Stát nerozděluje peníze vysokým školám tak, aby pomáhal jejich rozvoji, uvádí Nejvyšší kontrolní úřad
Stát nepřerozděluje finance pro vysoké školy tak, aby dlouhodobě zvyšoval jejich kvalitu. Upozornil na to Nejvyšší kontrolní úřad v tiskové zprávě. Doplnil také, že českým vysokým školám se nedaří získávat peníze ani ze zahraničních grantů či ze soukromého sektoru. Stále výrazněji tak zaostávají v mezinárodním srovnání.
„Systém financování veřejných vysokých škol, který nastavilo ministerstvo školství, nepomáhá k tomu, aby se zlepšila na těchto školách kvalita vzdělání. Samo si přitom zlepšení kvality vysokých škol určilo jako jednu z dlouhodobých priorit,“ uvádí Nejvyšší kontrolní úřad ve výsledcích své kontroly.
Arenberger chce vysoké školy otevřít od 24. května. Některé ale už budou mít zkouškové
Číst článek
Upozorňuje také na to, že ministerstvo školství zohledňuje v rozdělování příspěvků počet studentů, a nikoliv výsledky – resort tak podle úřadu postupuje zcela opačně, než si stanovil.
Na vysoké školy vydal stát v roce 2019 přes 45 miliard korun, tedy méně než v okolních státech. Stát navíc nevyčerpal veškeré peníze, které měl k dispozici, a podle Nejvyššího kontrolního úřadu je převáděl na své fondy – jejich zůstatky narostly v letech 2014 až 2019 přibližně o 45 procent a jen v roce 2019 jejich zůstatek činil 19 miliard korun.
Kontrola poukázala i na to, že plány veřejných vysokých škol na jejich dlouhodobý rozvoj jsou mnohdy jen obecné. Zpráva to označuje za jeden z hlavních důvodů, proč nejsou veřejné vysoké školy schopny čerpat peníze, které pro ně ministerstvo školství vyčlenilo na dlouhodobé investice.
Mezinárodní srovnání
Nejvyšší kontrolní úřad poukazuje mimo jiné na to, že české veřejné vysoké školy tápou i v mezinárodním srovnání – pohoršení zaznamenaly v posledních letech ve všech ukazatelích.
Kilometr cyklostezek stál podle kontrolorů někde 1,5 milionu, jinde i 31. Ministerstvu chybí cíle
Číst článek
„Například v nejstarším hodnoticím žebříčku ARWU se z 26 českých veřejných vysokých škol umístilo v roce 2020 jen sedm a pouze jedna dosáhla na místo v první polovině z tisícovky hodnocených škol,“ poukazuje Nejvyšší kontrolní úřad.
Zvyšovat se podle výsledků kontroly nedaří ani podíl osob s vysokoškolským vzděláním. V Česku pak převyšují absolventi magisterských oborů, oproti bakalářským je jich až třikrát více. V mezinárodním srovnání má České i méně profesně zaměřených oborů, roste tak i počet vysokoškoláků, kteří pracují na místech, kde není takový stupeň vzdělání potřeba.
Úspěšné nejsou české veřejné vysoké školy ani v navazování spolupráce se soukromým sektorem a získávání zahraničních grantů EU. Nejvyšší kontrolní úřad tak upozorňuje na zhoršování kvality i relevance výzkumů. Nastavený systém financování navíc klade důraz na kvantitu, a ne na kvalitu výzkumu, varuje úřad.
