Nejen velcí. Kampaně za desítky milionů rozjíždějí i některé nové strany

Ačkoli se kandidátky definitivně uzavřou až příští týden, už nyní je jasné, že do sněmovních voleb půjdou zhruba tři desítky stran a hnutí. Jen v pěti případech se přitom jedná o úplné nováčky. Jak chtějí konkurovat zavedeným stranám a kolik peněz plánují vložit do volební kampaně?

Původní zpráva Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Některé nové strany za kampaň pro volby do sněmovny utratí desítky milionů korun (ilustrační foto) | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Když Petr Robejšek loni na podzim oznámil vznik Realistů, jeho ambicí bylo ve sněmovních volbách dosáhnout na dvacet procent hlasů. Aktuální předvolební průzkumy však nové straně s modrou hvězdou ve znaku nepřisuzují ani procento.

Přesto si Realisté nadále věří. „Chceme dosáhnout co nejlepšího výsledku a potenciál 20 procent zde očividně existuje,“ řekla serveru iROZHLAS.cz mluvčí strany Jana Malíková. 

Úřad sleduje sociální sítě politiků. Ne každý má profil před volbami řádně označený

Číst článek

A jakými tématy zamýšlí středopravicová partaj voliče zaujmout? Důrazem na rodinu, bezpečnost či podnikání. Prosazuje také povinnou tříměsíční vojenskou službu pro muže a rovnou 15procentní daň, chce zamezit nelegální migraci a odmítnout přijetí eura.

Za kampaň Realisté podle údajů z volebního účtu dosud utratili přes sedm milionů korun. Vidět jsou v ulicích měst hlavně billboardy s tváří předsedy a volebního lídra Robejška, a to doplněné o variace hesla „Pro tátu“, „Pro mámu“ či „Pro děti“. Strana však údajně v kampani sází hlavně na kontaktní kampaň.

Petr Robejšek, Realisté | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas Plus

S jakými náklady před volbami Realisté celkově počítají, ale mluvčí Malíková zatím nechce říct. Záleží podle ní na tom, kolik peněz vyberou od sponzorů. Mezi ty největší patří spolumajitel finanční skupiny Penta Marek Dospiva nebo podnikatel a středočeský lídr Realistů Antonín Fryč.

Ke straně se přidal například politolog Alexandr Tomský nebo někdejší poslanec Úsvitu Martin Lank.

ODA míří spíše na Hrad než do sněmovny

Své zástupce do podzimních voleb letos poprvé vyšle pod vedením miliardáře Pavla Sehnala také obnovená Občanská demokratická aliance (ODA). Stejně jako Robejškovi Realisté plánuje nasadit kandidáty ve všech krajích, do voleb pak jde s pravicovým programem zaměřeným na podnikatele.

Zároveň sází na recept Andreje Babiše z hnutí ANO, který podle šéfa ODA otevřel dveře do politiky podnikatelům. Jak se chce ale od zavedených stran odlišit? Sehnal tvrdí, že nabízí kompromis mezi ČSSD a ODS. „Chceme snížení daní a současně přijetí eura. Jsme navíc jasně pravicoví, u hnutí ANO to volič nerozpozná,“ řekl.

Miliardář a předseda ODA Pavel Sehnal | Foto: Jan Handrejch / Právo / Profimedia | Zdroj: Fotobanka Profimedia

ODA podle volebního účtu zatím do kampaně vložila necelé dva miliony korun, celkově do ní chce investovat 20 až 50 milionů. Jejím cílem je podle Sehnala dostat se do Poslanecké sněmovny, tedy získat alespoň pět procent hlasů.

„V dalších letech bych ale rád vystoupal na politické scéně třeba k těm deseti procentům, protože si myslím, že deset procent pravicových voličů tu existuje,“ vysvětlil Sehnal.

Kolik stran jde do voleb?

Celkem by se do voleb mohlo přihlásit 28 stran a hnutí, jak vyplývá ze seznamu Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, u kterého se kandidáti musí letos nově registrovat. To je o čtyři více než před posledními volbami v roce 2013. Přesný počet kandidátů bude znám příští úterý, kdy končí lhůta pro nominace.

Místo poslaneckých křesel se ale nyní aliance zaměří spíše na prezidentskou volbu. Kandidaturu za ODA už oznámil bývalý šéf Škody Auto a hokejového svazu Vratislav Kulhánek. Jeho podobizna se tak spolu se Sehnalovou tváří objevuje na billboardech podél silnic už teď.

Ambici uspět má Sehnal s ODA také v komunálních volbách, které se budou konat příští rok na podzim.

Hlavním tématem i kritika EU

O poslanecké mandáty chce zabojovat také uskupení Referendum o Evropské unii, v jehož čele stojí bývalý místopředseda Svobodných František Matějka. Hnutí vzniklo letos v dubnu a jeho hlavním cílem je přijetí ústavního zákona o setrvání, nebo vystoupení z EU.

„Považujeme to za nejsilnější téma letošních voleb. Dvě třetiny zákonů přejímá náš parlament z EU bez rozpravy,“ prohlásil Matějka, podle kterého je kritika Bruselu ze strany současných parlamentních stran nedostatečná. Kandidátky prý hnutí naplní ve všech krajích.

Jedním z nováčků letošních voleb je i hnutí Referendum o Evropské unii | Zdroj: Referendum o Evropské unii

Do kampaně dosud Referendum o Evropské unii vložilo podle Matějky čtyři miliony korun. Už v červnu hnutí podle něho zainvestovalo do stovek předvolebních billboardů, vedle toho sází také na kampaň na sociálních sítích. 

S ostrou fází začne ale až v září, hnutí je připraveno do voleb investovat okolo 30 milionů korun. Oslovit chce Matějka voliče napříč spektrem. „Cílíme na dosavadní voliče všech parlamentních stran, ale také na asi 40 procent dosavadních nevoličů,“ popsal dále lídr formace.

Do voleb míří také Cesta odpovědné společnosti, která svůj program založila spíše na filozofických cílech, a Společnost proti developerské výstavbě v Prokopském údolí. Ta se snažila prosadit už v minulých komunálních volbách, ale bez úspěchu. Jejím cílem podle webových stránek „zabránit nevratnému poškození Prokopského a Dalejského údolí bezohlednou výstavbou".

Relevantní soupeři, nebo bezvýznamné formace?

A kdo z nováčků má šanci skutečně ve volbách uspět? Podle politologa Daniela Kunštáta z Cevro institutu by relevantním soupeřem mohli být Realisté a ODA. Ani jejich vyhlídky podlě něj ovšem nejsou příliš příznivé.

„Jmenované strany možná mohou oslovit jednotky procent voličů, ale upřímně řečeno, ani jejich vyhlídky na zisk významnějšího množství voličských hlasů, či dokonce dosažení poslaneckých křesel nejsou příliš reálné,“ popsal.

Podle Kunštáta si to o místa v Poslanecké sněmovně „rozdají staré známé firmy“.

Politické strany chystají vyvrcholení předvolebních kampaní na podzim

Číst článek

„Ačkoliv samotné výsledky voleb dnes nejsou zcela předvídatelné, jedno můžeme považovat za jisté: s pravděpodobností hraničící s jistotou se nedočkáme překvapení takového druhu, že by se do parlamentních lavic mohla probojovat jakákoliv ryze nová politická síla,“ dodal politolog.

S tím souhlasí také politolog Pavel Šaradín z Univerzity Palackého v Olomouci: „Nově vzniklé strany, pokud nemají silné finanční zázemí, známé a charizmatické osobnosti či osobnost a přístup do médií, mají možnost úspěchu velmi ztížený. Respektive u žádného z těchto subjektů nevidím šanci na takový úspěch, který by znamenal zisk mandátu.“

Strany a hnutí, které se dosud registrovaly pro volby do sněmovny (zkrácený název)
ANODSSSODASPDV
BPIKSČMODSSTAN
PirátiKorunaŘád národaSPO
ČSNSKDU-ČSLRealistéSvobodní
ČSSDNDReferendumZelení
ČHNJNSRozumníSPD
COSOMMOSeveročešiTOP 09

Vedle nováčků se pro říjnové volby do sněmovny u úřadu pro dohled nad stranami registrovaly parlamentní strany ANO, ČSSD, ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Starostové a nezávislí a hnutí SPD Tomia Okamury. Na seznamu figurují také Piráti, Svobodní a Strana zelených, Strana práv občanů nebo Severočeši.cz, kteří mají zastoupení v Senátu.

Z dalších stran na soupisce jsou například Rozumní nebo Národní socialisté, které zakládal expředseda ČSSD Jiří Paroubek. Nechybějí ani Národní demokracie, Řád národa, Blok proti islamizaci a Dělnická strana sociální spravedlnosti.

Na seznamu jsou tradičně Česká strana národně sociální, České hnutí za národní jednotu, uskupení Občané městu, město občanům a monarchistická strana Koruna Česká. Ta ale už na jaře avizovala, že kandidovat samostatně nebude a ve volbách podpoří TOP 09.

Kristýna Novotná Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme