Nejvyšší soud ke kauze Vojenského zpravodajství: Použití odposlechů bylo zákonné a odůvodněné

Použití odposlechů v kauze zneužití Vojenského zpravodajství bylo v pořádku. K tomuto závěru dospěl Nejvyšší soud, který odmítl dovolání někdejší šéfky kabinetu premiéra Petra Nečase (ODS) Jany Nečasové i ostatních obžalovaných. Uvedl také, že soudy hodnotily důkazy logicky a přesvědčivě a že srozumitelně vysvětlily, proč obhajobě obžalovaných neuvěřily.

Praha/Brno Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nečasová figuruje také v případu možného úniku informací z Bezpečnostní informační služby a v kauze tzv. trafik pro poslance ODS | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

Nejvyšší soud rozhodl o dovoláních už letos v květnu, výsledek ale doposud nezveřejnil. Nyní vyšlo najevo, že vyhověl návrhu nejvyššího státního zástupce, jenž žádal odmítnutí dovolání všech čtyř odsouzených. Výhrady, které Nečasová a ostatní v dovoláních zmínili, byly podle Nejvyššího soudu zčásti zjevně neopodstatněné, zčásti neodpovídaly žádnému z dovolacích důvodů stanovených v trestním řádu.

Dohra v kauze zneužití Vojenského zpravodajství. Nejvyšší soud zamítl dovolání Nečasové a dalších

Číst článek

Olomoucké vrchní státní zastupitelství, které kauzu dozorovalo, je s výsledkem spokojené. „V první řadě jsme rádi, že to dlouhé soudní řízení, které bylo z našeho pohledu skutkově i právně poměrně jednoduché, je u konce,“ řekl náměstek vrchního státního zástupce Pavel Komár.

Poukázal na to, že Nejvyšší soud sice dovolání rovnou odmítl, přesto ale velkou část odůvodnění věnoval úvahám o věcné stránce případu. „Nemusel, ale přesto to považoval za potřebné, to je potřeba ocenit,“ podotkl Komár. Rozhodnutí Nejvyššího soudu bude mít podle něj významný judikaturní dopad ohledně použitelnosti odposlechů v případech podobného typu.

Použití odposlechů

Advokáti obžalovaných označovali odposlechy za nezákonně nařízené, a tedy nepoužitelné jako důkaz. Nejvyšší soud se v tomto ohledu zastal státních zástupců a policistů. Upozornil na předchozí judikaturu, podle níž formální nedostatky příkazů k odposlechu nemusí nutně znamenat nezákonnost a nepoužitelnost takto získaných důkazů.

KAUZA VOJENSKÉHO ZPRAVODAJSTVÍ

Kauza Vojenského zpravodajství přispěla v roce 2013 k pádu Nečasovy vlády. Soudy Nečasovu současnou manželku Janu pravomocně potrestaly tříletou podmínkou a desetiletým, tedy maximálním zákazem působení ve vedoucích funkcích státní správy. Podle rozsudku zosnovala zneužití pravomoci, když v roce 2012 nezákonně zaúkolovala zpravodajce Milana Kovandu, Ondreje Páleníka a Jana Pohůnka, aby zařídili sledování premiérovy tehdejší ženy Radky. Získáním informací o její předpokládané nevěře chtěla uspíšit Nečasův rozvod.

„Od počátku jsme tvrdili, že odposlechy byly zákonné a důvodné,“ poznamenal Komár. V době rozhodování o povolení odposlechů byly podle náměstka ostravský okresní soud i Krajský soud v Ostravě, který povolil jejich prodloužení, místně příslušné. Nyní je po jiném nálezu Nejvyšší soud povolují soudy z místa spáchání trestné činnosti.

Nečasová i ostatní argumentovali mimo jiné i tím, že rozhodnutí soudů spočívá v nesprávném právním posouzení skutku. Soud to ale odmítl, stejně jako tvrzení, že soudy porušily jejich právo na obhajobu a na spravedlivý proces.

„Soud prvního stupně detailně a srozumitelně vysvětlil, proč neuvěřil obhajobě obviněných vyjádřené v řízení před soudem. Stejně tak vysvětlil, proč nevěřil některým svědkům,“ konstatoval Nejvyšší soud. Soud podle něj také neopomněl vysvětlit, proč nevycházel ze svědecké výpovědi expremiéra Nečase, který vypovídal ve prospěch své ženy. Nečas nyní v této souvislosti čelí obžalobě za křivou výpověď.

‚Opodstatněný zákrok‘

Zpravodajci Páleník, Kovanda a Pohůnek dostali podmínky v délce 2,5 roku, dvou let a 20 měsíců a zákazy činnosti ve zpravodajských službách a bezpečnostních sborech na osm, sedm a šest let. Všichni odsouzení vinu od počátku odmítali. Jejich kauzu spustila policejní razie na Úřadu vlády. „Na Úřadu vlády bylo nalezeno velké množství důkazů, které přispěly k usvědčení pachatelů v této věci. Podle mého názoru to plně dokládá opodstatněnost zmíněného zákroku,“ podotkl Komár.

Vlivný státní úředník z kauzy Nagyová získal majetek za desítky milionů. Kde na něj vzal, není jasné

Číst článek

Kovandův advokát Jiří Matzner zatím neví, zda bude jeho klient chtít věc dál řešit. „Uplynula poměrně dlouhá doba, musíme se poradit. V úvahu by připadala ústavní stížnost. Podali jsme také žádost o obnovu řízení, ale předpokládám, že ve světle tohoto rozhodnutí Nejvyššího soudu v ní nebudeme pokračovat dál,“ řekl novinářům. Dodal, že Kovanda se s odsuzujícím rozsudkem neztotožnil. „Po 25 letech opustil službu bez výsluh a bez morálního kreditu, který do té doby rozhodně měl,“ uvedl.

Nečasová figuruje také v dalších kauzách. V případu možného úniku informací z Bezpečnostní informační služby, v níž policie obvinila také lobbistu Ivo Rittiga, ji justice pravomocně osvobodila. V kauze tzv. trafik pro poslance ODS ji soud zatím nepravomocně zprostil viny z podplácení a zároveň zastavil její stíhání za nezdanění luxusních darů od politiků a lobbistů.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme