Kontrolní úřad: Příprava úložiště jaderného odpadu už stála téměř dvě miliardy, lokalitu ale stát nemá

Nejvyšší kontrolní úřad prověřil hospodaření Správy úložišť radioaktivních odpadů v letech 2014 a 2019. Zajímala ho hlavně příprava hlubinného úložiště jaderného odpadu a s ním spojené výdaje. Správa na ní pracuje už více než 23 let a investovala přes 1,8 miliardy korun. Přitom ale stále není jasné, kde přesně stát jaderné úložiště vybuduje. Proti se staví obce, u kterých by případně mohlo vzniknout.

Tento článek je více než rok starý.

Praha (Aktualizováno: 10:45 9. 11. 2020) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Podzemní výzkumné pracoviště Bukov

Podzemní výzkumné pracoviště Bukov | Foto: Petr Topič / Mafra | Zdroj: Profimedia

Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) měla původně do roku 2015 vytipovat dvě lokality, kde by mohlo hlubinné úložiště vzniknout. Ministerstvo průmyslu a obchodu ale podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) termín několikrát posunulo.

Seznam lokalit pro jaderné úložiště se zúžil na čtyři. Uvažuje se o Temelíně, Vysočině nebo Klatovsku

Číst článek

Aktuálně by je měla správa vytipovat do roku 2022. O finálním místě by mělo být jasno do roku 2025 a samotné hlubinné úložiště by mělo vzniknout do roku 2065.

V době, kdy úřad prováděl kontrolu, správa předložila devět lokalit. „V lednu 2019 mělo ministerstvo průmyslu zúžit výběr na čtyři a předložit jej vládě ke schválení. To se do doby ukončení kontroly ale nestalo. SÚRAO přitom na výběr těchto lokalit vynaložila v kontrolovaných letech téměř 566 milionů korun,“ zjistili kontroloři. Resort svůj postup hájí s tím, že pro rozhodnutí nebyl dostatek relevantních dat a podkladů.

Důvodem je také nesouhlas obcí s výstavbou úložiště. Podle NKÚ je problémem, že stále neexistuje zákon, který by upravoval zapojení obcí a jejich občanů do výběru lokality.

Chybějící plány

„Cílem zákona by mělo být zajistit zájem obcí, posílit jejich postavení a jasně specifikovat jejich roli při výběru lokality hlubinného úložiště. Návrh věcného záměru zákona mělo ministerstvo vládě předložit v roce 2019, došlo k tomu ale až v květnu letošního roku,“ konstatují kontroloři na svém webu.

Hledání místa pro hlubinné úložiště jaderného odpadu přijde do roku 2022 na 1,7 miliardy korun

Číst článek

Správa navíc měla mezi lety 2014 a 2017 naplánované úkoly pro přípravu úložiště jen obecně, chybělo stanovení kroků na každý rok. „Neměla ani časový a finanční plán pro jednotlivé úkoly. Na tento nedostatek přitom NKÚ upozornil už v roce 2009. Vláda pak uložila ministerstvu průmyslu a obchodu a SÚRAO, aby zjednaly nápravu,“ dodává kontrolní úřad.

Posouvání termínu a s tím spojené náklady na nové výzkumné práce znamenají podle Nejvyššího kontrolního úřadu riziko, že „stát zaplatí za přípravu úložiště radioaktivního odpadu víc, než by musel“.

Mluvčí správy Martina Bílá ČTK sdělila, že SÚRAO se s detailními závěry prověrky seznamuje. Každopádně za poslední dva roky se podařilo připravit jak technický podklad pro zúžení počtu lokalit z devíti na čtyři, tak zintenzivnit a ztransparentnit komunikaci s obcemi, dodala.

Výzkumné pracoviště Bukov

Problémy úřad objevil i ve výdajích na podzemní výzkumné pracoviště Bukov, které slouží k testování toho, jak se chovají horniny v hloubce, v níž vznikne budoucí úložiště jaderného odpadu. „SÚRAO už za vybudování tohoto pracoviště, jeho provoz a výzkumný program zaplatila přes 506 milionů korun. Z toho celkem 444 milionů korun vyplatila státnímu podniku Diamo za přípravné práce, výstavbu a provoz pracoviště,“ popsal kontrolní úřad.

Úložiště jaderného odpadu v Jaroměřicích nad Rokytnou nechtějí. Obyvatelé ho v referendu odmítli

Číst článek

Správa a ministerstvo navíc chtějí do roku 2030 investovat dalších 2,3 miliardy korun na provoz rozšíření tohoto pracoviště. Jak ale upozorňují kontroloři, obě instituce přitom mají několik studií a posudků, které upozorňují na obecnost výzkumného experimentálního programu v Bukově.

„Slabou stránkou je podle studií i jeho technické řešení nebo nepřenositelnost výsledků výzkumu a geologická odlišnost této lokality. Problémem je také technické, finanční a personální propojení výzkumného pracoviště s dolem Rožná,“ vysvětluje kontrolní úřad s tím, že důl patří státu a hospodaří s ním právě Diamo.  „SÚRAO tak částečně platí i provozní náklady za Diamo.“

Jinak v hospodaření s majetkem státu u Správy úložišť radioaktivních odpadů nenalezli kontroloři žádné vážné chyby.

pj Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme