Nejlepší nemocnicí je podle průzkumu Homolka
Nemocnice v Česku by podle plánů ministra zdravotnictví Leoše Hegera měly být placeny v mnohem větší míře podle kvality péče. Ministr předpokládá, že nemocnice budou více soutěžit. Podle čeho se ale budou pacienti rozhodovat, kam se obrátí? Jisté vodítko může poskytnout žebříček sdružení HealthCare Institute, o kterém informují Hospodářské noviny.
Podle pacientů je nejlepší Masarykův onkologický ústav v Brně. Podle zaměstnanců pak Karvinská hornická nemocnice. Hodnotilo se i finanční zdraví nemocnic. A při součtu všech faktorů vítězí pražská Nemocnice Na Homolce.
O kvalitě tuzemských nemocnic mluvil na Radiožurnálu právník Ondřej Dostál z Platformy zdravotních pojištěnců
Za ní se umístily Nemocnice Strakonice, Nemocnice Třinec, Nemocnice Písek a Městská nemocnice Ostrava. Do průzkumu se zapojilo 30 tisíc pacientů a 4000 lékařů.
„Určitě je užitečné, že se zjišťuje, jak jsou pacienti spokojeni s výstupy zdravotní péče. Pro budoucno je vhodné zaměřit se i na kvalitu po stránce technické, tedy zda pacienti odcházejí z nemocnic uzdraveni. Zda nejsou komplikace. A také na to, jak nemocnice efektivně hospodaří s penězi daňových poplatníků,“ říká právník Ondřej Dostál z Platformy zdravotních pojištěnců.
Pacientům záleží na ochotě
Pacienti odpovídali, že při výběru nemocnice je pro ně nejdůležitější ochota personálu. U zdravotníků ale byla položka ‚zlepšit chování k pacientům‘ až na třetím místě v pořadí důležitosti.
„Zdravotníci vidí trochu více do provozu nemocnice. Mohou jim vadit administrativní překážky, nějaká vnitřní omezení, o kterých se pacienti málokdy dozví,“ vysvětluje Dostál.
Podle něj je pro vedení nemocnic důležité, aby měli pacienti pocit, že s nimi zacházeli zdravotníci vlídně a s respektem.
O vztahu lékařů a pacientů mluvil na Rádiu Česko Petr Arenberger z České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně
„Tento pocit v případě, že dojde k chybě, značně snižuje možnost, že bude na nemocnici vznesena stížnost. Že bude nemocnice žalována. A i v případě, že bude žalována, bude se vstřícným postupem větší šance na nějakou dohodu,“ uvádí Dostál.
Reformy ministra Hegera, které povedou k tomu, že nemocnice začnou ve větší míře dbát na kvalitu péče, včetně chování personálu, jsou podle Dostála dobrým krokem. Klíčové ale je, jakým způsobem bude řešeno financování nemocnic:
„Pokud financování nemocnic nebude reagovat na to, jak kvalitně a účinně pacienty léčí, tak ty nemocnice nebudou mít motivaci se snažit.“
„Dříve se přeci jen více hledělo na průmyslovou formu léčení. Pacient přicházel s nějakým definovaným onemocněním a my jsme měli nějaký definovaný postup k tomu, abychom ho toho onemocnění zbavili a odeslali ho zase zpět do léčebného procesu. To ale dnes nestačí. Pacient je náročnější, chce, aby se s ním zacházelo slušně, komfortně,“ říká Petr Arenberger z České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a zároveň předseda České dermatovenerologické společnosti a pokračuje:
„V dermatovenerologii již pacient nechce, abychom mu pouze odstranili potíže, ale jde mu i o to, aby mu třeba na té kůži nezbyly nějaké změny, které by mu kosmeticky vadily Pacient tedy neočekává pouze vyléčení, ale aby vypadal stejně, nebo ještě lépe než před nemocí.“
Možností motivovat zdravotníky je podle Arenbergera celá řada, i když nejsou jednoduché a není to vždy jednoznačné: „Existují například různé motivační systémy co se týče pochval a stížností. Lékař i sestra, která jedná s lidmi v čekárně, by měla umět s nimi jednat. Dobrá komunikace je to, co dělá lékaře úspěšného. I na pacienta a jeho imunitní systém působí, jestli má lékař pozitivní přístup nebo je to naopak jen stroj, který léčí.“
