Nejnebezpečnější jsou u nás silnice prvních tříd. Řešením je rozšíření vozovky

Nehody na silnicích I. tříd loni stály život 220 lidí. To je víc než třetina všech mrtvých. Jedná se tak o nejnebezpečnější silnice u nás. Svědčí o tom i nejtragičtější nehoda loňského roku se čtyřmi mrtvými z 19. prosince, kdy se na Kroměřížsku čelně srazila dvě Audi. Na řadě míst by ale šlo riziko nebezpečného a riskantního předjíždění snížit, a poměrně levně. Řešením je rozšíření komunikace s pevnými svodidly.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kamión na silnici I. třídy

Kamión na silnici I. třídy | Foto: Ondřej Jánoška

Na silnicích I. tříd řada řidičů riskantně předjíždí a ohrožuje sebe i ostatní. Přitom by stačilo na některých místech vytvořit dva pruhy v jednom a posléze ve druhém směru.

„Rozšíření komunikací na vícepruhové je bezpochyby jedno z řešení, které tu je. Ideálním řešením je, pokud dojde k rozšíření, rozdělení pruhů pevným svodidlem, aby nemohlo dojít k přejetí do protisměru,“ popisuje šéf dopravní policie Tomáš Lerch.

Přehrát

00:00 / 00:00

O bezpečnějších I. třídách natáčel redaktor Petr Jansa

Většina řidičů by pak raději počkala na rozšířený úsek, kde bezpečně předjede pomalejší vozidlo a zbytečně by neriskovala.

„To je za poměrně málo peněz hodně muziky. Chtěli bychom to vzít jako programovou záležitost,“ slibuje ústy ředitele pro výstavbu Jiřího Majera Ředitelství silnic a dálnic.

První vlaštovka se objevila loni v podobě úprav nechvalně známé a přetížené silnice I/3 z Prahy na Benešov.

„V minulém roce jsme v místě, kde nebylo potřeba územní rozhodnutí a šlo to řešit pouze vodorovným dopravním značením, upravili úsek. Ukazuje se, že je to dobrá cesta. Komunikace nevykazuje vyšší zkapacitnění, protože kapacita je dána nejužším místem. Umožňuje ale řidičům bezpečné předjetí pomalých vozidel,“ říká Jan Kroupa z ŘSD.

Na první pohled to zní jednoduše - přemaluje se vodorovné dopravní značení a je to. Tak jednoduché to ale není. Silnice musí být dostatečně široká a navíc je například potřeba vyřešit frekventované křižovatky.

Budovaná rychlostní silnice R35 by měla odlehčit dálnici D1 i stávající frekventované silnici I/35 | Foto: ČTK

„V minulém roce jsme otevírali mimoúrovňovou křižovatku Pyšelka, v tuto chvíli se dělá i mimoúrovňová křižovatka Čtyřkoly. Chtěli bychom tento celý úsek řešit koncepčně a potom prostřídané dvojpruhy udělat tak, aby měly smysl a byly delší,“ vysvětluje Kroupa.

Na benešovské silnici se nyní zjišťují možnosti a případné problémy s rozšiřováním silnic I. třídy.

„Dva plus jedna Mirošovice-Benešov je pro nás jakýsi pilotní projekt, kde zkoumáme, co nás čeká, pokud bychom tuto záležitost řešili jako program a řešili to programově rok od roku. Měli bychom představu, na kterých silnicích to je,“ prozrazuje Majer.

Na řadě míst by totiž bylo potřeba silnice rozšířit, a tam bude potřeba stavební povolení. Navíc mohou vzniknout problémy s majiteli pozemků. Přesto už je vypracována mapa, kde by mohlo k řešení dva plus jeden pruh, a naopak, v nejbližších letech dojít.

„Je to určitě Kolínská silnice, která je poměrně široká a má poměrně rovné úseky. Tam se to podle mě hodí. Určitě je to i Strakonická, o tom jsme také jednali,“ popisuje Majer.

Zvažuje se také, zda by na těchto úsecích byly jednotlivé směry rozděleny svodidly. Alespoň lanovými tak, jak to třeba znají řidiči na trase Mladá Boleslav - Jičín.

Petr Jansa Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme