Nejvýraznějším fenoménem letošních voleb se stalo kroužkování
Čeští voliči využili preferenčních hlasů, vyslyšeli nejrůznějších občanských iniciativ a kroužkovali pověstné čtyři kroužky vespod. Zajímavé bylo, že tyto čtyři kroužky byly aplikovány napříč politickými stranami.
Preferenční hlasy vyřadily populární lídry a naopak dopředu poslaly osobnosti, kteří se můžou prokázat pozitivním kreditem.
Posledními v kandidátce jsou většinou lidé, kteří mají v kraji širší kredit, přitahují pozornost a prokázali svoji kompetenci. Nejsou to jen lékaři a učitelé, ale také komunální politici nebo podnikatelé.
Nováčci v parlamentu mohou znamenat výzvu, potenciál, nenesou si z minulosti žádné hádky a křivdy, ale na druhé straně nemají žádné politické zkušenosti.
„Pokud vrcholní matadoři budou dál pokračovat v dohadech a spikleneckých sporech, tak se může stát, že 120 nových poslanců a poslankyň tam bude zmateně pobíhat a rok a půl se tuhle proceduru učit,“ říká politolog z Fakulty sociálních věd UK v Praze Jan Kubáček.
Prostor pro nové strany
Čeští voliči chtějí, aby strany ukázaly, jaké mantinely jsou schopné dát velkým stranám a jestli dokáží změnit styl politiky ve prospěch nějakého konstruktivního kompromisu, i z pozitivního stylu.
„Pokud tuto možnost nevyužijí, pak by mohlo v dalších volbách dojít k tomu, že lidé dají přednost nějaké populistické straně, která dá volné hranice lidovému populismu a protestnímu stylu politiky,“ předpovídá Kubáček.
Do sněmovny se kvůli preferenčním hlasům nedostali Ivan Langer z ODS a Pavel Severa z TOP 09. Naopak rekordním skokanem se stal 35letý živnostník Jan Florián, který byl 36. na kandidátce pražské ODS a díky preferenčním hlasům se posunul o 28 míst výše.
