Nečas uctil v Letech památku obětí holocaustu. Romové pietu bojkotovali

V Letech u Písku uctili zástupci Úřadu vlády a Památníku Lidice památku obětí romského holocaustu. Některé romské organizace se ale od piety distancovaly, vadí jim, že vláda dodneška nenašla peníze na odkup a zbourání vepřína, který stojí na místě tábora. Na místě promluvil i premiér Petr Nečas z ODS.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Premiér Petr Nečas se zúčastnil pietní vzpomínky na místě bývalého sběrného tábora pro Romy v Letech u Písku | Zdroj: ČTK

„Zdejší oběti nezemřely v plynových komorách, ale hlavně na úplavici a tyfus, na hlad a vyčerpání v důsledku podmínek, do kterých byli uvrženi násilím a nacistickou zlovůlí, a také činností protektorátních úřadů, protektorátní policie a protektorátního četnictva, tedy Čechů. To by mělo být naším hlavním poučením z události před 70 lety. Nikdy nesmíme připustit, aby rasistické bludy opanovaly náš život,“ řekl Nečas.

Přehrát

00:00 / 00:00

Pietní vzpomínku v Letech sledoval redaktor Ivan Mls

Některé romské organizace, které pořádaly vzpomínku už v květnu, ale vyzvaly k bojkotu dnešní akce.

„My jsme se rozhodli pořád pietní akt 13. května, a tak to bude, dokud akty v Letech budeme pořádat. Neznám případ podobného místa, kde by se konaly za stejným účelem dva pietní akty,“ poznamenal k tomu předseda Výboru pro odškodnění romského holocaustu Čeněk Růžička.

Spory s Památníkem Lidice

Upozornil také, že má špatné zkušenosti s Památníkem Lidice, který vzpomínkovou akci spolupořádal. Památník podle něj podvedl pozůstalé po obětech nacismu. „My jsme se s vedením lidického památníku domluvili, že v zadávacím řízení zakázky na zpietnění místa bude formulace, že Romové z regionu budou moct dostat nějakou práci,“ vysvětlil Růžička.

Přehrát

00:00 / 00:00

Ředitel Památníku Lidice Milouš Červencl a předseda Společenství Romů na Moravě Karel Holomek vysvětlovali nejasnosti okolo dnešního pietního aktu

Ředitel Památníku Lidice Milouš Červencl se ale brání, že nic nesliboval:

„Jestliže musíme veřejné zakázky dělat v rámci zákona o veřejných zakázkách, já přece nemůžu upřednostňovat nějakou skupinu lidí, i kdyby k tomu místu měla sebevětší vztah. Já přece musím udělat veřejnou soutěž, které se zúčastnilo 17 organizací, které splnily podmínky, a žádná romská instituce nebo organizace nebo soukromá firma se vůbec nezúčastnila.“

Dnešní vzpomínka prý byla jen mimořádná

Předseda Společenství Romů na Moravě Karel Holomek si myslí, že problém je v penězích.

„Mám obavy, a docela opodstatněné, protože i vím, které romské firmy se do této účasti na pracích ve zkultivování památníku hlásily, prostě neuspěly v konkurzním řízení, a z toho vyplývá jejich hořkost a zavržení,“ zamyslel se.

Přehrát

00:00 / 00:00

Předseda Výboru pro odškodnění romského holocaustu Čeněk Růžička v Ozvěnách dne

Podle něj je nutné spolupracovat se státem a snažit se najít řešení. Konání dvou vzpomínkových akcí v letošním roce ovšem Holomek považuje za nešťastné znamení toho, že společnost je rozdělena.

Červencl ovšem zdůraznil, že dnešní krátká pietní akce u pomníku byla pořádána na žádost premiéra a nezakládá tradici do příštích let. Nečas chtěl prý jen jednorázovým aktem připomenout 70. výročí výnosu vydaného protektorátní policií, který 10. července 1942 odstartoval romský holocaust.

Problém s vepřínem přetrvává

Za poslední tři roky prošlo pietní místo v Letech rekonstrukcí, opravily se cesty, vznikl přírodní amfiteátr, vyrostly dvě repliky původních ubikací. Pietní místo tak působí mnohem důstojněji. Romské iniciativy se ale nikdy nesmířily s tím, že přímo na místě bývalého tábora stojí vepřín.

Romové to považují za zneuctění památky obětí a léta už požadují po vládě, aby vepřín vykoupila a nechala zbourat. Romské iniciativy na místě vzpomínkové akce pravidelně pořádají v květnu a nelíbí se jim, že na tu letošní nikdo z vlády nedorazil.

Vepřín stále stojí a funguje, takže snahy romských iniciativ zatím vyznívají do prázdna. Ke svým prioritám to řadil například i bývalý zmocněnec pro lidská práva Michael Kocáb. Vláda v roce 2009 rozhodla, že vepřín na svém místě zůstane. Náklady na jeho odstranění by se pohybovaly v řádech několika set milionů korun.

Ivan Mls, Kristina Winklerová, ak, Jan Bumba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme