Ministerstvo financí platilo účtenkovou loterii i v době, kdy se nekonala, zjistili kontroloři
Ministerstvo financí platilo dodavateli za účtenkovou loterii plnou cenu i v době, kdy už se nekonala a systém se jen udržoval v chodu. Zaplatilo tak zbytečně 14 milionů korun. Úřad také nevyhodnotil, zda loterie pomohla s výběrem daní. Vyplývá to ze závěrů kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu.
Podle nejvyššího kontrolního úřadu také ministerstvo nezvládlo dobře připravit některé investiční akce a nedostatky úřad zjistil i při pronájmu pozemků. Nejvyšší kontrolní úřad kontroloval hospodaření ministerstva financí v letech 2019 a 2020, kdy byla ministryní Alena Schillerová (ANO).
Účtenkovou loterii zavedlo ministerstvo na podzim 2017 v souvislosti se zavedením elektronické evidence tržeb. Slibovalo si od ní, že bude zákazníky motivovat k tomu, aby si od prodejců přebírali účtenky. Lidem, kteří účtenku poslali do loterie, slibovalo v případě výhry finanční odměny i automobil.
Poslední losování se konalo na jaře 2020, poté loterii ministerstvo kvůli úsporám a omezením souvisejícím s epidemií covidu-19 ukončilo. Nejvyšší kontrolní úřad upozornil na to, že ministerstvo přínos loterie po jejím ukončení nevyhodnotilo.
Ministerstvo zemědělství chybovalo ve způsobu rozdělování dotací, upozornil Nejvyšší kontrolní úřad
Číst článek
„Přitom za ni zaplatilo celkem 231 milionů Kč. Z toho největší část, téměř 160 milionů Kč, tvořily peněžní či věcné výhry pro účastníky loterie," uvádí úřad. Aktivních hráčů loterie bylo podle něj v průměru 372 000 měsíčně, přičemž jejich počet se každoročně snižoval.
Smlouvu na provoz loterie uzavřelo ministerstvo na dobu neurčitou. S roční výpovědní lhůtou loterie trvala necelé čtyři roky.
„Vzhledem k tomu, že smlouva nespecifikovala postup pro případ předčasného ukončení loterie, platilo ministerstvo dodavateli plnou měsíční sazbu i v době, kdy již neprobíhalo slosování a systém byl pouze udržován. Za tuto údržbu dodavatel od ministerstva inkasoval téměř 14 milionů korun," napsal úřad.
Ministerstvo chybovalo i jinde
Nedostatky v investičních akcích dokumentuje úřad na příkladu opravy závodní kuchyně. Ministerstvo financí v přípravě uvedlo, že stávající technologie jsou nevyhovující, zařízení zastaralá s častými poruchami a vyšší spotřebou plynu, vody a elektrické energie.
Částku na rekonstrukci v průběhu akce zvýšilo z 5,4 milionu Kč na 7,9 milionu Kč, ale nakonec utratilo jen necelé tři miliony.
„Výsledkem byl nákup tunelové pásové myčky a elektrického kráječe na knedlíky s konstatováním, že ostatní přístroje jsou plně funkční. Akce byla po dvou letech předčasně ukončena," uvedl Nejvyšší kontrolní úřad.
Upozornil také na to, že ministerstvo financí 13 let pronajímalo rozsáhlé pozemky na výstavišti v Letňanech za nezměněnou cenu nájemného. Tu změnilo až při podpisu nové smlouvy v roce 2021, v které počítá s fixní valorizací 2,6 procenta bez využití inflační doložky.
„Inflace v roce 2020 přitom dosáhla podle Českého statistického úřadu 3,2 procenta. Sám nájemce navíc v nabídkách k uzavření smlouvy uváděl inflaci ve výši 4,5 procenta," konstatoval Nejvyšší kontrolní úřad.
