Správa zahraničních pohledávek je zastaralá, zjistil kontrolní úřad. I Slovensko už se s Kubou dohodlo

Správa zahraničních pohledávek se řídí zastaralými zásadami a potýká se s několika problémy, zjistil Nejvyšší kontrolní úřad. Kontrola se týkala správy pohledávek v letech 2016 až 2018, na konci roku 2018 dosahovaly 18,7 miliardy korun. Kontroloři prověřili 87 procent této částky. Správa zahraničních pohledávek stála přes 65 milionů korun a příjem z jejich inkasa přesáhl 504 milionů korun. Výsledky prověrky úřad v úterý zveřejnil na svém webu.

Praha (Aktualizováno: 11:07 7. 7. 2020) Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejvyšší kontrolní úřad, mrakodrap, budova

Správa zahraničních pohledávek se řídí zastaralými zásadami a potýká se s několika problémy, zjistil Nejvyšší kontrolní úřad (ilustrační foto) | Foto: Martin Svozílek | Zdroj: Český rozhlas

Ministerstvo financí uvedlo, že aktualizaci zásad připravuje, na vymáhání pohledávek klade v posledních letech velký důraz.

„Správa a zajišťování návratnosti zahraničních pohledávek se řídí zásadami schválenými vládou v roce 2006, od té doby se pravidla určená v těchto zásadách neaktualizovala. Z části už proto neodpovídají současným potřebám,“ uvedl Nejvyšší kontrolní úřad na svém webu.

Nákupy roušek a respirátorů pod lupou. Obchody za nouzového stavu kontroluje i ministerstvo financí

Číst článek

Ministerstvo oponuje, že zásady rozpracovalo v interní směrnici, naposledy byla aktualizována v roce 2017. „Ministerstvo financí nicméně na základě podnětu Nejvyššího kontrolního úřadu již připravuje aktualizaci zásad,“ podotkl tiskový odbor ministerstva.

Podle kontrolorů se zastaralá koncepce ukazuje například u pohledávek, u kterých se nepodařilo do čtyř let dohodnout s dlužníkem na splácení. Podle zásad by ministerstvo financí mělo navrhnout vládě způsob, jak tuto pohledávku vypořádat, pokud není dlužník zároveň schopen splácet.

„Situace, kdy by dlužnický stát nemohl splácet, ale nastat nemůže. U pohledávky za státem totiž nedojde nikdy k jejímu promlčení, a vždy je tedy možnost, že dlužník svůj dluh splatí. Ministerstvo financí proto vládě návrhy na vypořádání pohledávek nepředkládalo,“ uvedl úřad.

Vymáhání některých zahraničních pohledávek řeší stát prostřednictvím takzvaného deblokátora, dluh tedy vymáhá pro stát za úplatu někdo jiný nebo této třetí osobě stát pohledávku prodá. V letech 2016 až 2018 evidovalo ministerstvo financí spolupráci se čtyřmi deblokátory, smlouvu ale mělo podle úřadu uzavřenu jen se třemi.

„Navíc z každé pohledávky inkasovalo ministerstvo od deblokátora jen velmi málo. U jedné pohledávky to bylo 1,2 procenta z ceny za postoupení pohledávky, u druhé nic a u třetí získalo 7,2 procenta, a to z exekuce,“ zjistil úřad.

Ministerstvo uvedlo, že tuto praxi až na výjimky opustilo před více než deseti lety. „Všechny zmiňované smlouvy byly uzavřeny před cca 20 lety a ministerstvo financí se dodnes v uvedených případech snaží všemi právními kroky vždy získat maximum možných prostředků,“ uvedl resort.

Slovensko dohodu má

Nejvyšší kontrolní úřad zkontroloval mimo jiné i pohledávku za Kubou, která na konci roku 2018 činila přes 1,33 miliardy korun. Pohledávku si po rozpadu Československa rozdělily Česko a Slovensko v poměru 2:1.

Nelze sledovat přínos miliardových dotací pro zemědělce, vzkázali kontroloři ministerstvu

Číst článek

Zatímco Slovensko dokončilo jednání o své části pohledávky v roce 2015, Česko dohodu s Kubou neuzavřelo ani do konce kontroly. „Ministerstvo financí s Kubou o možnostech splácení české pohledávky i nadále jedná. Jednání jsou však v současné době ovlivněna ekonomickou situací Kuby a celosvětovou pandemií koronaviru,“ uvedlo ministerstvo.

Bance ministerstvo za správu a vedení této pohledávky ročně zaplatilo 3,56 milionu korun, jen v kontrolovaných letech tak podle kontrolorů zaplatilo přes deset milionů korun.

Nesrovnalosti zjistili kontroloři i v účetnictví. Některé smlouvy s dlužnickými státy neměly stanoveno přesné datum splatnosti nebo nebylo stanoveno vůbec žádné datum. Ministerstvo jej proto v účetnictví určilo fiktivně na 31. prosince 2030, vedlo je tak jako pohledávky „do splatnosti“.

„V účetnictví proto nemohlo u těchto pohledávek tvořit tzv. opravné položky, které vyjadřují přechodné snížení jejich hodnoty. Podle právních předpisů se tyto položky vážou právě na datum splatnosti,“ uvedl Nejvyšší kontrolní úřad. Opravné položky se v účetnictví tvoří z důvodu opatrnosti kvůli případnému znehodnocení aktiv.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme