Neefektivnost, zpoždění, prodražení i porušení zákona. Kontroloři prověřili nákupy pro armádu

Nejvyšší kontrolní úřad prověřil nákupy výzbroje a náhradních dílů pro armádu v letech 2017 až 2020. Celkem šlo o zakázky za více než 3,1 miliardy. Nákupy byly podle kontrolorů neefektivní, proto se zakázky prodražovaly, zvyšovala se administrativní zátěž a zpožďovaly se proti plánu schváleném vládou. Ministerstvo obrany také mělo v několika případech porušit zákon o zadávání veřejných zakázek. V pondělí o tom informoval Nejvyšší kontrolní úřad.

Praha (Aktualizováno: 9:12 11. 1. 2021) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Český voják s lehkým kulometem MINIMI (ilustrační foto) | Zdroj: Armáda ČR

Do roku 2020 mělo ministerstvo podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) pořídit armádě útočné pušky s granátometem, odstřelovací pušky, přenosný protitankový raketový komplet a náhradu za ruční protitankovou zbraň.

Filip o rozpočtu armády: Ano, pomáhá s covidem. Na to potřebujeme peníze, ne na zálohy za výzbroj

Číst článek

„Nakonec ale pořídilo jen útočné pušky s granátometem a místo odstřelovací pušky modulární zbraňový komplet (zbraň, které je možné výměnou hlavně změnit ráži – pozn. red.). Ostatní nákupy odsunulo do dalších let,“ informoval úřad na svých stránkách s tím, že resort tak „nebuduje bojové schopnosti armády v požadovaném čase“.

Problém je také v systému nákupu výzbroje. Ten podle kontrolorů nefunguje tak, jak by měl. Nákupy se prodlužují, čímž roste administrativní zátěž i cena. Ministerstvo obrany například chybovalo při specifikaci, jakou výzbroj nebo náhradní díly chce pořídit. Muselo proto zadávací řízení opakovat.

„Například při nákupu modulárního zbraňového kompletu, kdy špatně specifikovalo jeden z nábojů. U nákupu náhradních dílů na pušku 5,56 mm SIG 516 muselo dokonce zrušit již uzavřenou smlouvu s dodavatelem a vypsat zadávací řízení znovu,“ popisuje NKÚ.

Při pořizování lehkých kulometů MINIMI resort opakoval zadávací řízení celkem čtyřikrát, protože je nakupuje na etapy od roku 2013. Podle kontrolorů mělo s dodavatelem uzavřít rámcovou smlouvu a snížit tak administrativní zátěž.

Porušení zákona

Ministerstvo také nakoupilo nevhodné denní zaměřovače. A to navzdory tomu, že na to v průběhu řízení upozornil jeden z účastníků i Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti.

„Tento úřad navíc ministerstvu doporučil, aby resort provedl před nákupem zkrácené vojenské zkoušky zaměřovačů s kulomety. Ministerstvo je ale neprovedlo, i když s nimi původně počítalo. Ve výsledku tak resort utratil téměř 3,4 milionu korun za nevhodné příslušenství,“ konstatují kontroloři.

Modernizace vrtulníků pro armádu bude stát půl miliardy nad plán. Ministerstvo podepsalo smlouvu

Číst článek

Nejvyšší kontrolní úřad upozornil resort na nutnost ověření parametrů nakupované výzbroje už v roce 2016. „Náprava ale nebyla ze strany resortu dostatečná a teprve v průběhu kontroly v roce 2020 začal připravovat změnu vnitřních předpisů,“ zjistili kontroloři.

Problémy objevili kontroloři i při nákupu náhradních dílů. Ve dvou ze čtyř případů je totiž resort nenakoupil na celý životní cyklus výzbroje, ale jen omezené množství. „Tím si ztěžuje pozici při jednání s dodavatelem a v konečném důsledku se tak jejich nákup může prodražit. Ministerstvo obrany totiž bude muset přistoupit na podmínky dodavatele, který má na náhradní díly licenci,“ říká NKÚ s tím, že na podobnou věc upozornil už loni v případě nákupu obrněné techniky.

Ministerstvo mělo také porušit v několika případech zákon o zadávání veřejných zakázek. „Například tehdy, když zrušilo zadávací řízení způsobem, který je v rozporu se zákonem. Nebo když uzavřelo s dodavatelem smlouvu, která neodpovídala zadávacím podmínkám, a tím porušilo i zásadu transparentnosti,“ dodal Nejvyšší kontrolní úřad.

Ministerstvo s některými závěry ale podle mluvčího Jana Pejška nesouhlasí. „V některých případech Nejvyšší kontrolní úřad má samozřejmě pravdu a přijali jsme opatření, aby se podobná situace neopakovala, to je například v oblasti specifikace majetku. V jiných případech nesouhlasíme s tvrzením Nejvyššího kontrolního úřadu, například rámcové smlouvy uzavíráme tam, kde je to možné,“ řekl Radiožurnálu Pejšek.

K závěrům, že zakázky se prodlužují a prodražují, podle ministerstva nelze dojít po kontrole jen vzorku zakázek.

pj, Eliška Balcárková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme