto směrem, tak si myslím, že se dá odstranit řada sporných momentů,“ říká s tím, že prohlášení premiéra Nečase vítá.
Posun je podle něj například ve složení navrhovaných rad univerzit. Mělo by se tedy zabránit, aby chod vysokých škol ovlivňovali lidé, kteří nehájí jejich zájmy, tedy například politici či byznysmeni.
Sporné školné a další body reformy
Dalším sporným bodem je otázka zavedení školného. Ministr školství ale prý hodlá svůj návrh změkčit a studenti by tak mohli platit jen zápisné a školné by hradili pouze při překročení běžné délky studia.
Shoda ohledně školného ale nepanuje ani uvnitř akademické obce, podotýká Bek. „Musím říct, že jsem v podstatě dost neutrální v té obecné rovině. Buď školné, nebo ne školné – já na to neumím téměř odpovědět. Vždy záleží na mnoha technických okolnostech. Pokud by školné nebo zápisné například bylo, tak musí mít vysoké školy podle mého soudu prostor pro to, aby vytvořily právě stipendijní programy, které budou korigovat případné sociální nespravedlnosti,“ uvažuje.
Uvědomuje si ale, že část univerzitních reprezentací nakonec zůstane neuspokojená. Někteří odpůrci školného totiž odmítají poplatky z principu a nepřistoupí na žádnou variantu, dodává Bek.
Petr Nečas dále tvrdí, že je nutné změnit systém akreditací, udělování titulů a podobně. Také Bek si myslí, že dosavadní systém není funkční a měl by se profesionalizovat.
„Myslím si, že kauzy jako je Plzeň, jsou projevem toho, že nefunguje celý ten systém akreditací, a dnes to dopadá tak, že vlastně důsledky nesou studenti v Plzni, které teď nikdo nechce, a prostě má škola ukončit fungování. Mně to připadá úplně absurdní výsledek právě nefunkčního systému akreditací v České republice,“ vysvětluje Bek.
Dalším zajímavým bodem reformy je podle něj kontraktované financování. Vysokým školám by prý poskytlo větší stabilitu a přinutilo by nejen je, ale i stát, aby si jasně stanovily objednávku a cíle, kterých chtějí dosáhnout.
„Problém financování je v této souvislosti zásadní a ten víceletý výhled ekonomičtější,“ tvrdí Ivo Mathé.
