Ministerstvo zemědělství chybovalo ve způsobu rozdělování dotací, upozornil Nejvyšší kontrolní úřad

Nejvyšší kontrolní úřad zveřejnil výsledky kontroly peněžních prostředků vynakládaných na propagaci zemědělských produktů a potravin mezi lety 2016 až 2020 v celkové hodnotě 1,4 miliardy korun. Té se podrobilo například ministerstvo zemědělství nebo Státní zemědělský intervenční fond. Závažné chyby nalezli kontroloři v propagačních programech spolufinancovaných Evropskou unií, na které šlo z evropských dotací 268 milionů korun.

Tento článek je více než rok starý.

Aktualizováno Praha (Aktualizováno: 12:24 27. 6. 2022) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejvyšší kontrolní úřad

Nejvyšší kontrolní úřad zveřejnil výsledky kontroly peněžních prostředků na propagaci zemědělských produktů a potravin (ilustrační snímek) | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: Český rozhlas

Ministerstvo zemědělství chybovalo ve způsobu rozdělování dotací určených nestátním neziskovým organizacím, informoval v tiskové zprávě Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).

Zpráva kontrolorů: Zdravotní ústavy obcházely zákon o veřejných zakázkách, ministerstvo je nekontrolovalo

Číst článek

„Ministerstvo zemědělství u dotací nestátním neziskovým organizacím nastavilo v letech 2016 a 2017 netransparentní systém hodnocení žádostí o dotace, nedefinovalo podrobnější podmínky pro výběr dodavatelů a nevymezilo limity pro určité typy způsobilých výdajů, které mohli žadatelé v rámci dotace uplatnit k proplacení,“ představili kontroloři výčet pochybení ministerstva.

Nejedná se přitom o jediné problémy instituce. Ministerstvo zemědělství také nedostatečně vyhodnocovalo přínosy národních dotací pro nestátní neziskové organizace, na které v kontrolovaných letech rozdělilo 124 milionů korun.

Resort rovněž nepožadoval, aby příjemci dotací při závěrečném vyúčtování předkládali i relevantní doklady. „Bez nich však nelze ověřit, zda příjemce dodržel podmínky pro čerpání dotace, zejména, zda výdaje příjemců souvisely s projektem,“ vysvětlil kontrolní úřad.

Ministerstvo se brání tím, že používalo takzvané sumarizační tabulky, z nichž jsou patrné základní údaje pro určení účelnosti a uznatelnosti nákladů. „Kontrolu konkrétních dokladů ponechávalo na kontrole na místě. Tímto principem ministerstvo zemědělství neporušilo žádný právní předpis a kontrolu dělalo na vzorku dokladů. Není tedy pravdou, že ministerstvo zemědělství nemělo možnost ověřit, zda příjemce dodržel podmínky pro čerpání dotace, zejména, zda výdaje příjemců souvisely s projektem,“ uvedl mluvčí resortu Vojtěch Bílý.

Přímé oslovení dodavatele

Kontroloři prověřili také Agrární komoru, která vybrala dodavatele služeb pro tříletý program na podporu spotřeby mléka a mléčných výrobků „Bílé plus“ v hodnotě 11 milionů korun bez otevřené soutěže. Vypsání zakázky přitom bylo její povinnost.

Namísto toho komora přímo oslovila tři agentury. Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), který byl odpovědný za administraci zmíněného programu, toto pochybení nezjistil.

Agrární komora se hájí tím, že Státní zemědělský intervenční fond její postup nezpochybnil. „Státní zemědělský intervenční fond tehdy na základě přímého oslovení ze strany Agrární komory ČR potvrdil správnost našeho postupu v tomto konkrétním případě a ke stejnému závěru dospěla ve svém stanovisku také nezávislá advokátní kancelář. Jedná se tedy o neúmyslné pochybení Agrární komory ČR,” reagoval prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

Další z kontrolovaných organizací, Potravinářská komora ČR, v programu „Kvalita z Evropy – chutě s příběhem“ na rozdíl od Agrární komory veřejnou zakázku vypsala. S vítězem ale uzavřela smlouvu, která o 10,8 milionu korun překročila nabídku, s níž uchazeč otevřenou soutěž vyhrál, upozornil kontrolní úřad. Vysoutěžená cena přitom měla být nepřekročitelná, jak vyplývá ze zadávací dokumentace.

Kontroloři prověřovali Všeobecnou zdravotní pojišťovnu. Největší chyby našli u fondu prevence

Číst článek

Změna kurzu eura

Potravinářská komora ale míní, že nepochybila. „Obsahem výběrového řízení byl výběr nejvhodnější agentury pro realizaci vlastního projektu Potravinářské komory ČR a nikoliv konkrétního projektu agentury. Protože v době realizace výběrového řízení nebyla známa konečná cena projektu schvalovaná Evropskou komisí, byla soutěžena smlouva o smlouvě budoucí,“ sdělila mluvčí komory Helena Kavanová.

Smlouva s vybraným uchazečem podle ní nebyla uzavřena na vyšší cenu, ale jednalo se o změny kurzu eura vůči koruně a úpravy původního projektu podle požadavků Evropské komory. Žádost o dotaci byla kalkulována v eurech, ale proplácena v korunách.

„Ve smlouvě tedy byla mimo jiné uvedena možnost změny ceny plnění v návaznosti na změnu kurzu. Jednoduše řečeno, pokud by koruna posílila, pak bychom se jako žadatelé mohli dostat do situace, kdy bychom z obdržené dotace nebyli schopni pokrýt poměrnou část cen plnění,“ dodala Kavanová.

Státní zemědělský intervenční fond i ministerstvo zemědělství však ale při kontrole marketingové podpory značek kvality KLASA, Regionální potravina a BIO zareagovaly na doporučení NKÚ ze závěrů kontroly z roku 2013. Instituce v následujícím sledovaném období přijaly nápravná opatření, kterými předešly opakování tehdejších závažných problémů.

lou, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme