Nečase stíhat lze, exposlance kvůli trafikám ale ne, řekl Nejvyšší soud
Expremiéra Petra Nečase lze stíhat i za případné trestné činy, kterých se mohl dopustit před srpnovým rozpuštěním Poslanecké sněmovny, rozhodl Nejvyšší soud. Chránila ho prý jen takzvaná procesní imunita, vztahující se na projevy pronesené na půdě sněmovny.
Bývalé poslance ODS Petra Tluchoře, Marka Šnajdra a Ivana Fuksu naopak podle verdiktu není možné stíhat ani kvůli jednání mimo sněmovnu.
Vyšetřovatelé původně vinili exposlance z toho, že se výměnou za posty ve státních firmách vzdali mandátů, a umožnili tak schválení vládního daňového balíčku. Nejvyšší soud ale v červenci rozhodl, že vzdání se mandátu je politický projev ve sněmovně, na který se vztahuje imunita. Nejvyšší státní zastupitelství proto jejich trestní stíhání zrušilo.
Podle olomouckého vrchního státního zástupce Ivo Ištvana se ovšem o takzvaných trafikách mluvilo nejen v rámci legitimního politického vyjednávání, ale také na utajovaných schůzkách v Praze a v Brně.
Domníval se proto, že v takovém případě Fuksu, Šnajdra a Tluchoře nechránila poslanecká imunita, a trval na tom, že exposlance je možné dál stíhat za údajné přijetí úplatku v podobě lukrativních postů.
Nejvyšší soud má ovšem jiný názor. „Za to, co se dopustili do 7. 11., než se vzdali mandátu, je nelze stíhat, protože byli chráněni imunitou a indemnitou, ale po 7. 11. za jakoukoli nezákonnou činnost, kterou by jim policie a státní zástupce prokázali, je stíhat lze,“ vysvětlil mluvčí Petr Knötig.
Kauza údajného podplacení Tluchoře, Fuksy a Šnajdra vedla k pádu vlády, Nečas se pak rovněž vzdal funkce předsedy ODS.
Ištvan už před časem v České televizi prohlásil, že takové rozhodnutí by mělo nedozírné důsledky.
„Pokud by někdo chtěl takového poslance nedej bože uplatit, tak řekneme – je to kryto, je to možné, může se to dělat. Myslím si, že dokonce i v evropském kontextu bychom byli s tím výkladem naprosto ojedinělí,“ upozornil.
Advokát Marka Šnajdra Lukáš Trojan verdikt vítá: „Takové rozhodnutí jsme očekávali, neboť argumenty, které vrchní státní zástupce Nejvyššímu soudu předložil v jeho žádosti o exempci, nebyly takového charakteru, který by dle našeho pohledu měl vést k tomu, že Nejvyšší soud změní své předchozí rozhodnutí.“
