Stát nekontroloval využití miliard na krajské silnice. Kilometr se opravoval i za 14 milionů
Státní fond dopravní infrastruktury neověřil využití dotací v hodnotě 7,4 miliardy korun, které dal v letech 2015 a 2016 na opravy krajských silnic. Na základě prověrky o tom informoval Nejvyšší kontrolní úřad. Neúčelné využívání peněz ale úřad neodhalil. Podle kontrolorů stála oprava jednoho kilometru silnic v průměru od 1,5 milionu do 14 milionů korun. Například Liberecký kraj ale kritiku odmítá.
Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil na opravy, modernizace a rozvoj silnic II. a III. tříd v letech 2014 až 2016. Kontroloři úřadu prověřovali státní dotace, které měl na starosti Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI), a rozdělování evropských peněz prostřednictvím Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad.
Kontrolní úřad se zaměřil na sedm příjemců - vybrané kraje a jejich příspěvkové organizace. Celkem se jednalo o 39 projektů za téměř 750 milionů korun.
„Kontrola neodhalila, že by peníze byly využívány neúčelně. Jejich přínos ale Státní fond dopravní infrastruktury nevyhodnocoval,“ uvedl mluvčí Václav Kešner. Na peníze rozdělované kraji z jejich rozpočtů se Nejvyšší kontrolní úřad nemohl zaměřit, a to kvůli rozsahu své působnosti.
Zlepšit stav silnic
Původně jednorázové řešení, které mělo trvat jeden rok, bylo financování oprav silnic II. a III. tříd z rezerv Státního fondu dopravní infrastruktury, kdy stát investoval své prostředky do majetku krajů. Tento způsob financování se později prodloužil na období 2015 až 2017.
- Z dat získaných při kontrole čtyř krajů a vybraných akcí vyplývá, že oprava jednoho kilometru silnic II. a III. tříd stála v průměru od 1,5 milionu korun do 14 milionů korun.
- Slovenský NKÚ provedl v roce 2014 podobnou kontrolu, z níž vyplynulo, že se ceny za opravu silnic v jednotlivých krajích na Slovensku pohybovaly v rozmezí od přibližně 1,8 milionu do 5,8 milionu korun za jeden kilometr.
V průběhu let 2015 a 2016 pak výše rozdělených peněz činila 7,4 miliardy korun. „Státní fond dopravní infrastruktury nestanovil, jakých konkrétních a měřitelných cílů by se pomocí těchto dotací mělo dosáhnout,“ popsal výsledky kontroly mluvčí Kešner.
Fond podle jeho slov určil jen účel, tedy že se za tyto peníze mají zrekonstruovat a zmodernizovat silnice II. a III. tříd. „Nijak už ale nevyhodnocoval, co konkrétně peníze přinesly, například do jaké míry se díky nim zlepšil stav silnic, jak se proměnila jejich kvalita nebo jaké procento silnic se podařilo opravit. To je přitom základem pro vyhodnocení, jestli byly peníze využívány efektivně,“ doplnil ještě mluvčí.
Zodpovědnost krajů
Mluvčí ministerstva poukázal na to, že šlo o mimořádnou dotaci na opravy silnic nižších tříd. „Podstatné ve vztahu ke kontrole efektivnosti je, že se jedná pouze o jeden ze zdrojů financování silnic II. a III. tříd,“ uvedl mluvčí ministerstva dopravy Zdeněk Neusar.
Kraj podle jeho slov disponuje dalšími zdroji, například IROP, úvěry a další vlastní zdroje, o kterých Státní fond dopravní infrastruktury nemá žádné informace. „Z tohoto důvodu proto nelze vyhodnocovat celkový dopad na celou síť daného kraje a celé republiky,“ uvedl Neusar.
Za výběr úseků, které se budou opravovat, jsou podle mluvčího primárně zodpovědné kraje. Fond má přesný přehled rekonstruovaných silnic a kontroluje provedení oprav i postup při zadávacím řízení, doplnil.
Rozdílné výsledky
Podle Nejvyššího kontrolní úřadu navíc dosahovaly jednotlivé kraje různých výsledků.
Šéf NKÚ Kala: Na trik anonymních akcií jsme upozorňovali dávno před Čapím hnízdem
Číst článek
Konkrétně: Plzeňský kraj s přibližně 4600 kilometry silnic II. a III. tříd získal v letech 2012 až 2016 z evropských a národních dotací více než 3,7 miliardy korun. Množství silnic v havarijním a nevyhovujícím stavu snížil Plzeňský kraj o 1177 kilometrů. Liberecký kraj s téměř 2100 kilometry silnic II. a III. tříd získal ve stejném období necelé dvě miliardy korun. Snížit množství silnic v havarijním stavu se podařilo zhruba ze 780 kilometrů na 631 kilometrů. Délka silnic v nevyhovujícím stavu narostla zhruba o 50 kilometrů.
Podle mluvčího úřadu Kešnera neměly kontrolované kraje spolehlivý nástroj nebo postup, podle kterého by správně stanovovaly předpokládanou hodnotu veřejných zakázek na rekonstrukce a modernizace silnic.
„Stanovení předpokládaných hodnot nechávaly v rukou externích dodavatelů, nijak už ale neověřovaly, jak byla tato hodnota určena, “ popsal mluvčí.
Zavádějící, míní kraj
Nejvyšší kontrolní úřad ve zprávě podle Marka Pietera, libereckého náměstka pro resort dopravy, investic a veřejných zakázek, porovnává vynaložené dotační prostředky pouze s výsledky stavu povrchů vozovek.
„V evropských i státních dotacích lze čerpat finanční prostředky na rekonstrukce silnic, včetně všech součástí i příslušenství, to znamená, že dotační prostředky lze využít na rekonstrukce silničních objektů jako jsou zdi, mosty, propustky a podobně,“ uvedl náměstek Pieter na dotaz serveru iROZHLAS.cz.
Podle jeho slov se Liberecký kraj výrazně zlepšil například v hodnocení mostů. „V roce 2017 bylo na silnicích II. a III. třídy pouze 12 mostů v nejhorším stavu - havarijním, oproti roku 2011, kdy ve stavu havarijním bylo celkem 51,“ doplnil Pieter.
Náměstek libereckého hejtmana Marek Pieter ke zprávě Nejvyššího kontrolního úřadu
Ohradil se také proti tomu, že kontrolní úřad porovnává ceny oprav za jeden kilometr. Podle jeho mínění to totiž nelze.
„Protože některé silnice vyžadují kompletní rekonstrukce včetně podloží. Liberecký kraj na většinu úseků silnic před zahájením projekčních prací nechává diagnostiku zpracovat. Velmi zavádějící je uvedení údajů o zvýšení nevyhovujících úseků. Již nikde není zmínka, že se podařilo zastavit trend zhoršování stavu silniční sítě a že se podařilo zvýšit délku výborných úseků a snížit havarijní úseky,“ doplnil Pieter.
S tím souhlasí i plzeňský náměstek pro dopravu Pavel Čížek. „Když se opravuje silnice mezi dvěma obcemi a dělá se pouze povrch, tak se může dosáhnout nízkých částek,“ vysvětluje.
„Ale když se musí rozšiřovat komunikace, dělat příkopy nebo když se dělá komunikace uvnitř obce, tak se kromě toho musí dělat i dešťová kanalizace, obrubníky, musí se celá silnice vybagrovat do šedesáti sedmdesáti centimetrů. Potom jsou ty částky vyšší, třeba kolem deseti čtrnácti milionů korun. To je logická věc,“ říká pro server iROZHLAS.cz.
Zavádějící je podle jeho slov i tvrzení, že kraje nemají nástroj pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky. „Protože na každou zakázku dělá autorizovaný projektant rozpočet. A to bývá ta předpokládaná cena,“ doplnil ještě Čížek.
