Největší těžební stroj sjel poprvé do severočeského lomu Bílina
Měří padesát tři metrů a váží téměř pět tisíc tun. V Česku patří mezi největší rypadla a s délkou bezmála dvě stě metrů by zabral skoro dvě fotbalová hřiště. Tenhle kolos teď těží v severočeském lomu Bílina. Včera se jeho koleso poprvé rozjelo a gigant vysoký skoro jako Petřínská rozhledna se dal do pohybu. První metry s ním jel prezident Václav Klaus.
„Tohle to je unikátní zážitek. Takže jsetli mě slyšíte, pusťte stroj,“ řekl Klaus. Obří stroj měl při svém vjezdu do lomu dost neobvyklé publikum. U bílých stolků s květinami ho se šampaňským v ruce obdivovali pánové v oblecích a dámy v šatech s vysokými podpatky, které se jim zarývaly do štěrku.
Kromě prezidenta a dalších politiků se spuštění kolosu účastnili i vlastníci dolů a místní podnikatelé s manželkami. Návštěvy severočeských dolů jsou už oblíbenou politickou disciplínou a jejich tradice sahá hluboko do minulých desetiletí.
„Je to mimořádně úctyhodný výtvor lidského ducha i lidských rukou. Byl bych velmi rád, abychom to my, lidé této země, uměli ocenit. I proto jsem sem přijel. A já jsem chtěl sem přijet ty, co se o to zasloužili, potěšit. Jsem už celé desetileté nervózní z toho, jak všichni útočí na výrobu energie, ale nikdo neútočí na spotřebu energie. A to je strašně laciné gesto,“ popisoval svůj vztah k uhlí a těžební technice prezident Václav Klaus, když vylezl z řídící kabiny.
Pět let stavby
Stroj za téměř dvě miliardy korun stavěli technici pět let. Začínalo se nejprve nosnou konstrukcí. Díly do sebe zasouvaly tři jeřáby o nosnosti osmdesáti tun. Jednotlivé součástky obřích rozměrů přepravovaly na montážní místo velké tahače.
„Kabelů je tam asi 120 kilometrů, řídí to řídící systémy, které jsou vyvinuté ve Spojených státech. My je jen používáme a dáváme je na ten stroj. Řízení stroje není složité, protože to máte na obrazovce. Je to jako s joystickem, když si hrajete na počítači. Stroj řídí minimálně dva lidi, maximálně čtyři,“ říká Jaroslav Veverka, předseda představenstva společnosti Noen, která těžebního žluto-červeného obra pro Severočeské doly navrhla.
Usednout do řídící kabiny několik desítek metrů nad zemí může jen zkušený pilot. „Je to docela složité, protože nemůžete jen sledovat obrazovky, ale musíte hlavně sledovat koleso a figuru před sebou. Školení je, já jsem byl asi půl roku na 2000, což je podobný stroj. Jinak se provádí školení. Minimálně sto hodin je zácvik,“ vysvětluje Zdeněk Pečený, který s těžebními stroji jezdí na severu Čech už od roku 1986.
Těžební kolos vznikl v Česku téměř po dvaceti pěti letech. V lomu Bílina by měl těžit hnědé uhlí ještě zhruba čtyřicet let. Jestli se ale taková rypadla budou i nadále zakousávat do půdy na severu Čech ukáže blízká budoucnost. Už současná vláda a také ty, co přijdou po ní musejí říci, jestli chtějí energii vyrábět z uhlí a prolamovat tak těžební limity na Litvínovsku. Proti bourání dalších vesnic a stěhování desítek rodin ale bojují některé místní obce a města.