Nejsme lenoši, ani alkoholici, opáčil český Řek na výroky Klause
Přímo mezinárodní dozvuky mají i další čerstvé výroky prezidenta Václava Klause. Totiž na adresu Řeků, kteří by podle něj měli zvážit, jestli nestojí zato snažit se víc o hospodářský růst, pokud chtějí zůstat v měnové unii.
Klaus před týdnem uvedl v rozhovoru pro deník Právo, že každá země si může vybrat, zda ‚žít na půl plynu nebo na plný plyn‘, jestli ‚sedět ve stínu cypřišů a popíjet ouzo, nebo víc pracovat‘. Proti těmto slovům, jako urážlivým, se ohradil řecký premiér Jorgos Papandreu. Odsuzující komentáře se pak objevily i v tamních médiích nebo na blozích.
Hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš a předseda Asociace řeckých obcí v ČR Christos Bialas v odpoledních Ozvěnách dne
Za nespravedlivé považuje Klausovo hodnocení taky Asociace řeckých obcí v Česku. „Nevím, jestli když byl pan prezident na oficiální návštěvě v Řecku, viděl pod cypřišem někoho popíjet ouzo,“ poznamenal k tomu předseda asociace Christos Bialas.
Pracovní morálka Řeků je podle něj velmi vysoká. „Je mi velmi líto, že něco takové vůbec pronesl. Nechtěl bych, aby česká většina nás Řeky považovala za lenochy a alkoholiky,“ zdůraznil. Nijak přitom netvrdí, že by Řecko nebylo v krizi nebo, že by nebrzdilo eurozónu. Je ale podle něj potřeba se zamyslet nad tím, kdo ji vlastně zavinil.
Zvýšení výkonnosti ekonomiky
Hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš nicméně tvrdí, že Klaus vlastně neřekl nic nového. „Neřekl nic převratně nového, když odhlédnu od formy, kterou to podal, tak fakticky se s ním nedá nesouhlasit,“ řekl Bureš. Podotkl, že teď už je jasné, že Řekové neměli být nikdy v minulosti v jedné měnové unii s Německem. „Fakticky to přispělo k tomu, že jejich problémy jsou dneska hlubší,“ zdůraznil.
V případě Řecka, Portugalska a Itálie je pak podle něj na místě se zamyslet nad zvýšením výkonnosti ekonomiky. „Je ale třeba také říct, že to nejsou věci, které se dají dělat úplně rychle. Obyčejně strukturální reformy zaberou čas,“ řekl Bureš s tím, že ale šanci strukturálně se změnit má každá ekonomika. V případě Španělska a Irska, tedy dalších evropských ekonomik v krizi, pak vidí problémy jinde – především ve vysoké míře soukromého zadlužení.
