28 měsíců vězení za krádež žiletek v nouzovém stavu? Pachatel uspěl se stížností. Má šanci na mírnější trest
Ústavní soud (ÚS) v úterý vyhověl stížnosti pachatele krádeže v době nouzového stavu. Dostal nepodmíněný trest 28 měsíců vězení ještě předtím, než praxi ukládání trestů usměrnil a zmírnil velký senát Nejvyššího soudu (NS), podle kterého se přísnější trest ukládá jen v případě souvislosti krádeže s pandemickou hrozbou.
Případem se Nejvyšší soud zabýval ještě v době, kdy justice ukládala přísnější tresty prakticky za každou krádež v nouzovém stavu. Nyní musí Nejvyšší soud rozhodovat znovu o mužově dovolání.
Nejvyšší soud zmírnil trest muži, který v nouzovém stavu ukradl rum. Poslal ho do vězení na 14 měsíců
Číst článek
Recidivista se dopustil krádeže loni v květnu v supermarketu na Plzeňsku. Ukradl ze stojanu s akčním zbožím dvě balení náhradních břitů do pánského holicího strojku za 2198 korun. Zboží uschoval do batohu a prošel bez zaplacení přes pokladny, poté jej zastavil pracovník bezpečnostní agentury. Nyní má šanci na mírnější trest, vzhledem k pestré trestní minulosti však změna nemusí být výrazná.
Za běžnou krádež lze za normálních okolností uložit až dva roky vězení. Pokud se však krádež odehraje v době ohrožení státu, ve válce, při živelní pohromě nebo jiné události vážně ohrožující život a zdraví lidí, činí trestní sazba dva až osm let.
Jde o takzvanou kvalifikovanou skutkovou podstatu spojující vyšší stupeň závažnosti činu s vyšším trestem. Proto soudy od loňska ukládaly pachatelům jinak bagatelních krádeží v době šíření koronaviru přísnější tresty.
Určující je pandemická situace
Nejvyšší soud ovšem letos v březnu rozhodl, že krádeže v době pandemie a nouzového stavu se mají trestat přísněji jen tehdy, pokud věcně souvisí s pandemickou situací, třeba když jde o krádež respirátorů, případně pokud pachatelé zneužili mimořádné okolnosti. Správný výklad trestního zákoníku stanovil velký senát Nejvyššího soudu.
Jeho postoj se následně promítá do posuzování dosud neuzavřených případů krádeží s minimální škodou i některých dalších trestních činů spáchaných od loňského jara do účinnosti pandemického zákona. Některé starší případy se pak otevírají na základě stížností pro porušení zákona podávaných ministryní spravedlnosti Marií Benešovou (za ANO).
Ústavní soudci se ztotožnili s náhledem velkého senátu Nejvyššího soudu a zkritizovali dříve zastávaný právní názor, který vedl k ukládání zpřísněný trestů i za jinak bagatelní krádeže.
Přísnější trest za krádež během nouzového stavu? Záleží na okolnostech, rozhodl Nejvyšší soud
Číst článek
„Ve svém důsledku by tento výklad znamenal, že na území České republiky více než rok byla každá krádež zločinem s trestní sazbou od dvou do osmi let odnětí svobody, a to aniž by trestní sazby většiny ostatních trestných činů byly tak razantně zvýšeny,“ uvedla ústavní soudkyně Milada Tomková.
Příslušné ustanovení zákona podle ní nelze aplikovat paušálně, v zákoně se ocitlo spíše kvůli situacím, jako je rabování při povodních, kdy zloději přímo zneužijí mimořádné okolnosti.
Do budoucna ovlivňuje výklad trestního zákoníku také pandemický zákon. Zvýšená sazba se má podle něj aplikovat jen v případech, kdy je trestným činem poškozen či ohrožen zájem společnosti na zvládání epidemie covidu-19.
Některé starší případy krádeží otevírá Nejvyšší soud na základě podnětů ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO). Zatím Benešová podala 14 stížností ve prospěch obviněných v souvislosti s právní kvalifikací a ukládáním trestů v nouzovém stavu, informovalo tento týden ministerstvo spravedlnosti. Některým už Nejvyšší soud vyhověl.
Podávání stížností pro porušení zákona
K podnětům pro podávání stížností pro porušení zákona týkajících se nouzového stavu vydala Benešová minulý týden sjednocující stanovisko. Typově v něm uvádí případy, v nichž podnětům vyhoví, a ve kterých nikoliv. Odvolává se právě na březnové rozhodnutí Nejvyššího soudu, které podle ní odstranilo nejasnosti a rozpory v rozhodovací praxi soudů.
Poslední šance pro odsouzené během nouzového stavu. O jejich osudu rozhodne ministryně Benešová
Číst článek
Při rozhodování o podnětech tak bude ministryně zohledňovat zejména souvislost trestného činu s nouzovým stavem a také otázku přiměřenosti uloženého trestu.
Nevyhoví například podnětům, které se budou týkat krádeží zdravotnického materiálu určeného ke zvládání pandemie covidu-19 nebo krádeží spáchaných v organizované skupině či při způsobení značné škody – tedy ve výši nejméně jednoho milionu korun.
Podnět k stížnosti pro porušení zákona je možné zaslat buď přímo ministryni spravedlnosti, nebo státnímu zastupitelství bezprostředně nadřízenému tomu státnímu zastupitelství, které bylo v původním řízení ve věci činné v posledním stupni.
Pokud podnět nebude obsahovat předepsané náležitosti – mimo jiné spisovou značku daného soudního rozhodnutí a datum jeho vydání – ministerstvo ho odloží bez dalšího prošetřování.
