Ministerstvo kultury mohlo ušetřit, zjistili kontroloři. Průtahy stály 11 milionů korun

Ministerstvo kultury mohlo v některých případech ušetřit. Zbytečně se platily některé náklady, kterým se z Programu péče o národní kulturní poklad dalo vyhnout. Informoval o tom v pondělí Nejvyšší kontrolní úřad, jehož pracovníci odhalili u prověřovaných akcí systémové a dílčí nedostatky. Navíc se tak zaplatilo zhruba 11 milionů korun. Ministerstvo se proti výsledkům kontroly ohradilo.

Praha (Aktualizováno: 14:33 26. 2. 2018) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Národní technické muzeum (archivní foto) | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil na rozdělování peněz z Programu péče o národní kulturní poklad mezi roky 2012 až 2017. Mezi prověřované projekty patřil vznik expozic v Národním technickém muzeu nebo stavba depozitáře Uměleckoprůmyslového muzea v Praze.

Program péče o národní kulturní poklad

Peníze z tohoto programu mají zlepšit podmínky pro uchovávání kulturního dědictví, o které pečují některá významná muzea, knihovny a archivy. Používány jsou na opravy, dostavby nebo modernizace budov či jejich údržbu, ale také například na stabvu depozitářů.

„Kontrola ukázala, že peníze byly využívány ke svému účelu. Kontroloři ale odhalili některé systémové nedostatky a několik dílčích nedostatků u prověřovaných akcí,“ informoval Nejvyšší kontrolní úřad v tiskové zprávě.

Kontrolorům vadily průtahy spojené s fungováním zmíněného programu. Ministerstvo z něj začalo rozdělovat peníze už v roce 2007, o sedm let později ho mělo ukončit a vyhodnotit přínosy.

„Program ale není ani po více než deseti letech ukončen, vyčerpáno bylo jen 4,2 miliardy korun z připravených deseti miliard korun a peníze z programu se budou rozdělovat minimálně do roku 2020,“ upozornil úřad.

Podle ministerstva je námitka, že program není ukončen, irelevantní. Rozdělení peněz na jednotlivé tituly bylo schváleno českou vládou již v průběhu kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu, upozornila mluvčí ministerstva Simona Cigánková.

„Zařazování nových titulů do programu bylo také podmíněno rozhodnutím o neuskutečnění výstavby nové budovy Národní knihovny na Letné v roce 2010," uvedla.

Největší akce se navíc podle Cigánkové uskutečňují v letech 2017 až 2020, například rekonstrukce hlavní budovy Národního muzea, rekonstrukce a revitalizace Klementina či rekonstrukce historické a provozní budovy Státní opery.

Ministerstvo kultury také podle NKÚ uvedlo, že se na zpožďování podepsaly například průtahy v zadávacích řízeních, komplikovaná projednávání úprav nebo nepředvídatelné archeologické nálezy.

„NKÚ u dvou kontrolovaných akcí našel další důvody, kvůli kterým docházelo ke zpoždění, ale i ke vzniku nákladů, kterým šlo předejít,“ doplňuje kontrolní úřad.

Zbytečné náklady 11 milionů korun

Například při stavbě depozitáře Uměleckoprůmyslového muzea v Praze se schvalovala zadávací dokumentace dlouhých 21 měsíců. Muzeum proto muselo své sbírky i pracovníky přemístit do náhradních prostor a zaplatit navíc téměř 11 milionů korun.

Šéfka Státního zdravotního ústavu Sosnovcová končí. Kontroloři poukázali na chyby v hospodaření

Číst článek

„Původně měl být depozitář dokončen v roce 2012, do provozu se ale dostal až v prosinci roku 2016,“ doplňuje kontrolní úřad.

Za delším posuzováním jsou podle mluvčí resortu personální změny ve vedení na ministerstvu, změna projektové dokumentace a změna původního zákona o veřejných zakázkách. Dodala také, že zpoždění přispělo k velkému množství nabídek, a tedy k výběru stavební firmy s nízkou nabídkovou cenou, která uváděných 11 milionů korun zcela vykompenzovala.

Kontroloři pak u expozic Národního technického muzea zjistili, že některé termíny a cíle byly nastaveny nereálně. Vznikly tak podle úřadu opět náklady, kterým se dalo vyhnout.

„Jde o expozici Prvních sto let Národního technického muzea, kterou muzeum nestihlo včas připravit a muselo ji zrušit. Za její přípravu přitom zaplatilo téměř 400 tisíc korun. Expozici Hnací stroje a motory zase nakonec zrušilo kvůli její přílišné složitosti, přičemž před jejím zrušením na ni vynaložilo přes 200 tisíc korun. V případě expozice Hornictví nechalo Národní technické muzeum vytvořit projektovou dokumentaci za téměř 650 tisíc korun, podle které ale nakonec nepostupovalo,“ vyjmenovává úřad.

Vybudování expozic muzea financovaných z tohoto programu ale vyšlo dohromady na 164 milionů korun. „Celkově jde tedy jen o dílčí nedostatky,“ uzavírá Nejvyšší kontrolní úřad.

ako, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme