Na nejnebezpečnější silnice v Česku upozorňuje Riziková mapa. V rámci projektu EURORAP bylo zmapováno na šest a půl tisíce kilometrů dálnic a silnic 1. třídy. A na základě statistik nehodovosti byly jednotlivé úseky označeny mírou rizika nehody s tragickými následky nebo vážným zraněním.

16:03 11. listopadu 2013 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Na mapě je použito pět barev, které ukazují míru rizika nehody. Velmi nebezpečných silnic, označených černě, je v České republice celkem 390 kilometrů. Všechno jsou to silnice 1. třídy, které mají podle Jiřího Landy z AF-CITYPLANu leccos společného:

„Jsou to silnice křivolaké, které mají malé směrové oblouky a hodně na nich dochází k nehodovosti motocyklistů, to je například silnice Železný Brod – Tanvald nebo silnice z Mělníka na Česku Lípu. Potom to jsou samozřejmě nepřehledné křižovatky bez odbočovacích pruhů, protože odbočení vlevo je velmi nebezpečný manévr,“ říká Landa.

Nejvíc takových silnic je na Liberecku, ale tou úplně nejnebezpečnější je silnice od polských hranic přes Králíky a Červenou vodu v Orlických horách. Naopak zelenou barvou, která znamená malou míru rizika, je označeno na 800 kilometrů, což jsou prakticky všechny kilometry našich dálnic.

Trochu sporné nicméně je, jak by měla bezpečná silnice vypadat. Všichni si vzpomeneme na starou hradeckou, která byla z hlediska stavebního velmi bezpečná, ale zase na ní řidiči - právě proto - velmi riskovali. Proto by spíš měla splňovat základní parametr: řidiči by měla dát možnost se na jakoukoli změnu připravit:

„Adaptace na změněné podmínky, jak říká Světová silniční asociace, by měla být šest vteřin. Za ty by měl řidič rozpoznat, že se něco děje, co se děje, čemu se má přizpůsobit a zpomalit do rychlosti odpovídající události, která je před ním. To znamená vjezd do obce, křižovatka, prudká zatáčka, tunel, cokoliv,“ vysvětluje Jiří Landa.

V zájmu toho, aby černé úseky z mapy zmizely, by bylo ideální například silnice prvních tříd, kde dochází často k tragédiím při předjíždění, upravit na střídavou jízdu ve dvou a jednom jízdním pruhu. Známe to například z Německa; řidiči na takové silnici prostě počkají, až se jejich směr rozšíří na dva pruhy a pak teprve v bezpečí předjíždí.

To by ale často vyžadovalo rozšíření, což je velmi nákladné. Základem bezpečnosti je tedy dopravní značení, svodidla před pevnými překážkami a tak dále.

Petr Jansa Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít