Podmínky pro přezkoumání civilních sporů před Nejvyšším soudem se změní. Ústavní soud totiž k začátku roku 2013 zrušil část občanského soudního řádu, která upravovala podmínky dovolání k Nejvyššímu soudu. Tato revize už pravomocných rozsudků má být z pohledu ústavních soudců předvídatelnější. Nález však vyvolal mezi právníky bouřlivé reakce.

16:11 2. března 2012 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Dovolání je mimořádným opravným prostředkem. Přichází v úvahu například tehdy, když v prvním stupni soud žalovaný nárok přizná a odvolací senát rozsudek zruší a celý nárok zamítne. To je případ, kdy bude dovolání přípustné i po Novém roce.

V zákoně byla ale i možnost, že si sám Nejvyšší soud na základě už podaného dovolání rozhodne, jestli se danou věcí bude zabývat – a to tehdy, když usoudí, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam. Tedy například když různé soudy v republice podobnou otázku posuzují protichůdně a je potřeba jejich rozhodování sjednotit.

Toto ustanovení ze zákona teď v důsledku rozhodnutí ústavních soudců zmizí, což ani advokáti nečekali.

„Přišlo to trochu jako blesk z čistého nebe. Paradoxně pokud vím, tak ministerstvo naopak pracovalo ještě na specifikaci příslušného ustanovení, jeho zpřesnění a tohle bylo každopádně velice neočekávané,“ tvrdí advokát Michal Kroft.

Zákonodárci teď mají devět měsíců na to zrušenou část zákona nahradit. Ústavní soud požaduje větší předvídatelnost. Advokát by ještě předtím, než dovolání začne psát, měl být schopen sám posoudit, jestli to je, či není zbytečná práce a tedy jestli se tím Nejvyšší soud bude, nebo nebude zabývat.

Nejvyšší soud nyní odmítá více než 80 procent všech podaných dovolání a argumenty v nich uvedenými se dále nikdo nezabývá.

Martin Drtina, Mirko Kašpar Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít