Nejvyšší soud zrušil trest vydavateli Mein Kampf
Nejvyšší soud zprostil obžaloby vydavatele českého překladu Hitlerovy knihy Mein Kampf Michala Zítka. Podle soudu se Zítko vydáním knihy nedopustil žádného trestného činu, zároveň to ale označil za mimořádně nevkusné. Pražský městský soud přitom vydavateli vyměřil za podporu a propagaci fašismu tři roky vězení s podmínkou na pět let. Případ tak po pěti letech definitivně končí.
Nejvyšší soud se sice neztotožnil s názorem Zítkova obhájce Tomáše Sokola, že Hitlerova kniha je po 80 letech myšlenkově mrtvá a nemůže nikoho oslovit, zároveň ale vyvrátil závěr soudu nižšího stupně, že se Zítko dopustil vydáním knihy podpory a propagace fašismu nebo hanobení rasy.
"Chyběl úmysl. Neprokázalo se, že by chtěl obviněný získávat pro hnutí nové příznivce. Ani nic nesvědčí, že by s nimi sám sympatizoval," řekl k rozhodnutí předseda senátu Eduard Teschler. Soud ale v závěrečném stanovisku vydání knihy odsoudil. "Je nevkusné a příčí se mravům. Zvlášť když je motivováno ziskem," uzavřel Teschler.
Obecné soudy potrestaly Zítka za to, že si před pěti lety nechal přeložit originální text Hitlerovy knihy a překlad vydal v nákladu 106.000 exemplářů, z nichž stihl prodat 90.000. Zbytek zabavila policie, když ho začala stíhat. Městský soud loni v lednu změnil kvalifikaci trestného činu, obvodní soud původně Zítka odsoudil za hanobení rasy, národa a přesvědčení.
Nejvyšší soud vyslovil již před dvěma roky stanovisko, že Zítko může být odsouzen jen v případě, že se prokáže, že Mein Kampf ovlivňuje současná extremistická hnutí působící v Česku. Podle městského soudu se žalobkyni podařilo doložit, že v Česku působí neonacistické skupiny, které se Hitlerovou knihou inspirují. To ale Nejvyšší soud v dnešním rozhodnutí odmítl.
Zítko dnes před Nejvyšším soudem označil Hitlerovu knihu za hloupou. "Vydání hloupé knihy zesměšní jejího autora-hlupáka," řekl. Na dotaz novinářů uvedl, že znovu již knihu vydat nemůže, podle něj tomu brání novela autorského zákona. Pokud by dnes neuspěl, zvažoval Zítko stížnost k Ústavnímu soudu, případně k Mezinárodnímu soudu pro lidská práva ve Štrasburku.