Nejvyšší soud: Lenárt může být stíhán za vlastizradu
Stíhání bývalého komunistického funkcionáře Jozefa Lenárta už nic nebrání. Nejvyšší soud totiž konstatoval, že se na něj nevztahuje poslanecká imunita. Lenárt je obžalován z vlastizrady v souvislosti se vstupem vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968.
Jozef Lenárt se podle obžaloby spolu s dalším vysokým komunistickým funkcionářem Milošem Jakešem pokusil legalizovat vstup okupačních vojsk vytvořením tzv. dělnicko-rolnické vlády, která měla nahradit vládu zákonnou. Podle Nejvyššího soudu se na toto jednání jeho tehdejší poslanecká imunita nevztahuje. "Fakt, že on se toho jednání měl dopustit v době, kdy byl poslancem, je prostě irelevantní. To jednání nesouvisí s výkonem poslanecké funkce," uvedl předseda trestního kolegia Nejvyššího soudu Stanislav Rizman.
U osob, jejichž poslanecký mandát nadále trvá, je k trestnímu stíhání potřebný souhlas zákonodárného sboru. U mandátu zaniklého pak podle Rizmana vylučují dřívější i současné ústavní úpravy trestní stíhání jen tehdy, pokud daný čin přímo souvisel s projevem či hlasováním ve sněmovně. "Tedy je tam ta bezprostřední souvislost s výkonem poslaneckého mandátu."
Obžaloba proti Lenártovi a Jakešovi vychází z faktu, že se oba prominenti 22. srpna 1968 zúčastnili na sovětském velvyslanectví v Praze jednání o vzniku takzvané dělnicko-rolnické vlády a souhlasili s tím, že se stanou jejími členy. Navštívili také tehdejšího prezidenta Ludvíka Svobodu, kterému navrhli, aby vládu jmenoval. Ten ale jejich návrh neakceptoval.
