Elektronické služby veřejné správy stály 300 milionů korun, lidé je ale nevyužívají, uvádí kontrolní úřad

Stát vynaložil na přístup k elektronickým službám veřejné správy přibližně 300 milionů korun, využívá ho ale minimum lidí. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad při kontrole peněz, které ministerstvo vnitra vynaložilo v letech 2012 až 2019. Elektronickou identifikaci si nechalo u občanských průkazů aktivovat 13 procent uživatelů, do Portálu občana se přihlásilo půl procenta lidí.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ministerstvo vytvořilo Portál občana s Národní agenturou pro komunikační a informační technologie | Foto: Jan Cibulka

Podle kontrolního úřadu elektronizace služeb postupovala do konce loňského roku 2019 pomalu, občané neměli o službách dostatek informací a nabídka služeb byla omezená. Česko tak nadále zaostává za ostatními zeměmi Evropské unie.

Zpráva vnitra: Šíření nenávisti přestalo být doménou tradičních extremistů, dominovalo SPD

Číst článek

„Bohužel se ukázalo, že i přes to, že má Česko vybudovanou infrastrukturu eGovernmentu a investovalo do ní nemalé prostředky, služby pro občany se nezlepšily. Například letošní situace kolem koronavirové krize přitom ukázala, jak důležité je, aby státní správa byla schopna poskytovat služby občanům na dálku,“ uvedl ke kontrole prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala.

Elektronickou identifikaci a Portál občana spustilo ministerstvo vnitra v roce 2018 a jejich smyslem je umožnit občanům snazší přístup k digitálním službám orgánů veřejné správy. Zároveň mají přispět i k větší transparentnosti a flexibilitě veřejné správy.

Náklady na vybudování elektronické identifikace dosáhly téměř 160 milionů korun. Spolu s jejím spuštěním se začaly vydávat i elektronické občanské průkazy, které mohou lidé využít pro elektronickou identifikaci při kontaktu s úřady. Do konce loňského roku vydalo ministerstvo přes 1,75 milionu těchto průkazů. Certifikát pro elektronickou identifikaci si ale nechalo aktivovat jen 13 procent uživatelů. Náklady na vydané občanské průkazy vzrostly o více než 52 milionů korun.

Statistika ministerstva práce: Do karantény šlo od začátku března zhruba 58 600 lidí, nejvíce první měsíc

Číst článek

Portál občana

Pro kontakt s úřady mohou lidé využít Portál občana. Ministerstvo ho vytvořilo s Národní agenturou pro komunikační a informační technologie a uzavřelo s ním od roku 2017 smlouvy za 87 milionů korun. Agentura následně zadala většinu prací na Portálu občana externímu dodavateli a využila k tomu rámcovou smlouvu z roku 2015. O využití Portálu občana byl malý zájem, do konce loňského roku se do něj přihlásilo půl procenta dospělých občanů ČR. Nabídka služeb Portálu občana je omezená a velká část služeb vyžaduje zřízení datové schránky.

Vnitro prezentovalo dostupnost 100 elektronických služeb, ve skutečnosti bylo na portálu jen 29 služeb státní správy využitelných občany. Ministerstvo vnitra započítalo i ty služby, na které portál jen přesměrovává, například Daňový portál nebo Českou správu sociálního zabezpečení. Při tvorbě Portálu občana si ministerstvo nezpracovalo analýzu, o jaké služby mají občané největší zájem. Ministerstvo také vědělo o slabém povědomí lidí o službách eGovernmentu, přesto do konce kontroly nezahájilo osvětovou kampaň, uvedl úřad.

Ministerstvo vnitra uvedlo, že první propagaci služeb eGovernmentu zahájilo v červnu 2018 při spuštění Portálu občana. Různé formy propagace pokračovaly i loni a letos. „Aktuálně připravujeme spuštění velké propagace online služeb eGovernmentu, která bude probíhat od září do konce příštího roku,“ uvedl Adam Rözler z tiskového odboru ministerstva.

Nákupy roušek a respirátorů pod lupou. Obchody za nouzového stavu kontroluje i ministerstvo financí

Číst článek

Klíčovou roli na Portálu občana plní jediná elektronická identita uživatele, díky které je podle ministerstva počet dostupných služeb výrazně vyšší než zmiňovaných 29. Zásadní složkou je bezpečnost uživatelů, jejich dat a bezpečnost celého procesu online komunikace se státem. Některé služby vyžadovaly úpravy závislé na přijetí zákona o právu na digitální služby či strategii Digitální Česko. „Nyní se pracuje na jejich dalším rozvoji,“ dodal Rözler.

Komplikací pro rozšíření služeb Portálu občana bylo i to, že úřady neměly povinnost se k této službě připojit a ministerstvo vnitra nemělo ze zákona nástroje, jak je ke spolupráci přimět. Ke zlepšení situace má přispět zákon o právu na digitální služby účinný od letošního února, zavádí právo občanů na využívání digitálních služeb a orgánům veřejné moci ukládá povinnost tyto služby poskytovat.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme