Stát rozdělil na energetické úspory domů podle kontrolorů jen třetinu plánovaných peněz

Opatření státu na snížení energetické náročnosti bytových domů přináší podle Nejvyššího kontrolního úřadu jen malé úspory, ministerstva pro místní rozvoj a životního prostředí na ně v letech 2015 až 2020 rozdělila přes Integrovaný regionální operační program a program Nová zelená úsporám jen třetinu z plánovaných peněz. Energetické úspory jsou přitom součástí závazků Česka vůči Evropské unii. Kontrolní úřad to v pondělí uvedl v tiskové zprávě.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Opatření státu na snížení energetické náročnosti bytových domů přináší podle Nejvyššího kontrolního úřadu jen malé úspory (ilustrační foto) | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Podle kontrolorů obě ministerstva vyčlenila z evropských a státních peněz na energetické úspory ve sledovaném období 12,9 miliardy korun, vyplatila ale jen 3,9 miliardy. „To se odrazilo i na nízkých hodnotách energetických úspor, kterých oba programy dosáhly,“ uvedli kontroloři.

Novostavby musí být od příštího roku úspornější. Majitelům se prodraží použité technologie i materiály

Číst článek

Podle nich důvodem, proč se u programů zaměřených na energetické úspory u bytových domů nedosáhlo plánovaných úspor, bylo mimo jiné to, že začaly se zpožděním a žadatelé o ně měli malý zájem. Konkrétně u programu Nová zelená úsporám to bylo kvůli nízké dotaci.

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) v reakci na zjištění kontrolního úřadu uvedla, že z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) bylo v daném období podpořeno evropskými dotacemi přes 3000 projektů na zateplení domů, rozděleno téměř osm miliard korun a více než 80 000 domácností docílilo snížené spotřeby energie.

Nevyužité peníze se podle ní vracet nebudou, v souladu s pravidly byly přesunuty na rozvoj mateřských škol nebo digitalizaci stavebního řízení.

Podle zjištění kontrolorů ale ministerstvo pro místní rozvoj nevybíralo projekty k podpoře podle jejich efektivnosti a nehodnotilo je podle toho, jaký vykazovaly poměr mezi očekávanými úsporami energie a náklady. U IROP byla i dlouhá a náročná administrace projektů, schvalování trvalo v průměru 104 dnů, doplnil Nejvyšší kontrolní úřad.

Každá třetí budova má špatný energetický štítek, odhalili inspektoři. Rozdali pokuty zhruba za milion

Číst článek

Nicméně podle vyjádření Dostálové, které tlumočil její mluvčí Vilém Frček, se má projekt vyhodnotit podle pravidel Evropské unie do sedmi měsíců od jeho podání, zmíněných průměrných 104 dnů je tedy méně než polovina stanovené doby. „Přitom délka hodnoticího procesu je závislá i na reakční době žadatelů při vyzývání k doplnění žádosti,“ uvedlo ministerstvo v tiskové zprávě.

Současně doplnilo, že častými žadateli o podporu byla společenství vlastníků jednotek (SVJ), která nemají s žádostmi o dotace zkušenosti a nemají personální kapacitu, která by jim umožnila stejně jako u zkušenějších žadatelů rychle reagovat na výzvy ministerstva.

Ministerstvo životního prostředí pak u Nové zelené úsporám nenastavilo pro příjemce pravidla výběru dodavatelů, jen je zavázalo k dodržování zákona. Jak příjemci při výběru dodavatelů postupovali, ale úřad podle zjištění úřadu nekontroloval. Nečinil tak podle něj ani Státní fond životního prostředí, který pro ministerstvo administraci projektů zajišťoval.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme