Nejvyšší soud: Zabití zloděje je vždy vražda
Pokud okrádaný člověk usmrtí zloděje, jde o vraždu, ne o mírněji trestané zabití. Uvádí to nové sjednocující stanovisko, které vydal Nejvyšší soud. Krádež majetku není podle něj podnětem k takzvanému silnému rozrušení. Právě silné rozrušení je jednou z podmínek pro to, aby bylo usmrcení člověka považováno za zabití.
Nejvyšší soud vydal nové stanovisko kvůli případu, kdy podnikatel z Brněnska vážně zranil ženu, když střílel po lidech, kteří se vloupali do jeho areálu. Soudy se neshodly, jestli to byl pokus o vraždu nebo pokus o zabití. V prvním případě by muž dostal šest let vězení, ve druhém pouze podmínku.
Sjednocující stanoviska vydává Nejvyšší soud ve chvíli, kdy soudy v obdobných případech nerozhodují jednotně. Dokument je pro ně významným vodítkem.
Předseda Obvodního soudu pro Prahu 1 Libor Vávra upozornil, že se stanovisko týká pouze prostých krádeží, nikoli loupeží, při kterých útočník používá násilí nebo výhružky.
„Při prosté krádeži pachatel neútočí proti tělesné integritě majitele, ale například vykrádá vozidlo, které stojí na ulici nebo z vašeho pozemku či skladu krade nějaký materiál,“ vysvětlil Vávra.
Evropská právní tradice
Dnešní stanovisko Nejvyššího soudu podle něj rozhodně neznamená, že by člověk, který chrání svůj majetek, byl automaticky ohrožen nějakým trestem.
„Je celá řada jiných právních nástrojů, které se musejí v podobných případech zkoumat, od nutné obrany a krajní nouze počínaje. Případy se velmi liší a nejde je zobecňovat,“ řekl Vávra a dodal, že nový výklad zapadá do právní tradice kontinentální Evropy.
„Obecně zejména Evropa pečlivě hájí život člověka. Právní systémy v evropských zemích nepřiznávají na rozdíl od USA absolutní právo na obranu svého pozemku a majetku,“ uvedl soudce Libor Vávra.
