Töpfer dostane 150 tisíc za urážku v článku, rozhodl Nejvyšší soud. Na omluvu ale herec nemá právo

Nejvyšší soud potvrdil rozsudek přiznávající herci Tomáši Töpferovi 150 000 korun za článek v Mf Dnes. Text „Jak vydělávat na holokaustu“ vyšel v roce 2015 a jmenoval Töpfera mezi „figurami proslulými hlavně čichem na dobrý kšeft“. Ani svoboda projevu na komentářových stránkách periodického tisku není bezbřehá, stojí v rozhodnutí Nejvyššího soudu dostupném na úřední desce.

Brno Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Tomáš Töpfer | Zdroj: Profimedia

Komentář se týkal akce Bubnování pro Bubny u příležitosti výročí prvního transportu pražských Židů a činnosti obecně prospěšné společnosti Památník Šoa. „Za zdánlivě ušlechtilou připomínkou historických vin se však skrývá řada problémů: od chaosu a šlendriánu po různé osobní motivace,“ napsal tehdy komentátor listu.

Útoky na média podle předsedy Syndikátu novinářů pomáhají politikům k úspěchu

Číst článek

Töpfer se v žalobě domáhal dvou milionů korun od vydavatelství Mafra. Článek podle něj naznačoval, že měl pro svou účast na aktivitách Památníku Šoa zištnou motivaci a hodlal vydělat na tématu holokaustu.

Vydavatelství Mafra argumentovalo tím, že předmětem kritiky byl primárně spolek jako takový a titulek je nutné vnímat jako nadsázku. Cílem prý bylo „rozpoutat vážnou debatu o vážném tématu“.

Obvodní soud pro Prahu 5 přiznal Töpferovi omluvu a 50 000 korun. Městský soud v Praze výrok o omluvě zrušil, přiznal ale herci dalších 100 000 korun. Dovolání podala jen Mafra, nicméně Töpfer ve svém vyjádření uvedl, že částku považuje za nepřiměřenou okolnostem. Zarazilo jej také to, že nemá právo na omluvu.

Verdikt beze změn

Nejvyšší soud ponechal verdikt beze změn. Konstatoval, že otevřenost odlišným názorům a kritickým pohledům společnost obohacuje. Svoboda projevu má ale své limity, například v podobě práva na ochranu důstojnosti, osobní cti a dobré pověsti.

Článek byl podle Nejvyššího soudu excesem z práva na svobodu projevu. Použité výrazy sice nebyly přehnaně expresivní, ale s přihlédnutím k tématu byly osobně zraňující.

„Nelze přitom přehlédnout, že jedna z největších tragédií v dějinách lidstva je i po několika desítkách let stále citlivou otázkou, zejména pro židovskou komunitu, vyvolává emoce a osud tisíců umučených nevinných lidí málokoho nechá lhostejným,“ stojí v rozhodnutí.

„Nepodložené a neopodstatněné označení žalobce za osobu, která z této dějinné události hodlá majetkově kořistit, lze tedy důvodně považovat v uvedených specifických okolnostech za podstatný zásah do cti a vážnosti žalobce, i když použitá formulace nebyla výjimečně vypjatá, či dokonce vulgární,“ rozhodla nejvyšší instance.

Töpfer v minulosti uspěl také ve sporu s vydavatelem deníku Blesk kvůli zveřejnění choulostivých snímků. Vrchní soud v Praze přiznal Töpferovi odškodnění 500 000 korun.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme