Nejprve 7, další rok 77 milionů korun. Náklady na protiteroristická opatření rostou

Protiteroristická opatření, která přijímá policie po útocích v zahraničí, stála od roku 2015 bezmála 120 milionů korun. A to se nejedná o veškeré náklady vynaložené na ochranu obyvatel, informovalo policejní prezidium server iROZHLAS.cz. Další náklady mají jednotlivá města. Ministerstvo vnitra tyto výdaje brání a neplánuje je omezit.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Brno posiluje bezpečnostní opatření. Silnici na náměstí zablokovala policejní dodávka a hasičská cisterna | Foto: Karolína Peřestá

2015

Policie začala přijímat protiteroristická opatření až v roce 2015 po sérii teroristických útoků v Paříži. Obvykle se jedná o zvýšený počet policistů v ulicích, kteří hlídají na letištích, nádražích, náměstích nebo třeba v nákupních centrech, tedy na místech, kde se pohybuje hodně lidí. Většinou jsou vybaveni dlouhými zbraněmi (samopaly, automatickými puškami).

K atentátům v Paříži se přihlásil Islámský stát, zemřelo 129 lidí

Číst článek

Ještě v roce 2015 stála tato opatření policii 7 224 248 korun. V této částce jsou zahrnuté „veškeré náklady spojené na přesčas a pohotovost policistů velených nad běžný výkon služby", informovala server iROZHLAS.cz mluvčí Policejního prezídia Eva Kropáčová.

K této částce je potřeba připočíst také takzvané ostatní běžné náklady (pohonné hmoty cestovní náklady a další) policistů. Za rok 2015 to bylo 90 221 korun. Dohromady tak stála tato opatření 7 314 469 korun.

2016

V roce 2016 musela vláda a ministerstvo vnitra reagovat na větší počet teroristických útoků. V březnu po útocích na bruselské letiště a metro vláda poslala do ulic posílené policejní hlídky o vojáky. Další opatření přijal Sobotkův kabinet v červenci po útoku ve francouzském Nice. A pak ještě jednou po vánočním teroristickém útoku v Berlíně, kde zemřela jedna Češka.

Kdo zabíjel v Berlíně? Zadržený Pákistánec vinu popřel, nebezpečný útočník možná stále uniká

Číst článek

Kromě hlídání exponovaných míst policie reagovala na teroristické útoky také prevencí. „V rámci ochrany tzv. měkkých cílů byla zřízena informační linka Policie ČR a speciální skupina Podpora, která má za úkol vyhodnocovat a koordinovat postupy Policie ČR v této oblasti," píše ministerstvo vnitra ve Zprávě o situaci v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku na území České republiky v roce 2016, kterou má server iROZHLAS.cz k dispozici.

Je tedy logické, že s větším počtem těchto opatření výrazně vzrostly náklady na ně. A to téměř jedenáctkrát. Přesčasy a pohotovosti stály policii 74 777 685 korun a ostatní běžné náklady 2 718 391. Celkem tedy 77 496 076 korun.

K této částce je ale také nutné přičíst náklady na hlídkující vojáky. „Na základě rozhodnutí vlády byli příslušníci Armády České republiky do těchto opatření zapojeni od 23. března do 23. května 2016. Celkové finanční náklady pro AČR dosáhly řádově tří milionů korun," informoval server iROZHLAS.cz armádní mluvčí Jan Šulc.

2017

V roce 2017 už policii stály reakce na teroristické útoky 33 972 761 korun. 31 658 482 za přesčasy a pohotovosti a 2 314 279 za ostatní běžné náklady. Vláda těmito opatřeními reagovala na vánoční berlínský útok, kvůli kterému hlídkovali policisté v ulicích ještě nejméně týden po novém roce. Kvůli útokům v Londýně a ve Stockholmu zpřísnila také ochranu velikonočních oslav.

K atentátu v Manchesteru se přihlásil Islámský stát. Barbarský čin, reagovala královna

Číst článek

Zatím tak útoky teroristů stály policii 118 783 307 korun a asi tři miliony korun armádu. Podle ministerstva vnitra se nejedná o zbytečné výdaje. „V souvislosti se zhoršující se bezpečnostní situací v Evropě je posilování bezpečnostních opatření zcela nezbytné. Ministerstvo vnitra proto tyto aktivity podporuje a podporovat bude," informoval mluvčí ministerstva Jiří Korbel.

Cisterny v Brně slouží jako mobilní překážky

Nejedná se však o veškeré náklady. Na opatření přispívají také města, která v případě potřeby chrání takzvané měkké cíle osazováním betonových zátarasů. „Osazování míst betonovými zátarasy nespadá do problematiky policie. Zátarasy jsou ve vlastnictví měst," vysvětluje policejní mluvčí Kropáčová.

„Tato opatření skutečně financuje hl. m. Praha. Zábrany jsou umístěny na žádost Policie České republiky, ministerstva vnitra a dalších složek," komentuje mluvčí magistrátu Hlavního města Prahy Vít Hofman. Potvrzuje však, že se jedná o statisícové položky.

Brno posiluje bezpečnostní opatření. Silnici na náměstí zablokovala policejní dodávka a hasičská cisterna | Foto: Karolína Peřestá

„Loňská vánoční opatření nás stála zhruba 130 000 korun. Letošní velikonoční patření stála město zhruba 170 000 korun," vyčísluje Hofman.

Některá města ale nejsou schopná vyčíslit, kolik je tato opatření stála. „Betonové zábrany instaluje v případě potřeby městská akciová společnost Brněnské komunikace. K tomu je nutné dodat, že na tato opatření jsou vynakládány prostředky města Brna, jsou ale obtížně vyčíslitelné. Jedná se totiž o materiál, který společnost Brněnské komunikace používá i k jiným účelům, není speciálně pro protiteroristická opatření," vysvětlila brněnská mluvčí Zuzana Taušová.

Brno není ani schopné vyčíslit, kolik stálo použití hasičských cisteren, které druhý den po útoku na berlínský vánoční trh nechal rozmístit magistrát jako dočasnou ochranu náměstí a trhů. Ty později nahradily betonové zátarasy.

„Cisterny sloužící jako mobilní překážky jsou součástí širší spolupráce města Brna s hasiči. Město v rámci této spolupráce přispívá na techniku (vozidla, speciální přístroje) i provoz. Spolupráce se týká profesionálních i dobrovolných hasičů, jejichž jednotky zřizují městské části," dodává Taušová.

Petr Jadrný Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme