Kdy vyhovět žalobě o náhradu škod během epidemie? Šéf Nejvyššího soudu chce jednotné stanovisko

Nový předseda Nejvyššího soudu chce do několika měsíců připravit jednotné stanovisko, které by soudce navedlo při řešení soudních sporů kvůli odškodnění za ztráty v době koronaviru. Na jeho vzniku se dohodl s civilním kolegiem soudu. Petr Angyalossy také chystá pro soudce workshopy, kde by se diskutovalo o tom, jak při rozhodování postupovat.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Angyalossy odhaduje, že první rozhodnutí k náhradě škod by mohla být v řádu měsíců | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Opatření proti koronaviru zasáhla třeba satirické divadlo RePublika. Když vláda zakázala konání kulturních akcí, ze dne na den bylo bez příjmů. Výdaje ale muselo platit dál. „I když nemáme svoji divadelní budovu, tak pořád je to pronajatý prostor pro produkci, sklady, kde jsou uskladněné kulisy, leasing na auto, internet, telefon,“ vysvětlil pro Radiožurnál provozovatel divadla Jan Julínek.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si reportáž Václava Štefana o plánu Petra Angyalossyho na jednotná stanoviska soudů

Stát podle zákona musí nahradit škodu, kterou krizovými opatřeními lidem i podnikatelům způsobil. Julínek proto zvažuje, že se s žádostí obrátí na ministerstvo vnitra. To už udělalo 34 firem nebo lidí, kteří dohromady požadují 280 milionů korun.

Pokud jejich nárok resort zamítne, mohou stát zažalovat. Nový předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy už dřív řekl, že chce dát soudům vodítko, jak v těchto případech postupovat, a které žaloby případně rovnou vyřadit.

Po projednání návrhu s civilním kolegiem Nejvyššího soudu se rozhodl, že nejlepším řešením bude vydat sjednocující stanovisko.

Krizový zákon je psaný na povodně, ne epidemi, říká Hamáček. Odškodnění chce řešit po sečtení škod

Číst článek

„V kooperaci se všemi soudy v republice bychom sledovali první takové kauzy, které v rámci těchto žalob přijdou na soudy. Domluvíme se s nimi, aby nás o tom informovaly, jakmile už budou tyto případy rozhodnuté. A poté, aby nám co nejdříve mohly předložit svá rozhodnutí, a my v co nejkratší době, pokud zjistíme, že ta rozhodovací praxe je rozdílná, mohli vydat nějaké sjednocující stanovisko,“ přiblížil Angyalossy.

Workshopy pro soudce

Nový šéf Nejvyššího soudu odhaduje, že první pravomocné rozsudky nižších soudů by mohly být v řádu měsíců. Pokud se ale ukáže, že soudy rozhodují podobně, není podle něj důvod stanovisko vydávat.

„Potom bude jasné, že jsou žalovány jenom takové případy, které mají nějaké ratio, jsou podloženy zákonem. Nejsou to takové žaloby, které by byly už dopředu odsouzeny k neúspěchu,“ vysvětlil.

Prezidentovi se zavázán necítím a odmítám, že mě nikdo nezná, říká předseda Nejvyšší soudu Angyalossy

Číst článek

Zároveň chce uspořádat workshopy pro soudce těch soudů, kam budou zřejmě žaloby o náhradu škody směřovat. „Neříkám, že bychom je školili, to v žádném případě. Spíš na takovém workshopu projednat s nimi tuto problematiku, trochu zjistit jejich názor, jejich náhled na tu věc, kdy by viděli případy, kde není vůbec nárok na náhradu škody,“ řekl Angyalossy.

Problematické stanovisko?

Místopředseda České advokátní komory a prezident Unie obhájců Tomáš Sokol nápad sjednotit budoucí praxi vítá. Zároveň ale varuje před možnými komplikacemi. „Dovedu si představit, že ten, kdo v té věci samotné neměl úspěch a náhle se dozví, že Nejvyšší soud už dopředu, ještě předtím, než rozhodoval konkrétně jeho případ, vydává nějaké stanovisko, tak může namítat, a dokonce tvrdit, že to není v souladu s Ústavou. Na jednu stranu oceňuji ten záměr, na druhou stranu si myslím, že bude třeba být velice opatrný,“ řekl Radiožurnálu.

Obavy naopak nesdílí ústavní právník Jan Vintr. Zákon podle něj vydání sjednocujícího stanoviska u pravomocných verdiktů umožňuje. „Zákon to omezuje na ty případy, kde existují rozporuplné rozsudky, ale je to ve světě spíš neobvyklý prvek, který je kritizovaný, protože vlastně soud v této situaci neřeší tu konkrétní věc, ale vydává spíš obecné pravidlo, což přísluší zákonodárci,“ míní.

Dodal, že podle odborné literatury má jít v případě sjednocujícího stanoviska o naléhavý obecný zájem, kdy hrozí, že rozpory budou narůstat

Soudy nejsou přímo povinné se stanoviskem řídit, ale pokud rozhodnou jinak, riskují, že jim odvolací nebo dovolací soud verdikt zruší.

Václav Štefan Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme