Od roku 2015 do poloviny roku 2019 šlo na podporu inkluze 32 miliard, které pocházely jak z rozpočtu, tak hlavně z Evropských fondů. Peníze rozdělovalo kromě ministerstva školství také resort pro místní rozvoj a hlavní město Praha a to ze tří operačních programů. Šlo o Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV), Praha – pól růstu a Integrovaný regionální operační program.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) prověřil konkrétní projekty, které z programů získaly celkem devět miliard. Šlo nejen o státní správu, ale také o neziskové organizace, regionální i vysoké školy nebo regiony se sociálně vyloučenými lokalitami.

Inkluzi spustilo ministerstvo školství v roce 2016. „Nezvládlo ale včas připravit pedagogy v běžných školách na práci s žáky s různými speciálními potřebami. Samotné projekty na vzdělávání pedagogů a metodickou podporu tak běží fakticky až od roku 2018,“ informovali kontroloři na svém webu.

Problém je také, že školy získaly peníze na školní psychology, speciální pedagogy a další odborníky jen na dobu trvání dotovaných projektů. Inkluze je tak velmi závislá na financích z Evropské unie.

„Ministerstvo školství dosud nedokázalo zajistit další zdroj prostředků na tyto služby. Za posledních 10 let se přitom zvýšil počet žáků se speciálními potřebami o více než polovinu, a pokud bude tento trend pokračovat, porostou i finanční nároky na to, aby měli všichni žáci zajištěn rovný přístup ke vzdělávání,“ popsal NKÚ s tím, že resort má nastavené cíle jen velmi obecně.

Chybí vybavení i peníze

Příliš se nedaří ani podpora sociálně znevýhodněných žáků, což byl také jeden z cílů inkluze. Na jejich podporu vyčlenil podle NKÚ resort 1,7 miliardy. „Vyčerpala se jen polovina. Důvodem je zejména nezájem obcí se sociálně vyloučenými lokalitami,“ vysvětlili kontroloři.

Nejvyšší kontrolní úřad vidí problém i v tom, že u některých projektů není jasné, jak znevýhodněným žákům pomůžou. Jako příklad uvádí projekt zaměřený na inkluzi v sociálně vyloučených lokalitách.

„Získal podporu téměř 229 milionů korun. Vede jej Agentura pro sociální začleňování. Dopad na cílové skupiny dětí, žáků a rodičů se vůbec nesleduje. Navíc jsou obyvatelé vyloučených lokalit zapojeni do projektu jen minimálně a podobné je to i se zapojením škol. V konečném důsledku tak agentura z dotace financuje svou vlastní činnost,“ dodal úřad.

Ten také oslovil téměř 4000 škol, aby zjistil dopady legislativních změn. Zapojilo se 47 procent škol a jen na třech procentech z nich nejsou žáci se speciálními potřebami. Překážkami pro úspěšnou inkluzi jsou podle škol nadbytečná administrativa, vysoké počty žáků v třídách a nedostatečné vybavení tříd a škol.

Chybí také kvalifikovaní asistenti pedagogů. „Speciální pedagogiku absolvovala jen tři procenta z nich a celkově je vysokoškolsky vzdělaných asistentů na dotazovaných školách jen necelých 16 procent. Výrazně se pak liší vzdělanost asistentů v jednotlivých krajích,“ popsali kontroloři s tím, že školám také vadí závislost na evropských fondech při financování odborných pracovníků.

Podle ministerstva školství posuzoval NKÚ inkluzi bez širší znalosti problematiky. „Zpráva NKÚ na celou věc společného vzdělávání nahlíží velmi jednostranně a zejména bez širší znalosti celé problematiky, což negativně ovlivňuje její závěry,“ řekla ČTK mluvčí resortu Aneta Lednová. Úřad podle ní souhlasí s tím, že je potřeba podporu znevýhodněných zefektivnit. Je připraven to udělat mimo jiné na základě zjištění školní inspekce a poznatků škol a školských poraden, dodala.

pj Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít